Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Jaké budou vztahy Británie a EU po brexitu?

David Műller, Euroskop, 5. 12. 2016
Big ben a EU vlajka, prosinec 2016

Jaké budou vztahy Velké Británie a EU po odchodu z osmadvacítky a jak se k vyjednávání o tzv. brexitu staví Česká republika? Odpovědi na tyto otázky při diskusi v Eurocentru Praha nabídli Jan Famfule z think-tanku Evropské hodnoty, Jan Rychlík z Úřadu vlády ČR a ekonom finanční skupiny Roklen Lukáš Kovanda. 

Jan Famfule se v první části diskuse zaměřil na ekonomické aspekty. Z bezprostředních dopadů zmínil oslabení libry o 8 % první den po referendu. Dodnes libra oslabila o 18 %, což představuje její historické minimum od roku 1985. Výsledky referenda se taktéž neobešly bez pozornosti ratingových agentur, které snížily rating jak samotné Velké Británii, tak i EU.

Famfule dále upozornil na dva druhy dohod o vystoupení, které mají být vyjednány během dvouletého období - dohody týkající se samotné odluky a smlouvy řešící nové vztahy. Dle Famfuleho dvouleté období postačí na vyjednání dohod o odloučení. Pro smlouvy o nastavení nových vztahů bude potřeba delší období vzhledem k jejich komplexnosti.

Na závěr se věnoval dvěma možnostem brexitu. V případě tzv. měkké varianty by si Velká Británie a EU zachovaly konkrétní vzájemné vztahy (vnitřní trh, celní unie). Pokud by došlo k tzv. tvrdému brexitu, nastalo by zpřetrhání dosavadních vazeb a výrazné odpoutání ostrovního státu od Unie.

Famfule považuje za pravděpodobnější tvrdý brexit, jelikož politická scéna bude mít snahu ukázat, že rozhodnutí učiněné v referendu má svoji cenu.  Jako optimální nicméně hodnotí tzv. Švýcarský model, tedy jednu z variant měkkého brexitu.

 

Bude brexit jediným odchodem z EU?

Lukáš Kovanda poukázal na stav britské ekonomiky po referendu, která v krátkodobém horizontu nezaznamenala žádný výrazný problém. Z dlouhodobého hlediska je zatím těžké vyvozovat případná pozitiva či negativa, neboť období plnohodnotného vystoupení je vzhledem k současnému vývoji předpokládáno až na rok 2020.

Kovanda s ohledem na případný tlak na britskou premiérku Theresu Mayovou ať už ze strany finančních kruhů, či samotného byznysu, naopak očekává spíše měkký brexit. K tomuto závěru jej vedou i dosavadní úniky informací do britských médií.

Kovanda předpokládá, že Velká Británie bude schopna se s odchodem z EU vyrovnat z krátkodobého i dlouhodobého hlediska. Vyjádřil však obavu, zda nedojde k dalšímu tříštění EU kvůli odchodu jiných zemí.

 

Jak zareaguje Česká republika?

Jan Rychlík z pracovní skupiny věnující se otázkám brexitu, která byla ustanovena českou vládou, představil tři klíčové oblasti, které mají připravit pozici ČR - samotné vystoupení Velké Británie, budování nových vzájemných vztahů a budoucí vývoj EU. V rámci pracovní skupiny působí osm podskupin, z nichž každá se zaměřuje na jiný druh agendy. 

Především se jedná o záležitosti spojené s problematikou revize primárního práva, makroekonomickými dopady s ohledem na budoucí čerpání prostředků ze strukturálních fondů, mikroekonomickými riziky v souvislosti s českými podniky působícími ve Velké Británii, dále pak politickými dopady ve vztahu k vnitřnímu trhu či energetice. 

Další podskupiny se zaobírají zejména tématy spojenými s otázkou, jak čelit případnému oslabení pozice ČR i EU na globální úrovni či otázkám budoucího směřování Evropské unie. Poslední podskupina se následně zabývá vzájemnou komunikací, a to zejména s ohledem na ochranu českých občanů či podnikatelů působících na území Velké Británie. 

Autor: David Műller, Euroskop

Další články v rubrice

REPORTÁŽ: Jaké kosmické aktivity zajišťuje Agentura GSA?

Tereza Chlebounová, Euroskop, 20. 11. 2018

V čem se Češi a Slováci v EU (ne)shodnou?

Lucie Vinařská, psáno pro Euroskop, 27. 10. 2018

REPORTÁŽ: Jak se změní evropské zemědělství?

Tereza Chlebounová, Euroskop, 5. 10. 2018

REPORTÁŽ: Jaká je budoucnost české vesmírné politiky?

Tereza Chlebounová, Euroskop, 20. 9. 2018