Spojené nádoby bezpečnosti a migrace: Kde leží řešení?


Tereza Chlebounová, Euroskop, 16. 3. 2017

REPORTÁŽ – V Hrzánském paláci v úterý 7. března pokračoval cyklus neformálních debat, tentokrát s názvem „Evropský šálek čaje s německou příchutí – Dublin, Schengen a vnější hranice: Tři neoddělitelné aspekty migrační politiky EU“.

Účastníci debaty se věnovali provázanosti bezpečnosti a migrační a azylové politiky. Christoph Hübner, vedoucí Oddělení pro záležitosti EU a schengenskou spolupráci z Federálního ministerstva vnitra SRN, detailně popsal současný stav migrační krize a opatření EU. Řešení problémů lze podle něj najít v rámci stávajících evropských smluv, které pro to poskytují dostatečný prostor.

EU podle Hübnera v otázce zajištění bezpečnosti pokročila, zlepšila například sběr dat o osobách vstupujících do schengenského prostoru. Je však potřeba nejen hromadit data, ale také je lépe sdílet a propojit. Zároveň podle něj dosavadní pokrok nestačí k tomu, aby se obnovila důvěra v EU.


Klíčová je reforma azylového systému a spolupráce se třetími zeměmi

Důležitou součást řešení tvoří z pohledu Německa reforma společné azylové politiky. Dosavadní návrhy Evropské komise v této oblasti ale Hübner označil za nedostatečné.

Dalším klíčovým bodem je podle Hübnera spolupráce se třetími zeměmi, kterou už EU započala a přináší navzdory některým problémům viditelné výsledky. Je však potřeba tuto spolupráci rozvinout co nejrychleji.

Zároveň Hübner uvedl, že je nezbytné rozlišovat mezi uprchlíky a migranty. Zatímco uprchlíci jsou chráněni mezinárodním právem, migranti se musí vrátit zpátky, pokud nedostali od země povolení, že v ní mohou zůstat. Ani uprchlíci ale nemají možnost si vybírat konkrétní zemi, kde chtějí pobývat, pokud je zajištěno jejich bezpečí.

Z bezpečnosti se stal politický problém

Marek Souček, vedoucí Oddělení koordinace sektorových politik COREPER II z Úřadu vlády ČR, upozornil na skutečnost, že v porovnání se zbytkem světa je ČR i celá EU pořád velice bezpečná, ačkoli média vytvářejí jiný dojem. Otázka bezpečnosti se však podle jeho názoru přesunula z expertní roviny do roviny politické, kde je potřeba se zabývat nejen reálnými hrozbami, ale i tím, jak vnímají bezpečnost a s ní spjaté problémy voliči.

V rámci EU podle Součka došlo ke značnému posunu oproti dřívějšímu stavu, kdy byla bezpečnost považována především za vnitřní záležitost států. Dnes panuje shoda v tom, že je potřeba se otázkou bezpečnosti více zabývat a prohloubit spolupráci. Souček také zdůraznil komplexní povahu bezpečnosti, která přirozeně vede ke spolupráci i v dalších oblastech.

Problematika bezpečnosti je ale úzce spjatá s národní suverenitou, a proto je podle Součka koordinace mezi státy náročná. Základem efektivní spolupráce je podle něj důvěra a dodržování dohodnutých pravidel.


EU se musí zaměřit na země, odkud migranti přicházejí

Diskuzi o migrační politice podle ředitele think-tanku Evropské hodnoty Radka Hokovského znesnadňuje fakt, že neexistuje jedna společná evropská debata, ale téměř 28 různých debat. Tato fragmentace pak oslabuje schopnost EU najít jednotný postup.

Klíč k ochraně Evropy podle Hokovského neleží na její hranici. Nelze například zaručit, že díky posílení pohraniční stráže se sníží počet příchozích migrantů. Řešení je třeba hledat přímo ve třetích zemích, odkud migranti přicházejí. EU se proto musí podle jeho názoru zaměřit především na posilování vnějších vztahů a společné zahraniční politiky.

Populace zejména v Africe rychle roste a její migrační potenciál se bude spíše zvyšovat, Evropa se proto podle Hokovského musí daleko více soustředit na jednání o spolupráci s tamními státy a snažit se o nekonvenční přístup, který by zajistil efektivní regulaci toku lidí. Za slovo regulace by se však neměl schovat fakt, že v první řadě jde o pomoc lidem v nesnázích.

Autor: Tereza Chlebounová, Euroskop

Sdílet tento příspěvek