Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Budoucnost kohezní a regionální politiky EU

Lucie Priknerová, Euroskop, 15.4. 2014
Věra Jourová

Budoucnost kohezní a regionální politiky řešila v panelu ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová. Konferenci „Česko očima Evropy, Evropa očima Česka“ uspořádal Úřad vlády.


Kohezní politika


Jourová vidí tři pilíře kohezní politiky – infrastrukturu, rozvoj lidských zdrojů a podporu malých a středních podniků. Podle ministryně je důležité z fondů podporovat projekty s vysokou přidanou hodnotou, inovaci, vědu a výzkum. Po minulých negativních zkušenostech chce Věra Jourová dobře nastavit implementaci. Ráda by, aby peníze z fondů na období 2014-2020 putovaly nejen do regionů, ale i do Prahy.

Ministryně reagovala také na aktuální problém, že Česká republika dosud nevyužila všechny prostředky z dotačního období 2007-2013. “Pravda, že to čerpání je zatím nízké. Snažíme se dohnat 300 miliard do konce příštího roku,“ řekla. Podle Jourové přesto právě končící období přineslo 70 tisíc pracovních míst, 1000 kilometrů železničních sítí a 1000 kilometrů silnic a dálnic.

Věra Jourová
Ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová na konferenci "Česko očima Evropy. Evropa očima Česka". V panelu Budoucnost kohezní a regionální politiky EU vystoupili také ekonomové Miroslav Zámečník a Jan Mühlfeit (foto: Úřad vlády)


Ekonom Miroslav Zámečník mluvil o tom, že agenda fondů je zvláště významná pro sociální sektor. Státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza shrnul: “Koheze je nesporný úspěch solidarity mezi členskými státy.“

Konkurenceschopnost jako předpoklad úspěchu


Důležitý fakt, že fondy pomohly státům změkčit dopady ekonomické krize, zmínil ve svém vystoupení Normunds Popens z Generálního ředitelství pro regionální a městskou politiku Evropské komise. Popens mluvil také o významu nového zákonu o veřejných zakázkách pro konkurenceschopnost a transparentnost. Jako důležitý vnímá i zákon o státní službě. Podle něj je podstatné to, aby byla státní správa důvěryhodná.

Pro šéfa evropského Microsoftu Jana Mühlfeita konkurenceschopnost znamená, že Česká republika musí dosahovat lepších výsledků nejen v čase, ale i prostoru. Podle něj ČR svoje minulé výsledky leckdy překračovala, nedokázala se ale vypořádat s konkurencí ostatních zemí.

Mühlfeit zmínil nezbytnost tzv. „3T“, které formuloval profesor Richard Florida. Těmito podmínka nezbytnými pro konkurenceschopnost jsou: talent (větší spolupráce univerzit s podniky), technologie a tolerance. V tomto bodě poukázal na kanadský model „chytré imigrace“, který podporuje nábor kvalifikovaných cizinců.

Zámečník v panelu uvedl, že Česko dává 53 procent svého rozpočtu do mandatorních výdajů. Nepopíral důležitost postarat se o starší spoluobčany, zdůraznil ale, že naše země dává na vysoké školy jen patnáctinu toho, co na důchody. Podle Zámečníka je pro konkurenceschopnost velmi důležitá podpora mladých talentů. Popens vidí jako vhodný model, pokud existuje konsenzus mezi státy, neziskovým sektorem, univerzitami a dalšími subjekty.

EU 10 let poté


Jan Mühlfeit v příspěvku hodnotil i současného nástupce Lisabonské strategie. “ Strategie Evropa 2020 je správná, ale důležité je ji správně implementovat,“ vypíchnul základní problém. Unie již prý v těchto plánech dosáhla jistých úspěchů v agendě životního prostředí a sociální politiky, jinde ale spíše zaostává.

V environmentální agendě je podle Zámečníka třeba zaměřit se na projekty spjaté s kvalitou života. V celkovém snižování objemu CO2 závisí zlepšení kvality životního prostředí zejména na velkých producentech např. na továrnách v Číně.

Autor: Lucie Priknerová, Euroskop

Další články v rubrice

Jak ovlivní EU systém Spitzenkandidátů?

Tereza Chlebounová, Euroskop, 21. 6. 2018

Panel Prague European Summit: Koheze není jen o penězích

Tereza Chlebounová, Euroskop, 20. 6. 2018

Kam směřuje evropská politika sousedství?

Tereza Chlebounová, Euroskop, 19. 6. 2018