Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Německo jako světová velmoc. Reportáž

Petr Zenkner, Euroskop, 10.10. 2014
Německo jako světová velmoc: s mocí přichází i odpovědnost

Studii „Německo jako světová velmoc: s mocí přichází i odpovědnost“ v Knihovně Václava Havla představila analytička Constanze Stelzenmüllerová z German Marshall Fund. Na akci se podílela evropská sekce Úřadu vlády, který zastupovala ředitelka Odboru koncepčního a institucionálního Lenka Pítrová.

„Studie vznikla z potřeby reagovat na měnící se prostředí ve světě,“ řekla Stelzenmüllerová. Na studii rozdělené na čtyři části pracovalo několik pracovních skupin, kde byli lidé z ministerstva zahraničí, kancléřství a think-tanků. Ve skupinách byli i zástupci z politických stran, včetně postkomunistické Die Linke. Různorodost institucí podle Stelzenmüllerové doplňovala i různost věková. Studie není dílem jedné generace odborníků.

„Dokázali jsme vytvořit atmosféru spolupráce a kooperace skrze jednotlivá ministerstva,“ hodnotila dlouhodobý dopad procesu vznikání studie Stelzenmüllerová. Největší názorové pnutí bylo při debatách o Evropské unii a bezpečnostní politice.

Globalizace nutí ke spolupráci


Podle Stelzenmüllerové je základním východiskem studie proces globalizace. Ukázalo se totiž, že i krize v malé zemi jako Řecko může mít globální dopady. Proto je potřebné při řešení problémů spolupracovat. Ani Německo není podle ní tak silné, aby dokázalo řešit věci bez EU. Separátní vztahy s Ruskem nebo Čínou, které někdy lidé zmiňují, ať už jako řešení, nebo je kritizují jako špatnou cestu, to nemohou nahradit.

Jedna z kapitol studie se věnovala vedení, které by mělo Německo převzít, jak ho k tomu například v Berlínském projevu vyzval bývalý polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski. Podle Stelzenmüllerové měla jeho řeč v Německu velký vliv a ovlivnila německý diskurz.

Německo jako světová velmoc: s mocí přichází i odpovědnost
Debata v Knihovně Václava Havla. Hlavní řečnicí byla Constanze Stelzenmüllerová z German Marshall Fund (vlevo), moderátorem byl Jan Macháček. Za spolupořadatele, vystoupila ředitelka Odboru koncepčního a institucionálního Lenka Pítrová. (foto: Euroskop)

Rezervované vůdcovství


K převzetí vůdcovství vybízel Berlín již George Bush ml. Německá reakce ale tehdy byla zdrženlivá. „Nechtěli jsme to,“ řekla Stelzenmüllerová s podtónem, že se Německo takového kroku obávalo a nebylo na něj připraveno. V současné době se situace částečně mění, protože Velkou Británii a Francii silně zaměstnávají vnitřními problémy (britské referendum o vystoupení z EU, strukturální problémy francouzské ekonomiky).

Na druhou stranu, německá představa řešení krizí je ve spolupráci s partnery. Podle Stelzenmüllerové to ani jinak nelze, protože členské státy jsou si v unii rovny. Německo nemá v EU pozici připomínající postavení Spojených států uvnitř NATO, kde se proti jejich vůli nic nestane. Podle Stelzenmüllerové je to kvůli zásadní roli evropského práva, které prostupuje všechny oblasti politiky.

Reakce na Ukrajinu


Studie publikovaná v říjnu 2013 již nemohla reagovat na krizi na Ukrajině a vznik Islámského státu, nebo třeba epidemii eboly v Africe. Krizi kolem Ukrajiny a postoji Německa se věnovala většina otázek.

Stelzenmüllerová odmítla, že by Německo bylo v ukrajinské krizi neutrální nebo pacifistické. „Minimálně od března 2014 už to není pravda,“ řekla. Podle ní to ani není možné. Zatímco rusko-gruzínskou válku ještě šlo brát jako omezený konflikt, Ukrajina už má v sobě potenciál, který může změnit rovnováhu sil.

Německo vnímá ukrajinskou krizi i s ohledem na dva krizové jevy v Evropě, které dění na Ukrajině může ovlivnit. Unie se podle Stelzenmüllerové musí připravit na další fázi krize. „Nikdo v Německu si nemyslí, že skončila,“ řekla. Dalším měřítkem je rozdělení Evropy na sever a jih, které krize zvýraznila. Toto rozdělení může v budoucnu ohrozit euro.

Stelzenmüllerová odmítla pověst Německa jako pouhého zastánce úspor („austerity“). Podle ní Němcům vadí spíše „nefunkčnosti“ v některých evropských státech. Není to jen případ Řecka, ale zmínila i problémy Francie, z nichž stále více těží vůdkyně Národní fronty Marine Le Pen. Naznačila obavy řady lidí v Německu, že Francie nebude dělat strukturální reformy, jako je v minulosti provedl německý kancléř Gerhard Schröeder.

V případě vojenského řešení ukrajinské krize byla Stelzenmüllerová skeptická. Nevyloučila ale možnost další války. Pokud jde o sankce, odpověděla, že fungují. „Už mají problémy s financováním,“ uvedla.

Jako slabinu Evropy uvedla závislost některých států na zásobování ruskou ropou a plynem. Testem prý bude letošní zima. Zároveň ukrajinská krize vytvořila tlak na posílení energetiky v Evropě a její větší europeizaci. Stelzenmüllerová  byla poměrně optimistická ve schopnost jednotného postoje EU vůči Rusku, naopak v případě Číny je podle ní vidět, jak Peking chytře rozděluje členské státy.

Autor: Petr Zenkner, Euroskop

Další články v rubrice

Jak ovlivní EU systém Spitzenkandidátů?

Tereza Chlebounová, Euroskop, 21. 6. 2018

Panel Prague European Summit: Koheze není jen o penězích

Tereza Chlebounová, Euroskop, 20. 6. 2018

Kam směřuje evropská politika sousedství?

Tereza Chlebounová, Euroskop, 19. 6. 2018