Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Jourová: Jsme ve fázi „tekuté Evropy“

Tereza Chlebounová, Euroskop, 23. 5. 2017
Vlajka EU

V pátek 19. května proběhlo mezinárodní kolokvium na téma „Příčiny, důsledky a možná vyústění současné krize Evropské unie“. V prostorách Matematicko-fyzikální fakulty UK na Malostranském náměstí jej uspořádalo Evropské hnutí v ČR a Centrum pro sociální a ekonomické strategie FSV UK. V rámci odpoledního panelu politiků a úředníků vystoupili současná česká komisařka Věra Jourová a bývalý komisař Vladimír Špidla, velvyslanec Slovenska Peter Weiss a konzultantka Daniela von Bethlenfalvy.

Zatímco dopolední panel odborníků se soustředil především na příčiny současné krize Evropské unie, odpolední panel se zabýval otázkou, jaké jsou možnosti orgánů Evropské unie, členských zemí a občanů EU účinně reagovat na současné výzvy.

Podle Věry Jourové, komisařky pro spravedlnost, spotřebitele a rovnost žen a mužů, se k současné situaci EU dobře hodí citát z české literární klasiky Saturnin, který říká, že nám někdy osud udělá největší dobrodiní, když nás vyhodí bez svrchníku na mráz. Podle ní jsme momentálně právě na mrazu.

Evropská unie je podle Jourové uspořádaná pro mírové časy a nikoliv pro doby krize. Je proto potřeba její instituce reformovat. Zároveň ale komisařka varovala před zásadními změnami smluv EU. Podle jejích slov jsme ve fázi „tekuté Evropy“, kdy může být nebezpečné podkopat svoje základní pilíře, jako je Lisabonská smlouva nebo Ženevská konvence o postavení uprchlíků, která tvoří základ poválečného mezinárodního práva.

Návrat ke starým pořádkům není možný


Populisté s oblibou mluví o návratu ke starým pořádkům, podle Jourové jde ale o mylnou představu, do starých kolejí se už vrátit nelze. Stejně tak komisařka pochybuje o tom, že by se EU dala zúžit pouze na společný trh, jak to navrhuje první scénář Bílé knihy o budoucnosti Evropské unie. Těžko by pak mohla hájit hlavní principy, na kterých stojí, jako je třeba vláda práva.

Podle Jourové je potřeba zhodnotit dosavadní vývoj a poučit se z krizí. Z navrhovaných scénářů vývoje by komisařka podpořila variantu, kdy státy budou spolupracovat v méně oblastech, ale efektivněji.

Jourová zároveň uvedla, že je nutné, aby se česká politická reprezentace ještě před volbami dohodla, jaký postoj bude ČR vůči EU uplatňovat. Upozornila také na to, že by se debata o případné vícerychlostní Evropě neměla v Česku zredukovat pouze na otázku přijetí eura, vícerychlostní spolupráce by probíhala v celé řadě dalších oblastí.

EU potřebuje nové zdroje vlastních příjmů


Bývalý evropský komisař Vladimír Špidla vidí příčinu dnešních potíží v tom, že se při rozšíření EU o další země zásadně nenavýšil evropský rozpočet. Noví členové tak získali peníze na úkor států jako Řecko, Španělsko nebo Portugalsko, které samy ještě procházely transformací. EU podle Špidly potřebuje navýšit svůj rozpočet a především vytvořit nové zdroje vlastních příjmů.

Rozšíření Unie podle jeho názoru také posílilo mezivládní složku rozhodování, která není příliš efektivní. Bývalý komisař navrhuje podpořit naopak složku komunitární, aby Evropa lépe fungovala. Stejně jako Jourová považuje za nejvhodnější scénář budoucího vývoje EU variantu „méně, zato efektivněji“.

Je třeba posílit sociální rozměr EU


Evropa musí podle bývalého komisaře s větším úsilím směřovat k větší míře konvergence a zejména v oblasti sociální. V budoucnu zaniknou spousty pracovních míst a vzniknou nová, tyto změny zasáhnou obrovské množství lidí a nelze je řešit na národní úrovni. Je proto podle něj důležité nepodceňovat sociální pilíř EU.

Velvyslanec Slovenské republiky Peter Weiss se se Špidlou shodnul v důrazu na sociální dimenzi EU. K pěti navrhovaným scénářům budoucnosti EU by se měla podle jeho názoru přidat šestá varianta, a sice posílení sociální unie. Sociální rozměr byl podle Weisse dříve z ekonomického pohledu považován za konkurenční nevýhodu, dnes se ale ukazuje, že je to nezbytnost. Jeho absence podle něj například v USA zapříčinila vzestup lidí jako je Donald Trump nebo Bernie Sanders, který oživil pojem socialismus.

Evropa nesmí rezignovat na hledání konsenzu


Weiss zdůraznil, že Evropa musí obnovit důraz na konsenzus a nesmí ztratit trpělivost vyjednávat, i když je to při 27 členech a střídání vlád složité. Eurozónu, jednotný trh i Společnou zahraniční a bezpečnostní politiku je podle něj potřeba dobudovat a posílit postupně, krok za krokem.

Daniela von Bethlenfalvy ve svém závěrečném příspěvku doporučila, aby se EU věnovala větší pozornost na školách a mladí lidé si tak uvědomovali, že je to i jejich Unie. Poukázala však také na to, že zájem o evropské záležitosti v členských státech stoupá, podle dat statistického úřadu Eurostat se o ně zajímá 56 % obyvatel.

Autor: Tereza Chlebounová, Euroskop

Další články v rubrice

Jak ovlivní EU systém Spitzenkandidátů?

Tereza Chlebounová, Euroskop, 21. 6. 2018

Panel Prague European Summit: Koheze není jen o penězích

Tereza Chlebounová, Euroskop, 20. 6. 2018

Kam směřuje evropská politika sousedství?

Tereza Chlebounová, Euroskop, 19. 6. 2018