Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Může být EU globálním hráčem?

Petr Zenkner, Euroskop, 18.11. 2014
Národní konvent - geopolitické vize

Konferenci „Evropské vize České republiky“ zakončil panel věnovaný globálním problémům, které ovlivňují Evropu, a její nutné reakci na ně.


Drulák: TTIP se musí dobře vyjednat


Podle 1. náměstka Petra Druláka Evropská unie není státem, a nikdy jím nebude, což ji v globální soutěži samozřejmě oslabuje. Za jeden z prostředků společného zahraničního působení vidí obchodní dohody Evropské unie. Velkou příležitost vidí v dohodě se Spojenými státy (TTIP), kterou je třeba dobře vyjednat. „A je zásadní poté přesvědčit lidi, že tomu tak je,“ řekl Drulák. Ve smlouvě totiž vidí i riziko, které může euroatlantické společenství nakonec poškodit.

Drulák zmínil jako prostředek vnějších vztahů EU také civilní a vojenské mise. Česká republika se jich aktivně účastní – například v Kosovu nebo v Mali. Podle Druláka má EU i silnou politiku v rozvojové pomoci, kdy je největším donorem na světě. Evropa se podle něj musí snažit i léčit příčiny konfliktů (chudoba, slabý stát). Úspěšný prostředek vidí i v politice rozšiřování EU, která těží z toho, že je Evropa stále přitažlivý model.

Za úspěch společné evropské politiky Drulák považuje postoj EU ke krizi na Ukrajině. Proč? EU dokázala podpořit slova i činy.

Za hlavní výzvy pro EU na globální úrovni považuje souhru institucí, a to nejen bruselských, ale i na úrovni EU a členských států. Globální působení EU rovněž něco stojí. „Evropa musí být schopna vybírat daně,“ řekl. Třetí výzvou je podpora veřejného mínění, protože jinak nemůže evropská zahraniční politika fungovat.

Národní konvent
Závěrečný panel konference Evropské vize České republiky svedla hohromady předsedu zahraničního výboru Karla Schwarzenberga, státního tajemníka na Ministerstvo brany Daniela Koštovala (vlevo), 1. náměstka ministra zahraničí Petra Druláka a zvláštního velvylance pro energetickou bezpečnost Václava Bartušku. Foto: vlada.cz

Koštoval: EU má bezpečnostní potenciál


Státní tajemník na ministerstvu obrany Daniel Koštoval konstatoval, že EU není v bezpečnostní oblasti globální hráč. „Těch několik misí není globální aktérství,“ uvedl. Kolem Unie je přitom souvislé pásmo krizí, které mají potenciál se v některých regionech rozvíjet.

Unie zatím nedokáže adekvátně a koherentně reagovat. Podle Koštovala totiž EU stále nemá jasno, zda chce být i „hard-power“. „Je vůči tomu u některých silný odpor, protože by tím Evropská unie ztratila svoji jedinečnost danou soft-power,“ řekl Koštoval.

Podle Koštovala je zájmem České republiky, aby se EU v bezpečnostní sféře posunula. „Nemusí být globálním aktérem, úplně stačí, když se zaměří na stabilizaci ve svém okolí,“ řekl. Probléme EU je, že její současné bezpečnostní koncepce jsou 15 let staré. Unijní „battlegroups“ nejsou schopné něco stabilizovat.

Je možné, že EU nakonec v budoucnu zjistí, že má sílu pouze na civilně-policejní akce. Koštoval ale věří, Evropská unie bezpečnostně-obranný potenciál má. Jsou tu však některé „domácí úkoly“ – nepůjde to bez Německa, je třeba udržet v EU Velkou Británii a povzbudit Francii. Česká republika může sehrát dílčí role a neměla by se toho bát.

Jako systémový problém vidí Koštoval fakt, že bezpečnostní politika spadá do portfolia Federiky Mogherini. Ministerstva obrany potřebují své zastoupení.

Schwarzenberg: zvykli jsme si na jištění USA


Předseda zahraničního výboru Karel Schwarzenberg zahájil vystoupení tím, že byla od nové Evropské komise chyba jednoznačně říci, že v příštích letech žádné rozšíření nebude. To je zvláště pro západní Balkán velmi demotivující. „Když jim řekneme, že je na 5 let konec, tak nebudou nic dělat,“ řekl Schwarzenberg.

