Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Debata představila britský, český i dánský pohled na brexit

Petr Pospíšil, Euroskop, 15.6.2017
Prague European Summit

„Brexit – EU: Kdo ztratí více?" Tak zněl název debaty, kterou Evropský dům hostil 14. června při příležitosti konání Pražského evropského summitu (Prague European Summit). Debatu moderoval Tim Oliver z London School of Economics a jako panelisté se jí zúčastnili Jan Thompson, velvyslankyně Spojeného království v ČR, Jakub Dürr, náměstek ministra zahraničních věcí pro řízení evropské sekce, a Anders Primdahl Vistisen, dánský poslanec Evropského parlamentu.

Britská velvyslankyně v úvodu shrnula vývoj posledních dní, charakterizovaný především předčasnými volbami ve Velké Británii, ve kterých konzervativci premiérky Mayové ztratili parlamentní většinu, i díky schopnosti Jeremyho Corbyna (předáka Labour Party) mobilizovat mladé voliče.

Thompsonová zmínila výroky komentátorů. Podle některých sledujeme návrat k systému dvou stran, podle jiných je možné vykládat jako odmítnutí „tvrdého brexitu". Tyto interpretace však Thompsonová odmítla - pro britské voliče byla rozhodující vnitrostátní témata, jako jsou daně a rozpočtové škrty. Dokladem toho je, že Liberálně demokratická strana, která nejhlasitěji vystupuje proti brexitu, ve volbách oproti očekávání příliš neuspěla.

Vyjednávání o brexitu bude zahájeno příští týden

Konzervativci nyní budou vládnout s podporou severoirských unionistů. Thompsonová upřesnila, že právním základem spolupráce těchto dvou stran nebude koaliční smlouva, nýbrž dohoda o loajalitě při hlasování o klíčových otázkách. Proces zahájení vyjednávání o brexitu současnými politickými turbulencemi podle ambasadorky narušen nebude, k jejich spuštění by mělo dojít v průběhu nadcházejícího týdne.

Právě průtahy v souvislosti s brexitem odsoudil Jakub Dürr. Nejzazší termín pro uzavření dohody o vystoupení z EU podle Lisabonské smlouvy připadá na březen 2019, a proto již není možné déle ztrácet čas. Praha je podle něj na vyjednávání připravena.

Lhůtu pro brexit lze prodloužit jen jednomyslným souhlasem členských zemí

Moderátor Tim Oliver v souvislosti s dvouletou lhůtou pro vyjednávání položil dotaz, zda procedura článku 50 Smlouvy o EU může být přerušena, a tím pádem prodloužena lhůta pro jednání o brexitu. Podle Vistisena to možné je, ale pouze za předpokladu, že s tím jednomyslně vysloví souhlas všechny členské státy EU. „Čekají nás náročná vyjednávání," uvedl dánský europoslanec a doplnil: „Měli bychom zmírnit rétoriku a začít jednat," s čímž souhlasili všichni diskutující.

Jaké tedy budou priority pro nadcházející vyjednávání z pohledu EU a jejích členských zemí? Podle Dürra půjde zaprvé o práva unijních občanů žijících na britském území a zadruhé o finanční vyrovnání v souvislosti s vystoupením Británie z EU.

Jablka sváru: Budoucnost migrace a finance

Ohledně první jmenované priority žádný z panelistů přílišné spory neočekává – i velvyslankyně Thompsonová všechny přítomné opětovně ujistila, že Velká Británie je odhodlána všem osobám, kterých se to týká (jejich počet činí cca 3 miliony), zaručit jejich práva. Vistisen poukázal na to, že sporná bude spíše budoucí migrace do Británie, nikoli ta současná.

Větší spory lze očekávat v oblasti financování. K brexitu dochází uprostřed rozpočtového cyklu, Británie bude možná nucena svůj příspěvek do unijního rozpočtu doplatit, ale tak či onak se s odchodem významného přispěvatele bude muset Unie vypořádat z dlouhodobého hlediska.

Unijní rozpočet se buď sníží, nebo budou přispívat i další státy

Možnosti jsou dvě: buď omezit rozpočet, anebo ho zachovat, avšak za předpokladu navýšení příspěvků jiných členských zemí. To by způsobilo, že země, které jsou částečnými přispěvateli, by museli navýšit své příspěvky, a některé ze zemí, které dosud byli čistými příjemci z unijních fondů, by se museli alespoň částečně spolupodílet. To by se mohlo týkat i České republiky.

Dürr ovšem předpokládá, že státům se nebude chtít navýšit své příspěvky do unijního rozpočtu, a proto budeme spíše svědky jeho snížení. To způsobí, že Unie nebude mít dostatek prostředků pro realizaci ambicióznějších pro-integračních projektů.

Dalším důsledek brexitu podle Vistisena představuje snížení kvóra pro tvorbu „blokační menšiny" při hlasování v Radě EU. Blokační menšinu po vystoupení Velké Británie z EU bude schopno utvořit více menších států než doposud. Spojené království dle dánského politika dosud mělo pozici jakéhosi mediátora, zprostředkovatele při vnitrounijním vyjednávání.

EU a Velká Británie se stanou strategickými partnery

Tuto roli již nebude moci nadále plnit a pomyslným hnacím motorem evropské integrace se tak nevyhnutelně stane francouzsko-německá spolupráce. Velvyslankyně ovšem tlumočila britskou víru, že EU zůstane nejvýznamnějším strategickým partnerem ostrovního království. „Brexit je otevřený proces," uzavřel debatu Tim Oliver.

Autor: Petr Pospíšil, Euroskop

Další články v rubrice

Názory expertů: Jaká bude Evropa v roce 2025?

Tereza Chlebounová, Euroskop, 14. 11. 2017

Přiblíží se české platy západní Evropě?

Libor Škácha, Euroskop, 7. 11. 2017