Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Pravda existuje. Tvrdí spoluautor studie o ruské propagandě

Marie Bydžovská, Euroskop, 25.8. 2015
Putin v televizi

Skupina ukrajinistů, novinářů a historiků vytvořila materiál věnující se ruské propagandě v době ukrajinské krize. Ve studii, kterou ve spolupráci s odborníky připravily think tank Evropské hodnoty a slovenský institut CEPI, se zabývají například přítomností ruských vojáků na východní Ukrajině, anexí Krymu a událostmi takzvaného Euromajdanu.


„Dojem, který se ruská mašinérie snaží vytvořit je, že nelze věřit nikomu. To my si nemyslíme. Realita a pravda existuje, a proto jsme se jí snažili popsat,“ vysvětlil Jakub Janda z think tanku Evropské hodnoty úmysl autorů studie, na které se podílelo sedm expertů z Česka a ze Slovenska.

Kreml chce oslabit jednotu EU a NATO


Žijeme v situaci, kdy zápasíme o budoucnost demokracie ve střední Evropě," řekl na představení studie slovenský bezpečnostní expert Jaroslav Naď. Podle něj je ruská propaganda „bezhraniční“ a má reálný dopad již i na mainstreamová média. Od anexe Krymu je podle něj ofenzíva Putinova režimu v propagandě masivní.

„Promyšlená strategie Kremlu je jasná. Jde o to oslabit jednotu EU a NATO a získat větší vliv na ekonomické a politické procesy ve střední Evropě. Chtějí zabránit sjednocování Evropy, protože to znamená pro Rusy oslabení jejich sféry vlivu,“ řekl slovenský expert.

Naď mluvil i o tom, že často titíž lidé mají proruské a protiislámské názory. Dokonce na Slovensku podle něj došlo ke vzniku různorodé skupiny, v které se překvapivě spojují zastánci ultralevice, ultrapravice a marxistů.  Toto uskupení propojuje čtyři témata – protiukrajinské, protiamerické, proti homosexuálům a proti islámu.

Polovojenské jednotky ve slovenských lesích


„Proruské vlivové a zájmové skupiny na Slovensku byly dlouhodobě připravované. Byly budované celé roky, mimo jiné pomocí sítě zpravodajských důstojníků působících na území Slovenské republiky. I těch, kteří jsou legálně na ambasádě Ruské federace v Bratislavě, která není malá. S tím má i Česká republika své zkušenosti,“ řekl slovenský bezpečnostní expert.

„Dnes vidíme na Slovensku další aspekt – budování polovojenských jednotek. Začínají být velmi aktivní. Pokud přijedete na Slovensko, může se vám stát, že v lese narazíte na ozbrojené skupiny, které realizují bojový výcvik,“ řekl Naď. „Je doložitelné, že jejich čelní představitelé absolvovali výcvik v Ruské federaci. Ani se tím netají,“ dodal.

Jejich zástupci také dělají přednášky na školách. „Patří k nim bývalí členové STB, kteří přišli o bezpečnostní prověrky a nyní se na školách tváří jako experti na mezinárodní vztahy. Chodí tam vysvětlovat svůj pohled na historii Slovenska a Slovanů. Členové polovojenských jednotek v uniformách učí děti zacházet se zbraněmi a vysvětlují jim, kdo jsou zlí a kdo dobří,“ řekl Naď o podle něj velmi nebezpečném jevu.

Krym jako Kosovo a další „informační smetí“


Konkrétním mýtům se věnovala ukrajinistka Lenka Víchová. „Od začátku se využívali názory, které řekl třeba i český prezident Miloš Zeman, že Majdan je rejdiště Banderovců. Sáhlo se kvůli tomu až do sedmdesát let staré historie,“ řekla Víchová.

„Ale vznikaly i nové mýty, třeba okolo Pravého sektoru,“ pokračovala. „Je nutné si uvědomit, že toto uskupení procházelo různou historií. Nemůžeme do jedné skupiny hodit Pravý sektor, který dnes bojuje na východní Ukrajině a Pravý sektor zastoupený v parlamentu. A úplně něco jiného je Pravý sektor, který řádil v Mukačevu. Nelze jej zhodnotit jednou větou,“ zdůraznila.

Mýtus kolem slibu NATO Gorbačovovi


Dalšími mýty jsou podle ní přirovnávání Krymu ke Kosovu, nebo tvrzení, že Krym byl vždy ruský. Zařadila mezi ně i údajný příslib Sovětskému svazu, že NATO nebude rozšiřováno na východ. Michail Gorbačov podle ní několikrát popřel, že by k něčemu takovému došlo. „Pro takový slib neexistuje dokument ani svědectví,“ řekla Víchová.

Studie podle ní není konečný text. O použitých tezích by podle ní měla probíhat další diskuze mezi experty na mezinárodní vztahy, ale i třeba právníky. Jedna profese na vyvrácení mýtů nestačí. „Je třeba diskutovat. Nemůžeme jen pasivně propouštět informace. Ruská propaganda je takové informační smetí, které se na nás valí každý den, a my se z něho musíme vyhrabávat. Debata o něm musí být vyargumentovaná,“ řekla Víchová o studii v Českém rozhlase.

Autor: Marie Bydžovská, Euroskop

Další články v rubrice

REPORTÁŽ: Jaká je budoucnost české vesmírné politiky?

Tereza Chlebounová, Euroskop, 20. 9. 2018

REPORTÁŽ: Co může EU čekat od střední Evropy?

Tereza Chlebounová, Euroskop, 19. 9. 2018