Po Brexitu je třeba uklidnit situaci, shodují se odborníci


Euroskop, 1. 7. 2016

Vývojem událostí po britském referendu, v kterém 51,9 procent voličů hlasovalo pro odchod z EU, se zabývala diskuze pořádaná Institutem pro politiku a společnost.

Referendum není právně závazné a suverenitu plně drží britský parlament, upozornil analytik Asociace pro mezinárodní otázky Kryštof Kruliš. Přesto má podle něj referendum, kterého se zúčastnilo přes 72 procent oprávněných voličů, velkou váhu. Podle Zuzany Kasákové z Fakulty sociálních věd UK je referendum sice nezávazné, ale v britské tradici jsou jeho výsledky respektovány.

Jan Kovář, hlavní analytik think-tanku Evropské hodnoty, neočekává opakování referenda o EU, které požaduje petice s několika miliony podpisy. Dokud nebude aktivován článek 50 Lisabonské smlouvy, je podle něj reakce na referendum stále vnitropolitická záležitost. S tím souhlasí i Roman Joch, ředitel Občanského institutu.

Krátce po brexitu panuje nestabilita

Zuzana Kasáková považuje za chybu, že konzervativci neměli připravený plán B pro případ, že voliči budou hlasovat pro odchod z EU. Stejně tak neměli v záloze nějakou osobnost, která by po rezignaci premiéra Davida Camerona nastoupila. Kasáková kritizovala také to, že Cameron odstoupil příliš rychle.

Podle Marcely Roche, ředitelky Britské obchodní komory v ČR, panuje na trzích stále panika, ale situace už se uklidňuje. Roche ujišťovala, že překážky pro obchod pravděpodobně v příštích dvou letech nevzniknou.

Podle Kováře měl výsledek referenda velký dopad na londýnské finanční a bankovní centrum City. Obává se zejména ekonomických důsledků, které mohou být způsobeny snížením kredibility Velké Británie pro investory. Ekonomické dopady podle něj ponese nejen Británie, ale i EU.

Roman Joch se vyjádřil, že vedení EU, minimálně předseda Komise, by mělo odstoupit, protože se jedná o „elementární slušnost“. V opačném případě dojde podle něj k dalšímu narušení důvěry v evropské instituce. Ostatní panelisté mu oponovali. Podle Kováře vedení EU nemá podávat demisi, protože referendum nebylo de facto o EU, lídři EU se před referendem snažili do něj nezapojovat. Také by se tím podle jeho názoru nic nezměnilo.


Rychlý brexit, nebo čas na promyšlení?

Vyvážený přístup má podle Kruliše německá kancléřka Angela Merkelová, která chce dát Británii rozumný čas na odpověď. Marcela Roche si myslí, že by bylo dobré dát Británii čas na další postup, zároveň je přesvědčená, že by Británie měla vyslat „jasné signály“, které by situaci stabilizovaly. Dobrým příkladem podle ní bylo například prohlášení britského ministra financí George Osborna, že je Británie připravena dát 250 miliard liber na stabilizaci finančních trhů.

Podle Romana Jocha by bylo dobré, co nejvíce brexit oddalovat, protože je lepší, když je Velká Británie členem EU.

Joch nastínil tři scénáře, které podle něj mohou nastat. Nejpravděpodobnější je, že Velká Británie skutečně vystoupí a pokusí se dojednat si postavení, jaké má vůči EU Norsko nebo Švýcarsko. Nejméně pravděpodobnou možností je, že britský parlament nebude výsledek referenda respektovat, vypíše nové volby a nový establishment uspořádá nové referendum. Třetím scénářem je možnost, že Británie bude s EU vyjednávat do roku 2020, kdy proběhnou nové volby. Pokud bude zvolena nová protibrexitová většina, tak ta podle Jocha brexit potopí.


Kasáková: Británie je „země v rozkladu“

Kasáková označila Británii za „zemi v rozkladu“. Poukázala také na problém s populisty a jako příklad uvedla fakt, že první den po referendu se Nigel Farage distancoval od argumentu některých podporovatelů brexitu, že část sumy, kterou Británie posílá do Bruselu, se po vystoupení země z EU může dát do Národního zdravotního systému.

Někteří lidé se podle Kasákové o EU příliš nezajímají, a tudíž se nechali ovlivnit protiimigrační rétorikou, i když má Británie tzv. opt-out z azylových a migračních záležitostí.

Na druhou stranu, ani probrexitové seskupení UKIP, tedy Strana nezávislosti Spojeného království, v čele s Nigelem Faragem to nemusí mít podle Kováře jednoduché, protože si tak trochu „vypustila rybník“, v případě, že dojde k „nezávislostí“ Británie na EU, přijde o dosavadní opěrný bod programu.


ČR by po brexitu ztratila v EU spojence

Britské referendum ale může mít důsledky i na ostatní státy EU. ČR bude podle Jana Kováře „čelit pokusům o prohlubování integrace“. Podle Romana Jocha by např. státy, které nejsou v eurozóně, neměly být ke vstupu nuceny. Na druhou stranu, Joch říká, že by se ČR teď měla držet „více v centru dění“.

Panelisté upozornili na to, že Británie byla v mnohých politikách spojencem ČR. Kasáková uvedla jako příklad digitální trh a konkurenceschopnost, Kruliš dodal, že jde i o oblast zahraničního obchodu.

Kovář uvedl, že pro oblast liberalizace obchodu ztratil blok, ve kterém je i ČR blokační menšinu na Radě, stejně tak se ČR po odchodu Británie stane jedinou zemí, která neratifikovala fiskální pakt. Podle Kasákové ztráta členství Británie v EU pro ČR znamená nutnost aktivně prosazovat své postoje a hledat pro ně v EU spojence.

Autor: Euroskop

Sdílet tento příspěvek