Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Jak se Evropě daří řešit migrační krizi?

Petr Pospíšil, Euroskop, 9. 11. 2016

REPORTÁŽ - V rámci konference „Homeaffairs - Internal Security Forum Prague 2016“ ve čtvrtek 3. listopadu diskutovali o otázkách migrace Raoul Ueberecken z generálního sekretariátu Rady EU, bývalý bavorský premiér a ministr vnitra Günther Beckstein, španělská profesorka Carmen González Enríquezová a výkonný ředitel think-tanku Evropské hodnoty Radko Hokovský.

Ueberecken nejprve shrnul stav na jednotlivých migračních trasách. Po uzavření některých hranic a vstupu v platnost smlouvy mezi EU a Tureckem rapidně pokleslo využívání západobalkánské trasy, která byla nahrazena trasou vedoucí přes centrální Středomoří. Lucemburčan připomněl slova předsedy Evropské rady Tuska, že „chaos z roku 2015 by se neměl vrátit“. K tomu je dle Uebereckena zapotřebí kvalitní koordinace na institucionální i operativní úrovni.

V posledním období lze pozorovat lepší kontrolu nad situací jak ze strany italských úřadů, tak evropských institucí (Frontex, EASO či Europol). Evropská komise rychleji než v minulosti reaguje na měnící se migrační realitu. Lucemburčan zdůraznil i nezbytnost společného postupu a pomoci státům na vnější hranici (tzv. „frontline states“). Migrační situace má komplexní povahu, a při našem postupu musíme vždy respektovat i mezinárodní závazky, jako jsou zákaz navracení uprchlíků (tzv. „non-refoulement“) či povinnost záchrany ztroskotaných osob na moři.


Neúměrně vysoké náklady na integraci v Německu


Beckstein charakterizoval dopady migrace na politickou realitu. Na jedné straně oceňuje zapojení občanské společnosti pomáhající příchozím, na druhé straně nelze nevidět zmatek spojený s evidencí migrantů, o jejichž původu a identitě máme zcela nedostačující informace. Náklady spojené s integrací imigrantů jsou dle Becksteinových slov poměrně vysoké, přesahují 20 milionů eur za rok.

Německo v současné době přijímá každý týden přibližně pět set migrantů putujících z Itálie. Někdejší bavorský premiér je toho názoru, že země potřebuje nový zákon, který bude počítat s masivním přílivem migrantů.

Tento trend Beckstein ostatně pokládá za dlouhodobý jev – ani občanská válka v Sýrii, hladomor v Africe či fenomén tzv. zhroucených států („failed states“) na témže kontinentu zřejmě v dohledné době bohužel nebudou vyřešeny, takže migrační potenciál nepoklesne. Bavorský politik se též skepticky staví k přerozdělovacímu mechanismu (kvót), neboť bude obtížně proveditelné, aby uprchlíci neopouštěli území příslušného státu.

Džihádistický terorismus posiluje xenofóbii


Imigraci do Evropy jako kontroverzní téma rozdělující evropskou veřejnost i politickou scénu vnímá i španělská profesorka González Enríquezová. Džihádisticky motivované teroristické útoky podle ní představují klíčové zlomy („game- changers“) ovlivňující situaci – v evropské většinové populaci vedou k nárůstu islamofobních nálad, oslabení prointegračních proudů a pocitu nedostatku kontroly. Ze sociologického hlediska vyzdvihla zajímavost, že čím východněji se členský stát EU nachází, tím negativnější postoje vůči muslimským imigrantům v něm lze pozorovat. Nárůst xenofóbie jde též ruku v ruce s nárůstem antievropské rétoriky.

Pokud jde o vnitřní politiku EU, migrace dle španělské akademičky vyvolává tři efekty – zaprvé ohrožuje fungování schengenského prostoru, zadruhé podlamuje vedoucí roli Německa v osmadvacítce a zatřetí vystavuje Evropskou komisi problému „nedisciplinovanosti“ některých členských států (Polsko, Maďarsko).

Fenomén přistěhovalectví zásadně ovlivňuje i evropskou bezpečnost – 95 procent migrantů putujících přes Středozemní moře se skutečně dostane na Starý kontinent a není navráceno. Španělka toto vystihla slovy, že „Evropa vybudovala most přes Středozemní moře“.

Do pomoci uprchlíkům je třeba zapojit arabské státy


Z dlouhodobé perspektivy podle ní současná evropská migrační a azylová politika rozhodně není udržitelná. Klíč ke zlepšení tohoto stavu spatřuje například v podpoře třetích zemí ze strany EU či v tom, aby státy Perského zálivu a Arabského poloostrova přistoupili k Úmluvě o právním postavení uprchlíků a začaly běžencům, kteří se kvalifikují jako uprchlíci, poskytovat azyl.

Ilegální imigranti podle profesorky musejí být navraceni a ti, kterým je v Evropě přiznán azyl, by měli být začleněni na trh práce, neboť to je cesta k úspěšné integraci a přijetí ze strany většinové společnosti (byť v případě uprchlíků často objektivně komplikované nedostatečnou kvalifikací a jazykovým vybavením).

Migrační proud regulujme mimo území EU


Radko Hokovský se se španělskou kolegyní shodnul v nutnosti uzší spolupráce s třetími (tranzitními) zeměmi. EU by podle něj měla své širší sousedství považovat za oblast, ve které má povinnost aktivně působit. Konkrétní řešení Hokovský vidí v regulaci migračního proudu v tranzitních zemích migrace, kde by měla být za logistické a finanční pomoci EU zřízena centra, ve kterých by byly zpracovávány žádosti o udělení azylu. Do těchto ochranných středisek („protection centres“) uprostřed nově vytvořených bezpečných zón, střežených zvláštními bezpečnostními jednotkami EU, by byli rovněž navraceni ilegální imigranti ze zemí, které s EU nebudou mít uzavřenu dohodu o readmisi (zpětném přijímání migrantů).

Nutnost začít řešit migrační krizi ještě před vstupem migrantů na evropský kontinent nabývá na urgentnosti, zohledníme-li odhady OSN, podle nichž se do roku 2050 zdvojnásobí počet obyvatel Afriky na 2,4 miliardy. Proto bude subsaharská Afrika hlavním zdrojem masové imigrace a je třeba se na tento jev připravit, a to jak na úrovni evropské, tak i mezinárodní – třebaže jde o náročnou, obtížně realizovatelnou a právními i praktickými aspekty komplikovanou výzvu.

Autor: Petr Pospíšil, Euroskop

Další články v rubrice

REPORTÁŽ: Jaké kosmické aktivity zajišťuje Agentura GSA?

Tereza Chlebounová, Euroskop, 20. 11. 2018

V čem se Češi a Slováci v EU (ne)shodnou?

Lucie Vinařská, psáno pro Euroskop, 27. 10. 2018

REPORTÁŽ: Jak se změní evropské zemědělství?

Tereza Chlebounová, Euroskop, 5. 10. 2018

REPORTÁŽ: Jaká je budoucnost české vesmírné politiky?

Tereza Chlebounová, Euroskop, 20. 9. 2018