Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Gutiérrez: Syrská revoluce už není lidové povstání

Lucie Priknerová, Euroskop, 24. 11. 2015
Aleppo

Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze se konala přednáška španělského výzkumníka v oblasti válečných zločinů a lidských práv Alejandra Gutiérreze, který zprostředkoval svůj náhled a svoje zážitky z cest po Sýrii, kde byl, zejména v době současné války, sedmkrát.


Gutiérrez se nejprve věnoval počátkům samotného konfliktu, který zasadil do začátku roku 2011, kdy vzniklo na území Sýrie lidové povstání inspirované událostmi v Tunisku. Skupina lidí v syrském Daara nasprejovala na zeď „Chceme svrhnout syrský režim.“

Po několika dnech byla nalezena mrtvá těla těchto lidí, která na sobě nesla stopy po mučení. To odstartovalo sérii protestů proti syrskému režimu. Závažnost těchto událostí podtrhuje fakt, že nic takového se od roku 1982, kdy se konaly protesty proti otci Bašára Asada nestalo.

Gutierréz: Mezinárodní síly se bály rebelů


Protesty se po roce 2011 začaly šířit z Daraa do Damašku a Aleppa, zanedlouho poté do měst Deir ez- Zor, Hama a dalších. Asad nakonec propustil islamisty, protože podle Gutiérreze chtěl vytvořit syrskému konfliktu odlišnou image a proměnit ho z mezinárodního konfliktu na konflikt mezi ozbrojenými skupinami. Podle Gutiérreze vznikl asymetrický konflikt, v němž bojovali lidé proti armádě.

V polovině roku 2011 se konflikt z lidového povstání proměnil na vojenský konflikt, protože vojáci začali být vůči vládnímu režimu také kritičtí. Z rebelujících vojáků vznikla v té době nejvýznamnější opoziční skupina Svobodná syrská armáda.

„Tito vojáci měli pravděpodobně největší naděje na svržení Asadova režimu“, uvedl Gutiérrez. Jenomže mezinárodní síly rebely podle něj nepodpořily, protože se bály, že to bude jako v Afghánistánu, kde se podpora určitých skupin obrátila proti svým podporovatelům. „V současnosti už Svobodná syrská armáda už téměř neexistuje“, dodal Gutiérrez.

Z lidového povstání k bojům znepřátelených skupin


Asadův režim je podporován Iránem, skupinou Hizballáh a Ruskem. Proti Asadovi pak stojí hnutí Islámský stát na jedné straně, a proti ostatním jsou pak rebelující skupiny podporované státy Perského zálivu, Tureckem a Jordánskem.

„Ukradli syrskou revoluci, teď už to není lidové povstání, teď už v tom lidé nemají žádné slovo“, řekl Gutiérrez o více než padesáti rebelujících skupinách.

Poté, co Asad propustil islamisty, začaly státy Perského zálivu podporovat svržení jeho režimu. Jednou ze sil působících v konfliktu je odnož al-Kajdy An-Núsra, další bojující skupinou jsou pak Kurdové, kteří chtějí vlastní stát, ovšem jejich cíle narážení na odpor Turecka, které je členem NATO. Kurdové tedy nesmějí překročit červenou linii – tedy neměli by vkročit do oblasti, kde by už předtím nebyli, protože by narazili na odpor Turecka.

Spojené státy se explicitně nepřiklání ani na jednu ze znesvářených stran. Tajná služba CIA ale vytvořila program, v rámci nějž se snažila rekrutovat islamisty. Vsadila na nábožensky založené bojovníky, kteří měli dobrý výcvik. Poté se je snažila vracet do země.

Gutiérrez hovořil i o hrůzách syrské války. Příkladem je např. používání barelových bomb, které s explozivní složkou a kusy železa shazují útočníci z helikoptér nebo využívání příbuzných znepřátelených skupin jako lidských štítů. Obklíčení syrského města Aleppa přirovnal k obklíčení Sarajeva během balkánské války.

Autor: Lucie Priknerová, Euroskop