Jak může ČR zlepšit digitální veřejné služby?


Euroskop, AMO, 30. 5. 2017

REPORTÁŽ – Česká republika se v oblasti digitalizace stále nachází za průměrem EU. Jak zmírnit překážky, kterým musí spotřebitel čelit například při nakupování online či kontaktu se státní správou, debatovali zástupci EU, státní správy či spotřebitelských organizací na diskuzi pořádané asociací AMO, a zpravodajským portálem EurActiv.cz.

Evropská komise nedávno představila nový Index digitální ekonomiky a společnosti (DESI), který srovnává výkonnost 28 členských států EU v oblasti digitální agendy, tedy například digitální ekonomiky, digitální veřejné služby, digitální infrastruktury či digitálních dovedností a vzdělanosti.

Podle něj se Česká republika nachází pod unijním průměrem (konkrétně na 17. místě). Nejvíce ČR již tradičně zaostává v oblasti digitálních veřejných služeb – tedy tzv. e-Governmentem.

Státní správa obhospodařuje 6200 databází

Jak zaznělo na debatě pořádané Asociací pro mezinárodní otázky (AMO), důvodem je především roztříštěnost a nesourodost informačních systémů státní správy, kterých je celkem 6.200. „Nejvyšší kontrolní úřad před časem upozornil na 125 vzájemně nepropojených databází Ministerstva životního prostředí. Taková ‚digitalizace‘ je noční můrou i pro samotné úředníky,“ upozornil Aleš Rod z Centra ekonomických a tržních analýz.

Odborníci se dále shodli, že by se zástupci státní správy měli držet principu „digital by default“, tedy že by každá nová veřejná služba měla fungovat v digitální podobě a pokud tomu tak není, musí to být náležitě zdůvodněno.

Jak využít e-Commerce?

Velkou snahu lze v posledních letech u Česka zaznamenat v oblasti e-Commerce, tedy obchodních transakcí realizovaných online. Jak upozornila europoslankyně Dita Charanzová (ANO/ALDE), české firmy v online prodeji patří k nejlepším v EU, a to jak v celkových počtech prodejců, tak v obratu, nedokáží ale dostatečně využít svoji sílu při prosazování svých oprávněných zájmů u evropských institucích.

To potvrdila i Kateřina Hrubešová ze Sdružení pro internetový rozvoj (SPIR). V posledních měsících se e-shopy věnovaly především požadavkům spojeným s EET. Soustředit by se přitom měly také na tzv. GDPR, tedy nové nařízení Evropské komise o ochraně osobních údajů (GDPR), které s účinností od května příštího roku výrazně zvýší ochranu osobních dat občanů. „Implementace technologických změn spojených s GDPR přitom vyžaduje alespoň půl roku,“ upozornila Hrubešová.

„Problém regulace internetu spočívá v tom, že internetové služby mohou být snadno přístupné po celém světě. Poskytovatelé služeb, na které regulace v EU dopadá, tak musí o přízeň svých zákazníků často soupeřit s konkurencí z Asie a Jižní Ameriky, kde nejsou regulatorní podmínky tak přísné,“ upozornil analytik AMO Kryštof Kruliš.

Platit daně z pohodlí domova?

Neméně důležitá je problematika online plateb. Nově zaváděná regulace totiž může v budoucnu online placení komplikovat. Jak upozornila Pavlína Žáková ze Zastoupení Evropské komise v ČR, podle šetření Komise je dokončeno jen 37 % přeshraničních on-line nákupů. Podstatná část z nich přitom končí ve fázi platby.

I zde platí, že česká specifika a zájmy nejsou vždy na úrovni EU náležitě obhajovány. „Příkladem může být rozšířenost bezdotykových platebních karet, ve které Česko daleko předstihuje řadu západních zemí. Celospolečenský pohled na způsob užití platebních prostředků se tak u nás od zahraničí odlišuje,“ upozornil Kruliš.

Většina účastníků se také shodla, že v budoucnu by mělo být možné z pohodlí domova platební kartou platit například i daně a poplatky, protože není důvod, aby se státní správa v otázce umožnění online plateb vyčleňovala z širších celospolečenských trendů.

Autor: Euroskop

Sdílet tento příspěvek