Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Jak poznat falešné zprávy?

Petr Pospíšil, Euroskop, 15. 5. 2017
Fake news

REPORTÁŽ - Dezinformační weby, manipulativní kampaně, falešné zprávy – tato témata se v posledních měsících stávají častým evergreenem diskutovaným v souvislosti s tuzemským i světovým mediálním prostorem. Na toto téma přišli ve čtvrtek 11. května do Eurocentra Praha diskutovat Jan Jirák, vedoucí katedry mediálních studií Metropolitní univerzity Praha, Jan Tvrdoň, koordinátor projektu Demagog.cz, a Jakub Unger, šéfredaktor projektu Seznam zprávy.

Jirák v úvodu svého vystoupení představil základní definici falešných zpráv: jedná se buď o „zprávy s nepravdivým prvkem“, nebo o zprávy sice pravdivé, ale působící manipulativně (s ambicí cíleně manipulovat přesvědčením svých adresátů). Jaké důsledky fenomén „fake news“ podle Jiráka přináší a proč je potřeba vnímat je jako znepokojující? 

Zaprvé se zvyšuje míra nejistoty, neboť přestáváme být schopni určit, jakým informacím je možné věřit. Zadruhé, v důsledku technologického rozvoje (sociálních médií apod.) může de facto každý komunikovat, šířit informace i dezinformace.

Zatřetí dochází ke ztížení schopnosti informace interpretovat, protože nemáme k dispozici důvěryhodný referenční rámec, na základě kterého by bylo možné tuto interpretaci provést. Začtvrté řada lidí před falešnými zprávami varuje, a proto se jich společnost obává. A na konec profesor Jirák uvedl, že z odhalování falešných zpráv se podle jeho slov stal do určité míry „dobrý byznys“.


Mediální vzdělávání a kritické myšlení jako obrana proti fake news


Jan Tvrdoň se zaměřil spíše na to, jak a zda vůbec je možné falešným zprávám čelit. Je to podle něj potřeba činit zejména zvýšeným důrazem kladeným na mediální vzdělávání a rozvoj kritického myšlení během vzdělávacího procesu. Rovněž mainstreamová média by měla dbát o to, aby kvalitním poskytováním vyváženého, objektivního zpravodajství zvýšila svoji důvěryhodnost.

Jakub Unger, jeden z "duchovních otců" nového projektu „Seznam zprávy“ se hned v úvodu svého vystoupení vymezil proti pojmu „fake news“ – zavádějící informace podle něj není vůbec za „zprávy“ možné označovat, spíše by se mělo hovořit o jakémsi „falešném obsahu“.

Lidé tomuto typu dezinformací podle Ungera věří, neboť jim jsou falešné zprávy svým způsobem blízké: chtějí je číst. Pokud se proti těmto tendencím chtějí „mainstreamoví žurnalisté“ postavit, měli by dle Ungera méně sedět před počítači, ale více chodit mezi lidmi a komunikovat s nimi.

Sociální média jsou novodobou hospodou, kde může mluvit každý


Tuto myšlenku Unger rozvedl i v následné diskuzi: Facebook a další sociální média podle něj ztělesňují jakousi „novodobou hospodu“, kde může svoje (politická i jiná) stanoviska prezentovat každý, bez ohledu na jejich kvalitu a pravdivost. Je to platforma, kde se lidé setkávají a diskutují podobně, jako je tomu v hospodě.

Moc sociálních sítí dle Jana Tvrdoně dokládá i skutečnost, že Donald Trump v rámci své kampaně před prezidentskými volbami klasická média v podstatě obcházel a ze svého soukromého účtu na sociální síti Twitter učinil nové médium, které mu do značné míry k úspěchu ve volbách pomohlo. 

Na tahu jsou nyní především klasická média a vůči těm alternativním, často prezentujícím falešné zprávy, by neměla postupovat nějak cíleně – protože je-li někdo například fanouškem Ruska, zůstane jím i tehdy, bude-li určitá informace označena jako „proruská“. Tradiční média podle všech panelistů se musí především soustředit na sebe a poskytovat co nejlepší mediální obsah, protože – slovy Jakuba Ungera – do hospody nepatří a nemůžou být v jeden moment přítomna všude.

Autor: Petr Pospíšil, Euroskop

Další články v rubrice

REPORTÁŽ: Jaké kosmické aktivity zajišťuje Agentura GSA?

Tereza Chlebounová, Euroskop, 20. 11. 2018

V čem se Češi a Slováci v EU (ne)shodnou?

Lucie Vinařská, psáno pro Euroskop, 27. 10. 2018

REPORTÁŽ: Jak se změní evropské zemědělství?

Tereza Chlebounová, Euroskop, 5. 10. 2018

REPORTÁŽ: Jaká je budoucnost české vesmírné politiky?

Tereza Chlebounová, Euroskop, 20. 9. 2018