Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Jak Španělé řešili migrační krizi

Marie Bydžovská, Euroskop, 23.10. 2015
Imigrace, Španělsko

Španělsko se již v letech 2006 až 2008 potýkalo s výraznou migrační vlnou. Způsob, jak se s ní vypořádalo, může být inspirací pro současnost. Shodli se na tom diskutující na debatě z cyklu Evropského šálku čaje, tentokrát se španělskou příchutí.


„Stačí jen krok a ocitneme se na prahu dokonalé bouře,“ upozornil Javier Carbajosa Sánchez ze španělského Ministerstva zahraničních věcí s odkazem nejen na rozsáhlé přesuny obyvatel, ale i na boje v Sýrii a Libyi. Byť jen malý zlom může mít podle zvláštního vyslance pro migraci nečekaně devastující následky.

Jak předejít vzniku ghett


Evropská společnost se podle něj v následujících letech nevyhnutelně zásadně promění. Bude více pluralitní. Klíčové pro naši budoucnost bude, zda je Evropa schopná tuto změnu držet pod kontrolou.

Jako příklad úspěšného postupu v řešení migrační vlny nabídl Carbajosa Sánchez zkušenost Španělska. Ačkoliv v něm žije okolo milionu Maročanů a statisíce dalších národností, nejsou tam silné nepřátelské nálady proti cizincům jako v jiných zemích. Podle španělského velvyslance Pedra Calvo - Sotelo Ibaňez – Martina se jeho zemi podařilo zamezit vzniku předměstských ghett, protože cíleně usilovala, aby se imigranti promíchali s ostatními obyvateli.

Bez spolupráce s Afrikou to nepůjde


Integrace cizinců není jediným prvkem strategie, jak se Španělsko vypořádává s migrací. V roce 2006 jej postihla silná přistěhovalecká vlna. Na pobřeží Kanárských ostrovů připluli desetitisíce běženců ze západní Afriky. Během dvou let se Madridu podařilo příliv Afričanů téměř úplně zastavit. Klíčovou součástí strategie bylo zapojení zemí původu a tranzitních států do řešení.

Španělsko posílilo diplomatické síly v Africe - otevřelo ambasády v západoafrických zemích a vyslalo speciální diplomaty. Součástí řešení bylo i navýšení rozvojové pomoci do tohoto regionu, přičemž důraz byl kladen na projekty podporující vzdělávání a vznik nových pracovních příležitostí. 

Carbajosa Sánchez upozornil, že 11. a 12. listopadu se bude konat ve Vallettě summit mezi EU a Africkou unií, který by měl podobnou spolupráci vyjednat.

Důraz na návratovou politiku


Neméně důležitou součástí řešení španělského problému byla i důsledná návratová politika. Velká většina lidí, kteří připluli na Kanárské ostrovy, byla vracena. Zpráva o tom se rychle šířila a odrazovala Afričany, kteří odchod do Španělska teprve plánovali.

Zlepšení návratové politiky je v současnosti jedním z cílů evropských politiků. „Za rok 2014 bylo jen okolo poloviny žádostí o azyl úspěšně provedeno. Současně ale pouze 40 procent osob, které se měly navrátit do země původu, opravdu odešla,“ upozornil ředitel think tanku Evropské hodnoty Radko Hokovský.

Na začátku října proto domluvili ministři vnitra zemí EU, že země osmadvacítky do roku 2020 vydají na navracení neúspěšných žadatelů o azyl přes 800 milionů eur. Současně mají být posíleny pravomoci agentury Frontex, která by nově měla získat možnost neúspěšné žadatele o azyl vracet.

Na závěr však Carbajosa Sánchez zdůraznil, že ačkoliv je možné se ze španělské strategie inspirovat, nebyla tehdejší situace stejná jako ta současná. Zatímco v prvním případě se jednalo primárně o ekonomické migranty, nyní je mezi příchozími vysoký počet osob, kteří mají značnou pravděpodobnost, že získají nárok na azyl.

Autor: Marie Bydžovská, Euroskop

Další články v rubrice

REPORTÁŽ: Jaká je budoucnost české vesmírné politiky?

Tereza Chlebounová, Euroskop, 20. 9. 2018

REPORTÁŽ: Co může EU čekat od střední Evropy?

Tereza Chlebounová, Euroskop, 19. 9. 2018