Marie Bydžovská, Euroskop, 9.6. 2014
Co nového přináší tzv. fiskální pakt členským státům EU a proč se současná česká vláda k němu chce připojit? Nejen o těchto otázkách diskutovali ve čtvrtek ekonomičtí experti na debatě pořádané Eurocentrem Praha.
Aleš Chmelař z Úřadu vládu poukázal na dvě dimenze fiskálního paktu – stanovení fiskálních pravidel a koordinaci hospodářských politik. Koordinace je podle Chmelaře důležitá, protože politika jednoho ze států EU ovlivňuje i ostatní země. Ukázal to na příkladu obchodních vztahů. Většina států EU vyváží více než polovinu exportu do ostatních zemí osmadvacítky. Pokud jeden ze členů Unie výrazně zvýší svou konkurenceschopnost, ostatní země tím svojí schopnost soutěžit relativně ztratí.
Fiskální pakt by měl zlepšit schopnost zemí komunikovat a vzájemně slaďovat domácí reformy. Současně stanovuje společná pravidla pro rozpočtovou kázeň. Oběma ze zmiňovaných bodů se nicméně věnovala již dřívější evropská legislativa, například Pakt stability a růstu či tzv. six pack.
Hlavní cíl paktu je proto podle analytika Úřadu vlády jiný, a to politický. Eurozóna by díky němu měla získat větší exkluzivitu. I v českém přistoupení k paktu vidí možnost být blíže skupině zemí platících eurem. Česko se díky přijetí fiskálního paktu bude moci účastnit summitů eurozóny a bude lépe informováno o dění v ní.
Byznys chce být v EU
Jan Jedlička z České spořitelny ocenil rozhodnutí vlády fiskální pakt podepsat. Čeští podnikatelé podle něj po vládě chtějí především dvě věci – rozumnou zahraniční politiku a racionální makroekonomickou strategii. S oběma daná smlouva souvisí.
Byznysmeni jsou podle Jedličky proevropští. Vyplývá to z průzkumu, který uskutečnila Česká spořitelna se Svazem průmyslu a dopravy, podle nějž 75 procent podnikatelů považuje vstup do Unie za přínosný. Co se týče makroekonomické politiky, je stabilita veřejných financí, která je jedním z těžišť smlouvy, pro průmysl a služby zásadním tématem.
ČR se rozhodla přistoupit k paktu bez závazku plnit jeho pravidla o rozpočtové disciplíně. Podle ekonomického novináře Marka Hudemy by bylo lepší, kdyby ČR přijala smlouvu i s tzv. dluhovou brzdou, která by jí zakazovala vykazovat vyšší strukturální deficit než 1 procento HDP. Odhaduje se totiž, že na konci roku by český strukturální schodek mohl dosáhnout 1,8 procent.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop
