Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Česko patří jednoznačně na Západ

Lucie Priknerová, Euroskop, 10.6. 2015
EU superstát

Přednáška s názvem „Proč jsme západ? Česko, Evropa a Západ mezi minulostí a budoucností“ svedla na Filosofickou fakultu University Karlovy dohromady politologa Michaela Romancova, bývalého českého eurokomisaře Štefana Füleho i ekonomy Davida Špicara a Michaelu Ševčíkovou.


Pro bezpečnost Evropy jsou podle nich zásadní dvě témata – chování Ruska v mezinárodních vztazích a vlna migrace, se kterou zápasí jižní hranice EU.

Evropa nestojí za revolucemi


Podle Štefana Füleho jsou obě hrozby rovnocenné. Zdůraznil také, že Evropa není strůjcem žádné z barevných revolucí na území bývalého Sovětského svazu, nestojí za ukrajinským Majdanem, ani tzv. „jasmínovou revoluci“ v Tunisku.

Füle řekl, že Evropa v žádném případě nepřekračuje hodnoty, na nichž se shodly všechny státy OSN. Jsme-li za něco odpovědní, tak za to, že pro EU bylo občas důležitější zachovat v některých zemích stabilitu. „Je důležité, abychom neoddělovali naše hodnoty a zájmy i v zahraniční politice“, dodal Füle.

Rusko hledí s nadějemi k Číně


Ruské expanzivní politice se věnoval Michael Romancov z Fakulty sociálních věd University Karlovy.

„Žádná jiná entita neexpandovala tak dlouho a tak úspěšně jako Rusko. Od roku 1552, kdy Ivan Hrozný dobyl Kazaň, se rozloha země rozšiřovala až do začátku první světové války v roce 1914 tempem 110 km2 za jeden den“, řekl Romancov.

Dlouhodobou touhou Ruska je podle něj snížení amerického vlivu v Evropě. Když chtěla EU v rámci politiky sousedství navázat těsnější vztahy s Ukrajinou a Zakavkazskem, reagoval ruský prezident Vladimir Putin projektem „společného ekonomického a humanitárního prostoru od Lisabon až po Vladivostok“, od kterého později upustil a zaměřil se na podporu čínského projektu „Hedvábné stezky“.

Podle Davida Špicar ze Svazu průmyslu a obchodu jsou aleČíňané nekompromisní kapitalisté. Pokud vycítí, že je Rusko je na čínském odběru ruských surovin závislé, bude se z toho Čína snažit vytěžil maximum.

Nová studená válka na obzoru?


Füle varoval, že ti, kteří užívají pojem další studená válka pro situaci, která by mohla nastat, ještě možná budou na studenou válku mezi Východem a Západem vzpomínat, protože oproti aktuální situaci měla několik odlišností.

Během studené války podle něj existovala jasná dělicí linie a pravidla např. Helsinský závěrečný akt z roku 1975 a garance jaderného odstrašení. Podle Füleho dnes žádná taková jasně daná linie není. Vůči Západu může přijít omezený útok taktické jaderné zbraně, protože útočník může předpokládat, že Západ na tuto hrozbu nebude schopný reagovat.

Západ dotvořil vestfálský mír


V debatě se diskutující zabývali i českou sounáležitostí se západní civilizací. Podle Špicara Česká republika patří jednoznačně na Západ, má ale ještě rezervy.

Špicar také srovnával západní a východní obchodní model. V západním byznysovém prostředí jsou vztahy „odosobněné a pragmatické“ a větší roli hraje produkt i jeho cena, na Východě hraje větší roli stát a osobní vztahy.

Podle Romancova patřily České země až do roku 1945 vždycky na Západ. Připomněl, že Přemyslovci budovali svoje území v úzkém sepjetí se Západem a že Lucemburkové ze Západu přímo přišli. Klíčovou roli pro oddělení Západu a Východu měl později vestfálský mír, který ukončil Třicetiletou válku. Zavedl totiž „suverénní teritoriální státy, které jsou sami za sebe, ale tvoří také celek.“ Kdo tomuto systému vztahů podléhal, patří na Západ, zatímco na Východě fungovala pyramidální struktura s jedním hegemonem na špici.

Michaela Ševčíková z Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické hovořila ještě o ekonomické situaci v Evropě. Za hlavní hrozbu pro Západ, potažmo Evropu uvedla neochotu podstoupit skutečné strukturální reformy, nacionalismus, neexistenci společných zájmů a společně sdílené solidarity.

Autor: Lucie Priknerová, Euroskop

Další články v rubrice

REPORTÁŽ: Jaká je budoucnost české vesmírné politiky?

Tereza Chlebounová, Euroskop, 20. 9. 2018

REPORTÁŽ: Co může EU čekat od střední Evropy?

Tereza Chlebounová, Euroskop, 19. 9. 2018