Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

TTIP jako cesta k obchodním příležitostem

Lucie Priknerová, Euroskop, 13.10. 2014
EU a USA

Rada EU zveřejnila instrukce k Transatlantické dohodě o obchodu a investicích (TTIP). Čelí tak kritice veřejnosti, že dohody mezi EU a USA probíhají netransparentním způsobem a za zavřenými dveřmi.

To se snažil vyvrátit i zástupce Ministerstva průmyslu a obchodu Marino Radačič. Spolu s hlavním ekonomickým analytikem Úřadu vlády Alešem Chmelařem a novinářem z Hospodářských novin Danielem Anýžem se zúčastnili diskuze o obchodní dohodě TTIP pořádané Eurocentrem Praha.

Vztahy s EU Obama ochladil


Spolupráce mezi EU a USA má svoje novodobé kořeny už v roce 1993, přibližuje novinář Daniel Anýž, který se profesně věnuje zejména zahraniční a domácí politice USA. Po celou dobu obou administrativ amerického prezidenta Billa Clintona se dvakrát ročně konal summit EU-USA a v roce 1995 měla být podepsána smlouva TAFTA (obdoba severoamerické NAFTA- Severoamerické sdružení volného obchodu). Ta ovšem skončila na neshodách obou stran na zemědělské politice, geneticky modifikovaných potravinách a na regulačních opatřeních.

Po ochlazení vzájemných vztahů po roce 2003 kvůli irácké válce došlo k jejich oživení opět v roce 2007. Tehdy německá kancléřka Angela Merkelová a šéf Komise José Manuel Barroso ustavili Transatlantickou ekonomickou radu, která měla přispět k snížení tržních bariér mezi EU a USA.

Překvapení nastalo po nástupu Baracka Obamy do čela USA. Oproti předpokladu Obama nezískal k Evropě bližší vztah. „Hillary Clintonová na své první zahraniční cestě coby ministryně zahraničí porušila tradici a místo do Evropy jela do Asie“, říká Anýž.

V době ekonomické krize se USA vydalo jinou cestou než EU. Zatímco Merkelová zavedla úsporná opatření, Obama dal do ekonomiky 800 miliard dolarů. Zlepšení vzájemných vztahů přišlo až v roce 2011. „Na začátku roku 2013 prezident Obama ve zprávě o stavu Unie oznámil, že USA uzavře TTIP. Už jen to bylo silným podnětem pro podporu růstu ekonomiky“, dodává Anýž.

Proč TTIP? Cla, energetika a další


Ročně mezi USA a EU transakcemi projde 800 milionů eur a obě oblasti dohromady tvoří 50 světového HDP. Spolupráce mezi nimi je tedy pro rozvoj velmi důležitá. „Nebudujeme vnitřní trh s USA. Bude to nadále zahraniční obchod“, říká Marino Radačič z Ministerstva průmyslu a obchodu.

Cílem TTIP je liberalizace trhu se službami, změny v investiční politice, v celních tarifech, ale i v regulacích. V rámci obchodu se službami je dnes významná zejména oblast obchodu přes internet. O zlepšení vzájemných vztahů se ale uvažuje i v energetické oblasti. „Apelujeme na USA, aby nám otevřela svůj zdroj kapalného plynu… …Je lepší zdroje diverzifikovat“, uvádí Radačič a jako příklad, kde spolupráce s USA v této oblasti zaostává, uvádí překážku, se kterou se setkala společnost Areva. Ta chtěla v USA postavit jadernou elektrárnu, ale nepomohla, protože podle amerických zákonů smí takováto zařízení vybudovat pouze americké firmy.

TTIP přitom není smlouva, ze které by profitovaly pouze velké nadnárodní korporace. „Velké firmy si mohou nakonec zaplatit právníky a exportovat do USA už teď, ale TTIP může pomoci nejen velkým, ale i malým firmám“, říká Radačič.

Pro Českou republiku jsou problémem v obchodu s USA tarifní překážky. Průměrná hodnota cla mezi ČR a USA činí 4 procenta, na motorová vozidla je to ovšem až 25 procent a na české sklo 28 procent. Stejně tak jsou pro české podnikatele překážkou odlišné certifikace a regulace. Radačič říká, že pokud si výrobek musí v USA pořídit ještě tamní certifikát, může se výrobek prodražit o desítky procent a přestat být na tamním trhu konkurenceschopný. TTIP by podle něj mohl znamenat zjednodušení a zefektivnění českého exportu a více zakázek pro české firmy.

Modely předpovídají


Aleš Chmelař
z Úřadu vlády představil několik modelů, které vypočítávají možné dopady TTIP na ekonomiku. Velmi optimistický scénář v případě, že dojde k harmonizaci regulaci, počítá s růstem HDP ČR 2,58 procent, ve Francii o 2,64 procent a v Německu dokonce 4,68 procent, uvádí scénář studie ITO Bertelsmann Stiftung.

Při snížení celních bariér na nulu by podle nejambicióznějších předpokladů studie Centre for European Research (CEPR) mělo dojít ke snížení netarifních překážek obchodu ke snížení o 25 procent. Do roku 2027 by TTOP mohla přinést zvýšení HDP až o 0,5 procenta.

Autor: Lucie Priknerová, Euroskop

Další články v rubrice

REPORTÁŽ: Co může EU čekat od střední Evropy?

Tereza Chlebounová, Euroskop, 19. 9. 2018