Věnoval se i obraně, kde vidí největší problém v tom, že USA dlouho Evropu chránily. „Zvykli jsme si na to,“ řekl. Podle něj 25leté období míru skončilo. Čelíme válce Ruska proti Ukrajině, která je i válkou v Evropě. Ta se musí začít starat o vlastní bezpečnost, protože USA se stahují do Pacifiku.

Podle Schwarzenberga musí být Unie politickou vizí, ne jen hospodářskou unií, což je příjemný důsledek integrace, ale nikoli její smysl. Smyslem EU byl mír uvnitř hranic Evropy a schopnost ho udržet. „Když máte peníze a nejste schopni je hlídat, tak vám je vezmou,“ komentoval předseda zahraničního výboru nepřipravenost Evropy.

Schwarzenberg zmínil i otrávenost vůči EU u lidí. Podle něj je jedinou možnou reakcí princip subsidiarity. Unie má být silná v zahraniční politice, energetice nebo obraně. Řada jiných řešení se musí vrátit národním státům a regionům. Občané teprve potom budou mít dojem, že si o věcech rozhodují sami.

Bartuška: díky EU platíme německé ceny za plyn


Zvláštní velvyslanec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška zahájil své vystoupení cenovým přehledem. Uvedl, že Gazprom prodává plyn na 385 USD/1000 kubíků. Zároveň řekl, že čeští obchodníci z plynem, včetně největšího distributora RWE, už od Gazpromu nenakupují. Dávají přednost Holandsku, kde stejné množství seženou za 240 dolarů. „Platíme německé ceny za plyn,“ zdůraznil Bartuška.

Podle Bartušky je pro Evropu zásadní, aby nebyla závislá na žádném vnějším dodavateli. „Nesmíme jezdit vyjednávat na kolenou, ani do Moskvy, ani do Washingtonu.“ Řekl Bartuška.

Všechny české vlády se podle něj snažily o diverzifikaci energetických dodávek, ať už šlo o ropu (ropovod Ingoldstadt), v případě plynu o dodávky z Norska. I dík tomu platíme 240 dolarů, a ne více. „EU může být globálním hráčem, pokud bude propojená,“ řekl Bartuška. Zdůraznil, že Evropa je 500 milionový trh.

K úvahám, že Rusko nahradí Evropu v dodávkách Čínou Bartuška odpověděl: „My jako Evropa říkáme, chceš nahradit 19 odběratelů, kteří platí včas, jedním dodavatelem jednajícím velmi tvrdě?„

Nakonec se Bartuška zmínil o hlavních globálních problémech, kde by Česká republika měla mít jasně znějící názor – změna klimatu a migrace. Zvláště u globálního oteplování je třeba si uvědomit, že v západní Evropě toto téma existuje, a řeší se to. Není proto úplně nejlepší strategií říkat, že se celý . Pokud jde o migraci, je tu obava, aby příliv uprchlíků nezničil Schengen.

Balabán: euro je geopolitická nutnost


Panel uzavřelo vystoupení Miloše Balabána ze Střediska bezpečnostní politiky. Balabán uvedl, že Evropa tvoří 7% světové populace, vytváří 25% HDP, ale připadá na ní 50% všech sociálních výdajů. Globální výzvou je udržet podstatu Evropy v silné konkurenci jiných aktérů, kteří nabývají na síle.

Podle Balabána je geopoliticky hodně důležité udržet euro, protože spolu s americkým dolarem a čínským jüanem patří ke třem světovým měnám budoucnosti. V roce 2030 už navíc ani jedna země Evropské unie nebude samostatně patřit do první desítky.

V případě obrany také Balabán uvedl, že se EU, hlavně kvůli změnám v USA, bude muset spoléhat v budoucnu na vlastní ozbrojené síly.

Balabán zároveň upozornil na některé paradoxy. EU má společnou měnu euro, bez jednotného ministerstva financí; má společné hranice bez jednotné migrační politiky; hovoří o společné zahraniční a bezpečnostní politice, která nemá mocenské nástroje.

Autor: Petr Zenkner, Euroskop

Další články v rubrice

REPORTÁŽ: Jaké kosmické aktivity zajišťuje Agentura GSA?

Tereza Chlebounová, Euroskop, 20. 11. 2018

V čem se Češi a Slováci v EU (ne)shodnou?

Lucie Vinařská, psáno pro Euroskop, 27. 10. 2018

REPORTÁŽ: Jak se změní evropské zemědělství?

Tereza Chlebounová, Euroskop, 5. 10. 2018

REPORTÁŽ: Jaká je budoucnost české vesmírné politiky?

Tereza Chlebounová, Euroskop, 20. 9. 2018