Jak se bránit propagandě?


Tereza Chlebounová, Euroskop, 12. 12. 2016

Poslední letošní seminář Eurocentra Praha se věnoval tématu nepřátelské propagandy. O možnostech boje s ní a o otázce, zda je ČR ohrožena dezinformačními aktivitami, mluvili Jakub Kalenský za skupinu East StratCom, Michael Romancov z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a Jakub Janda z think-tanku Evropské hodnoty.

Podle Michaela Romancova má Rusko pocit, že západní svět se k němu chová nadřazeně a snaží se mu vnutit pozici věčného učedníka, kterému může říkat, co a jak má dělat. Západ podle něj považuje Rusy za barbary bušící na brány Evropy. Podle shrnující studie, která v Rusku vyšla u příležitosti 25. výročí rozpadu SSSR, se země této pozice zbaví, pouze pokud se stane „Neevropou“.

Ruská federace vidí Evropu jako zkaženou a sama sebe naopak jako zdroj pravých hodnot. Podle převládajícího pohledu v rámci Ruska se musí proti degradovanému kontinentu bránit, aby si svoje hodnoty uchránila. Informace jsou v této souvislosti považovány za ideální zbraň, kterou lze proti Západu použít. Podle Romancova Rusko dlouhou dobu s Evropou nekomunikovalo, nyní si ale připadá dostatečně silné na to, aby měnilo uspořádání věcí podle svých představ. Jeden z vhodných nástrojů tvoří právě informační válka.

EC Praha
O nebezpečí propagandy hovořili Michael Romancov a Jakub Janda. Zdroj: Eurocentrum Praha

Dezinformace zasahovaly i do kampaně před referendem o brexitu

Jakub Janda upozornil, že nepřátelský vliv přichází nejenom z Ruska, ale také ze strany takzvaného Islámského státu, Číny nebo Íránu. Nebezpečí nepřátelských kampaní podle něj spočívá v zasahování do vnitřních záležitostí států. Evropská unie i Česká republika mají podle něj řadu problémů, které propaganda záměrně zvýrazňuje. Nemá smysl s ní bojovat tím, že budeme předstírat, že tyto problémy neexistují. Naopak je vhodnější je otevřeně přiznat. Státy problémy ale musejí řešit samy a není přípustné, aby jim do toho kdokoli zvenčí zasahoval.

Janda uvedl několik příkladů, kdy vnitřní záležitosti byly ovlivňovány nástroji hybridní války, jejíž významnou součást tvoří válka informační. Jednalo se podle něj například o případ podporování extremistických skupin připravujících puč v Černé Hoře, vypouštění dezinformací během kampaně před referendem o brexitu, kybernetické útoky proti Demokratické straně v USA nebo poslancům německého Bundestagu.

Největší problém představuje nízká informovanost

Jakub Kalenský, člen skupiny East StratCom fungující od roku 2015 v rámci Evropské služby pro vnější činnost, označil za nejdůležitější úkol zvyšovat povědomí o tom, že problém vůbec existuje. Znalost této problematiky je podle něj velice nízká nejen u veřejnosti, ale i mezi politiky. Česká republika spolu s pobaltskými státy patří do skupiny států, které k ní zaujímají aktivní postoj. Velká část členských států Evropské unie ji však považuje pouze za paranoidní představu zemí bývalého východního bloku.

Mezi pokusy o dezinformační kampaně zařadil například snahu ovlivnit nizozemské referendum o uzavření asociační dohody EU s Ukrajinou, kdy na internetu kolovalo nepravdivé video, které vyhrožovalo teroristickými útoky. Jmenoval také snahu Ruska podpořit populistické nebo extremistické strany, například v případě kampaně o vystoupení Británie z EU nebo nedávného italského referenda o ústavních změnách, kdy spoluzakladatel populistické strany Hnutí pěti hvězd Beppe Grillo používal informace z propagandistických ruských médií.

I přes tyto jasně zdokumentované případy podle Kalenského stále není reakce Západu adekvátní. Odhalování dezinformací se věnuje pouze malý počet odborníků a jsou na něj vyčleněny relativně nízké finanční prostředky, které se nemohou rovnat zdrojům vynaloženým Ruskem. Kalenský nicméně upozornil, že cílem týmu není vytvářet anti-propagandu, ale především nabízet spolehlivé informace o evropských aktivitách, a zhodnotil operace StratComu jako úspěšné.

Autor: Tereza Chlebounová, Euroskop

Sdílet tento příspěvek