Co vede lidi z EU, aby bojovali za Islámský stát?


Lucie Priknerová, Euroskop, 29.4. 2015

Analytičky Irena Kalhousová (Prague Security Studies Institute) a Lucia Najšlová (Europeum) hodnotily na semináři bezpečnostní riziko, jaké pro Evropu představuje Islámský stát, známý též pod zkratkou ISIL.

Jak funguje organizace, která získává prostředky z ropy, daní vybíraných na dobytém území, výkupném a ukradením majetku vyhnaných menšin, případně prodejem kulturních artefaktů?

„Západní společenství bylo zaskočeno efektivitou této organizace“, řekla o islamistech Kalhousová. Islámský stát je jiný v tom, že chce získávat území a držet nad ním kontrolu.

Podle ní nelze v budoucnu vyloučit velkou expanzi, a to spojením sil ISILu a organizace Boko Haram, která působí zejména v Nigérii. Nedávné vraždy křesťanů v Libyi podle Kalhousové svědčí o tom, že „ISIL zapouští kořeny ve Středomoří“.

Skvělá propaganda Islámského státu

Silnou stránkou ISIL je propagandistická síla, která má nalákat nespokojené imigranty z Evropy na Blízký východ. Kalhousová podotkla, že ISILu se podařilo vytvořit představu tzv. „pětihvězdičkového džihádu“, ale realita je ve skutečnosti jiná.

Hovořila i o rozdílném způsobu rekrutování mužů a žen pro Islámský stát. Zatímco ženy mají informace především ze sociálních sítí, protože mešity tak často jako muži nenavštěvují, muži přicházejí do ISILu spíše na základě informací od svých přátel, kteří už v Sýrii bojovali. Například ve Velké Británii se k ISILu přidala celá ulice, zatímco v jiného ulici nikdo, uvedla Kalhousová.

Kalhousová považuje některé bývalé bojovníky ISIL, kteří se vrací do Evropy, za potenciální bezpečnostní riziko. Tito lidé navíc přináší do Evropy nové problémy např. konflikt mezi šíity a sunity, který je vidět na příkladu vypalování sunnitských mešit ve Velké Británii.

Proč bojují za islamisty lidé z Evropy

Motivací dobrovolníků, kteří se přidávají k Islámskému státu je podle Kalhousové několik – boj proti Západu, snaha být u vzniku islámského chalífátu nebo bojovat za ochranu muslimské komunity. Potencionálním teroristům nahrává i velmi snadná možnost zapojit se do bojů. Například Němci při cestě do Turecka ani nepotřebují pas.

Kalhousová zdůraznila, že hlavní příčiny odchodu lidí k ISILu mnohdy nejsou ekonomické, protože bojovníci ze Západu jsou často vysokoškolští absolventi, kteří mají možnost dobře se v EU uplatnit, byť třeba u lidí z Německa hraje ekonomická motivaci také svoji roli.

Lucia Najšlová zmínila jako důvod i možnou rasovou diskriminaci a nerovný přístup k pracovním příležitostem.

Rozdílný pohled na úlohu EU v imigrační politice

Analytička Europea se hodně věnovala problému imigrace, která je vždy o spolupráci integrující země a člověka, který se chce integrovat. „Kromě obranné a bezpečnostní politiky jsme zanedbali některé domácí politiky“, řekla Najšlová.

Kalhousová s Najšlovou nesouhlasila. „Sebelepší evropské politiky nevyřeší problémy Blízkého východu. Blízký východ si musí své problémy vyřešit sám. Integrační politika EU nefunguje, jak by mohla, ale i kdyby fungovala, tak by problém nevyřešila“, podotkla Kalhousová.

„Evropa se musí pokusit stabilizovat situaci na Blízkém východě, aby ti lidé neodcházeli,“ řekla k možné roli Evropské unie v regionu. Podle ní by EU mohla působit v antipropagandě proti Islámskému státu.

Jako velký budoucí problém vidí, že „bude těžké oddělit uprchlíky, kteří potřebují naši pomoc od těch, kteří mají na rukou krev.“ Přitom jen v roce 2014 se do Evropy pokoušelo dostat cca 200 tisíc lidí.

Autor: Lucie Priknerová, Euroskop

Sdílet tento příspěvek