Jakub Kadlec, Euroskop, 9.11. 2015
Necelý měsíc před blížící se Světovou klimatickou konferencí v Paříži (30. listopadu – 11. října) zorganizovalo Eurocentrum Praha seminář na téma Energetická a klimatická politika střední Evropy.
Právě energetiku označil premiér Bohuslav Sobotka jako jeden z klíčových bodů českého předsednictví Visegrádské skupiny. Jaký je před summitem současný postoj české vlády?
3 pilíře energetické politiky EU
EU je v současnosti největším dovozcem energie na světě. Dováží 53 % z celkového množství energie, kterou spotřebuje. Zároveň usiluje o pozici lídra na poli boje proti změně klimatu a snaží se zachovat svoji konkurenceschopnost. Aby byla schopná těmto výzvám čelit, podniká nejrůznější opatření. Jedním z nich je projekt Energetické unie.
Maciej Ruczaj, Daniel Měsíc, Vít Nejedlo a Martin Jirušek. Čtyři účastníci debaty o energetické a klimatické politice v Eurocentru Praha. (foto: EC Praha)
V současnosti stojí energetická politika EU na třech pilířích – udržitelnost, zabezpečení dodávek a konkurenceschopnost. Podle Daniela Měsíce z odboru koordinace evropských politik Úřadu vlády ČR však tento systém neumožňuje dostatečně komplexní přístup, a proto vznikla Energetická unie, která má za cíl energetickou politiku provádět v rámci pěti vzájemně se doplňujících dimenzí. Jedná se o energetickou bezpečnost, vytvoření vnitřního trhu s energií, zvýšení energetické účinnosti, dekarbonizaci hospodářství a inovace v energetické sféře.
Z pohledu energetické závislosti je jistě podstatným bodem snaha o vytvoření vnitřního trhu, který by zvýšil energetickou bezpečnost, a který by přispěl ke zlepšení tržního prostředí a snížení cen energií pro evropské spotřebitele. Z hlediska blížícího se summitu v Paříži však jsou podstatnější poslední tři dimenze Energetické unie.
Závazky pro klimatickou konferenci v Paříži
„Evropě patří dík za to, že jako první představila svůj závazek pro pařížskou konferenci o klimatu,“ řekl francouzský prezident Hollande v říjnu 2014 po jednání Evropské rady.
V tzv. Pařížském protokolu (součást únorového balíku k vytvoření Energetické unie) se Evropa zavazuje ke 40% snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030. Toho chce dosáhnout s využitím energie z obnovitelných zdrojů, ale právě i inovacemi a snížením energetické náročnosti evropské ekonomiky. Daniel Měsíc ale upozorňuje, že není možné spoléhat pouze na obnovitelné zdroje energie. Vláda tak vsází na postupný odklon od fosilních paliv v kombinaci s využíváním všech nízkouhlíkových technologií a zvyšováním energetické účinnosti.
Ačkoliv Měsíc potvrzuje, že v otázce energetické politiky ČR je obvykle zcela zásadní vzájemná dohoda států Visegrádské skupiny, v případě pařížského summitu přijala 18. září EU jednotnou linii.. Zároveň však dodává, že postoj jednotlivých států V4 k mnoha aspektům projektu Energetické unie je velmi podobný. Výsledkem shody je mimo jiné společná pozice k systému řízení Energetické unie, který bude zásadním pilířem budoucí energeticko-klimatické politiky EU.
Autor: Jakub Kadlec, Euroskop
