Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Právní stát v Evropě. Rychetský, Dientsbier, Svoboda a další

M. Bydžovská, P. Zenkner, 31.10. 2014
Evropský soudní dvůr

O stavu právního státu a mechanismech jeho ochrany v Evropě diskutovali přední čeští odborníci na konferenci pořádané Právnickou fakultou UK a Úřadem vlády.


Soumrak euroatlantické civilizace


S odvážnou tezí, že se nacházíme v době „soumraku euroatlantické civilizace“ a v situaci, kdy dochází k přerodu chápání definice právního státu, jak vznikla před více než sto lety, konferenci zahájil předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.

Národní stát a jeho konstrukce vycházející z 19. století se podle něj musí adaptovat na současnost. Považuje za pravděpodobné, že v jednom prostoru bude existovat více asymetrických právních vztahů. Nesmí se však při tom oslabit ochrana demokracie a lidských práv. Domnívá se, že principy právního státu bude možné naplnit i bez státu samotného.

Rychetský upozornil na roli Ústavního soudu v ochraně principů právního státu, které podle něj tvoří „neuzavřenou množinu“. Ústavní soud formuluje a zpřesňuje jeho chápání prostřednictvím dílčích vymezení, jeho judikatura k tomuto tématu se tvoří již více než dvě dekády. Samotná proklamace právního státu v ústavě jeho existenci nezaručuje.

Evropa musí být emocí


Podle Svobody je právní stát produkt civilizované společnosti, která si uvědomuje složitost vztahů ve společnosti. Právní stát ale nemůže být pouze formální, zásadní je pochopení potřeby takového principu.

Právní stát podle předsedy právního výboru Evropského parlamentu znamená opak principu „stát jsem já“.

Svoboda se dotkli i potřeby vysvětlování principů EU. Zmínil zpěváka Bona z kapely U2, který na setkání v Dublinu prohlásil, že Evropa je myšlenka, která se musí stát emocí. Podle Svobody si však princip volného pohybu zboží a kapitálu srdce Evropanů nezískal a podobnou emoci nevytvořil.

Hodnoty EU, jejichž součástí je i princip právního státu definuje článek 2 Lisabonské smlouvy. Naopak článek 7 umožňuje sankcionovat členský stát za nedodržování hodnot Evropské unie. Podle Svobody je to výjimečný nástroj, který má spíše odstrašující charakter.

Použití článku 7 na Maďarsko


Český europoslanec zmínil i diskuse o možném použití článku 7 proti Maďarsku, které někteří zmiňují. Pavel Svoboda ale upozornil, že tento článek není možné považovat za nástroj, kterým se dá reagovat na aktuální situaci v nějakém členském státě EU. Na druhou stranu, podle Svobody se stát, který usiluje o členství v EU podáním přihlášky závazně přihlašuje k článku 2, který základní unijní hodnoty definuje.

V pozdější diskusi ministr pro lidská práva Jiří Dientsbier naznačil, že mnohde v Evropě dochází k posunu od principů demokratického právního státu, byť nejmenoval. Pavel Svoboda se později ještě vrátil k použití článku 7 na Maďarsko. „Kdyby byl princip použit proti Budapešti, tak bychom se mohli dočkat první odhlášky z EU,“ řekl.

Náměstek ministryně spravedlnosti Petr Jäger naznačil ve svém příspěvku, že vidí problém v riziku duplicit rozhodování českých soudů. Strážce sdílené unijní hodnoty jakými jsou lidská práva je podle něj český Ústavní soud.


O konferenci:

Právní stát a mechanismy jeho ochrany v Evropě. Česká perspektiva
Vědecká konference pořádaná v rámci programů PRVOUK Právnickou fakultou University Karlovy ve spolupráci se Sekví pro evropské záležitosti Úřadu vlády ČR

31. října 2014

Autor: Marie Bydžovská, Petr Zenkner

Další články v rubrice

Kam směřuje evropská politika sousedství?

Tereza Chlebounová, Euroskop, 19. 6. 2018

Prague European Summit: Jsou populistické strany na ústupu?

Tereza Chlebounová, Euroskop, 19. 6. 2018

Babiš a Jourová zahájili Prague European Summit

Tereza Chlebounová, Euroskop, 19. 6. 2018

Jaký je polský pohled na Německo, Unii a Visegrád?

Petr Pospíšil, Euroskop, 7.6.2018