Euroskop, 29.9. 2014
Česká republika bude na obranu vydávat 1,4% HDP. Podle státního tajemníka pro evropské záležitosti Tomáše Prouzy byl dojednán „kompromis“, který se jevil jako schůdný pro všechny strany vládní koalice. Řekl to na konferenci o Evropské obranné a bezpečnostní politice, kterou uspořádal CEVRO Institut.
O působení české armády v evropských obranných strukturách a nových bezpečnostních výzvách pro Evropskou unii diskutovali kromě Tomáše Prouzy, také státní tajemník Ministerstva obrany Daniel Koštoval, zástupce náčelníka Generální štábu genmjr. Jiří Baloun nebo ředitel Transatlantického centra na CEVRO Institutu Alexander Vondra.
Evropská obrana – kde to skřípe
Podle Daniela Koštovala je svízelným problémem evropské obranné struktury těžkopádnost systému „battlegroups“. Chce-li nějaký stát bojovou jednotku typu battlegroup, musí zaplatit nejen její zřízení, ale i samotné nasazení, což je obvykle příliš drahé. Armáda EU také těžko může existovat, protože členské státy mají priority jinde – například v mandatorních výdajích na zdravotnictví.
Stálý zástupce Politického a bezpečnostního výboru v EU David Konecký upozornil i na pragmatismus Velké Británie. Londýn považuje za základ evropské obrany NATO a nepřeje si, aby se z Unie stala organizace kolektivní obrany, zároveň trvá na jednomyslnosti při rozhodování a intergovernmentální přístup jak v Evropské bezpečnostní a obranné politice, tak v Jednotné zahraniční a bezpečnostní politice.
Na druhou stranu expremiér Petr Nečas prohlásil, že „pokud má nadále fungovat společná bezpečnostní a obranná politika, není to možné bez Britů“.
Nejde ovšem pouze o Británii. Podle Michala Kořana z Ústavu mezinárodních vztahů je klíčovou zemí pro spolupráci v rámci EU i Visegrádské čtyřky Německo. Ani v tomto případě ale není obranná koordinace a spolupráce snadná. Státní tajemník Koštoval poukázal na „německý pacifismus“.
Bývalý ministr obrany a ředitel Transatlantického centra Alexandr Vondra zdůraznil, že střední Evropa je oproti té západní, zranitelným regionem, protože hustá síť vojenských základen se táhne od Belgie po Itálii.
Mezi zádrhely obranné politiky EU podle prezidenta Asociace obranného průmyslu Jiřího Hynka patří snaha EU prosadit dvě protichůdné politiky. Na jednu stranu si přeje rozdělení specializací v rámci jednotlivých členských států, na straně druhé, chce otevřený obranný trh. Ten je ale podle Hynka vždy „kvazitrhem“, protože Smlouva o EU umožňuje výjimku, kdy státy v rámci vlastní ochrany nemusejí mít veřejné zakázky.
Spolupráce ČR s Evropskou obrannou agenturou
Evropský státní tajemník Tomáš Prouza uvedl, že je důležité, aby Společná obranná a bezpečnostní politika EU fungovala efektivně, protože s tím souvisí i konkurenceschopnost českého a evropského obranného průmyslu. Prouza řekl, že česká vláda chce, aby na obranném trhu panovaly férové podmínky a nebyly diskriminovány menší podniky.
Česká republika si přeje i zefektivnění vztahu s Evropskou obrannou agenturou (EDA). Prouza jako příklad uvedl schopnost ČR lépe využít pilotních programu EDA a snažit se, aby tato organizace chápala specifičnost regionu, ve kterém se nacházíme.
Čeští specialisté odcházejí do civilu
Česká armáda se zatím zúčastnila čtyř vojenských misí EU – v Bosně a Hercegovině, v Makedonii, v Čadu/Středoafrické republice a v Mali, uvedl plk. Jan Österreicher, ředitel Vojenského zdravotního ústavu Armády ČR. Češi jsou specialisté v oblasti vojenského zdravotnictví, pasivních sledovacích systémů a v radiační, chemické a biologické ochraně.
Mezi problémy, které česká armáda dnes řeší je podle něj častý odchod českých odborníků do civilního sektoru a následný rozpad týmů. “Je třeba dát specialistovi o 20% více, než by dostal v civilní sféře,“ přiblížil ideální řešení Österreicher.
“V rámci populace je 10% lidí schopných vymyslet něco nového,“ upozornil na význam lidského potenciálu. Vojáci by podle něj hlavně neměli být zatěžováni přílišnou byrokracií, protože „voják nesmí být úředník.“
Podle specialisty Ministerstva obrany Bohuslava Pernicy se česká armáda potýká ještě s dalším problémem, kterým je stárnutí vojáků. Další potíží je i to, že u výdajů na obranu pravděpodobně Česko může spadnout i pod jedno procento HDP.
Autor: Euroskop
