Marie Bydžovská, Euroskop, 15.4. 2014
Za největší úspěch evropské integrace se považuje vnitřní trh. Zhodnocení výsledků připojení ČR k zóně volného pohybu zboží, služeb, práce a kapitálu po deseti letech členství tak byl věnován diskuzní panel konference Deset let v EU konané v pátek na Pražském hradě.
Přínosy společného trhu pro ČR shrnul ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. Především se Česku otevřely nové exportní možnosti. Spolu s přílivem investic, který po vstupu do Unie nastal, byly nové vývozní možnosti důležitou komponentou rychlého hospodářského růstu, který ČR po roce 2004 zaznamenala, upozornil. Meziročně se pohyboval okolo šesti procent HDP a přispíval k ekonomickému přibližování ČR k tzv. starým zemím EU.
|
Růst českého HDP po vstupu do EU |
||||
|
2004 |
2005 |
2006 |
2007 |
2008 |
|
4,7 procent |
6,8 procent |
7 procent |
5,7 procent |
3,1 procent |
Do zemí EU i v současnosti směřuje více než 80 procent českého vývozu a není pravděpodobné, že by se tento podíl i přes snahu o podporu nových exportních odbytišť v nejbližší době výrazně snížil, poznamenal Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Ekonomická pravidla a sociální aspekty
Bývalý italský premiér Mario Monti poukázal na prvky vnitřní trhu, které stojí spíše v pozadí. Vedle ekonomických pravidel k němu podle Montiho patří i sociální aspekty. Sám by ocenil určitou míru daňové harmonizace, která by měla zabránit přílišné daňové konkurenci, jež by zhoršovala fiskální pozici jednotlivých zemí. Stejně tak je podle italského ekonoma na společném trhu důležitá i spravedlnost, kterou by měla zajišťovat Evropská komise a Evropský soudní dvůr. Jejich úkolem je podle italského ekonoma chránit zájmy menších zemí a nových členů.
Stejný názor na roli Komise při ochraně zájmů slabších členů má i Radek Špicar. Připomněl historii vyjednávání směrnice o službách, kdy oproti Komisi stály některé členské státy, které „sypaly písek do soukolí“ snah o liberalizaci tohoto důležitého segmentu společného trhu.
Mario Monti ocenil české přihlášení se k fiskálnímu paktu, přičemž navrhl, že ČR by mohla motivovat k přistoupení i Velkou Británií, další ze dvou států, které se v roce 2012 ke smlouvě nepřipojily. „Nové členské země a nordické státy by mohly udržet Británii na palubě a společně podporovat tržní orientaci Unie a prosazení větší integrace například v digitálním sektoru, řekl.
Doprava a energetika jsou důležité
Podle ekonoma Vladimíra Dlouhého má vnitřní trh potenciál nastartovat hospodářský růst EU, který by překonal stále neukončenou krizi. Upozornil ale na oblasti, které se nedaří plně integrovat a přitom jsou pro evropskou ekonomiku důležité, a to energetiku a dopravu. „V některých případech musí železniční společnosti vyměňovat na hranicích lokomotivy,“ poznamenal Dlouhý.
V oblasti energetiky mají jednotlivé členské země výrazně rozdílné postoje a problémem je i nejednoznačnost vedení této politiky v EU. V rámci Komise spadá dané portfolio do agendy hned pěti komisařů – pro energetiku, průmysl, životní prostředí, vnější vztahy a hospodářskou soutěž.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop
