Prioritou nizozemského předsednictví budou odpady


Petra Gajdaczová, Vít Nejedlo, Eurocentrum Praha, 22.9. 2015

Nakládání s odpady a koncept oběhového hospodářství bude jednou z hlavních priorit nizozemského předsednictví v první polovině roku 2016. Eurocentrum Praha uspořádalo seminář, který měl vysvětlit současné i chystané aktivity Evropské komise. Seminář byl součástí Národního konventu o EU.

Evropská komise podpořila diskuze na téma odpadů zejména po předložení tematického legislativního balíčku v roce 2014. Původní dokumenty byly z jednání v Radě EU na popud Komise staženy k přepracování. Představení nové strategie se očekává v prosinci tohoto roku. Radikální změny se ale nečekají. Česká vláda poslední návrh Komise obecně přivítala. Strategii však považovala za příliš ambiciózní.

Hlavní myšlenkou je přechod od lineárního fungování hospodářství k oběhovému, kdy se primární suroviny využívají více než jednou, a jsou cennou druhotnou surovinou.

Komise ve změnách pracuje hlavně na lepším provázání s ostatní legislativou a na přenosu těžiště na začátek životního cyklu výrobku. Jádrem bude snaha o minimalizaci tvorby odpadu a současně posílení jeho následné cirkulace v ekonomice. Komise předpokládá, že vzniknou až 2 miliony tzv. zelených pracovních míst.

Vysoké daně jsou překážka

Podle Pavla Růžičky z nevládní organizace EMPRESS je v Česku zavedení oběhového hospodářství stále na počátku. V budoucnu jej bude třeba podpořit mezirezortním přístupem k problematice a vzděláváním společnosti v otázce třídění odpadu. Překážku vidí naopak ve vysokém zdanění práce, které může negativně ovlivnit míru recyklace a přepracovávání výrobků náročných na pracovní sílu.

„Na evropské úrovni bude zajímavé sledovat aktivity nizozemského předsednictví od začátku příštího roku, které zařadilo odpadovou politiku mezi své klíčové priority,“ poznamenal Růžička.

V recyklaci obalů je Česko špička

Generální ředitel společnosti EKO-KOM Zbyněk Kozel se věnoval situaci ohledně obalů a jejich recyklace v České republice, která nemá s naplněním obalové směrnice potíže. Ve srovnání s ostatními západoevropskými zeměmi ji hodnotí jako velmi dobrou. Česko patří mezi vzorové země, kam se jezdí učit recyklovat plasty Nizozemci a Belgičané. Naopak třeba Německo směrnici ještě ani neimplementovalo.

Kozel zmínil jako zajímavé slovinské řešení, kdy se recyklují pouze obaly vyrobené ve Slovinsku. Dovezených obalů se opatření netýká, přesto podle Eurostatu Slovinsko danou směrnici plní.

Kritika odpadové legislativy

Všichni řečníci se shodli na kritice hned několika bodů odpadové legislativy EU. V první řadě je problémem nejasné a neférové stanovování procentuálních cílů v unijní strategii. „Takové nastavení poškozuje převážně malé ekonomiky a zvýhodňuje ty velké, protože absolutní čísla se mohou ve skutečnosti hodně lišit,“ prohlásil Kozel.

Kritizoval i statistické vykazování dat v souvislosti s hospodařením s odpady. Podle Kozla se statistické metodiky se v jednotlivých členských zemích značně rozcházejí a neodráží tak skutečný stav situace odpadů v jednotlivých zemích. Dozvědět se způsob počítání recyklace komunálního odpadu v jednotlivých zemích EU je prý prakticky nemožné.

„Právě otázka výpočtových metod a statistického reportingu bude jednou z hlavních priorit České republiky při vyjednáváních o nové strategii,“ řekl Jan Maršák z Ministerstva životního prostředí.

Uvedený prostor pro nejasnosti a odlišné interpretace se otevírá zejména kvůli formulování příliš širokých definic základních termínů odpadového hospodářství. Základem žádoucí změny je podle všech panelistů srozumitelné názvosloví připravovaných právních předpisů.

Je ekodesign ta správná cesta?

V nové koncepci Komise bude jeden z hlavních akcentů „Programu nulového odpadu pro Evropu“ a přechodu k oběhové ekonomice představovat ecodesign. Již na počátku celého životního řetězce výrobku by mělo být jasno o jeho recyklačním potenciálu.

Tento přístup všichni řečníci přivítali. Zbyněk Kozel ale varoval před stanovováním požadavků na ekodesign pro účely recyklace na úrovni jednotlivých členských států. V případě elektroniky poukázal na složitost vymýšlení ekodesignu v našich zeměpisných oblastech, když je většina produktů dovážená z Asie nebo USA.

Autor: Petra Gajdaczová, Vít Nejedlo, Eurocentrum Praha

Sdílet tento příspěvek