Jak ovlivní letošní volby spolupráci Francie a Německa v EU?


Tereza Chlebounová, Euroskop, 15. 6. 2017

V úterý 13. června se v rámci mezinárodní konference Prague European Summit uskutečnil v Lobkowiczkém paláci diskuzní panel s názvem „Paris, Berlin: Still Deciding the Future of the EU?“, který se věnoval otázce, jaký dopad budou mít letošní volby ve Francii a Německu na vzájemnou spolupráci těchto dvou států. Panelu se zúčastnili Barbara Lippertová z think-tanku Stiftung Wissenschaft und Politik, Nicole Koenigová z think-tanku Jacques Delors Institut – Berlin, Pawel Swieboda z think-tanku European Political Strategy Centre a Christian Lequesne, profesor na pařížské univerzitě Sciences Po a šéfredaktor periodika European Review of International Studies.

Podle Barbary Lippertové Německo výsledky francouzských voleb uvítalo, protože jsou důkazem, že lze zvítězit i s proevropskou agendou. Přinášejí podle ní také perspektivu partnerství Francie a Německa, které bude symetričtější než dosud. Posledních pět let nebylo podle Lippertové z hlediska francouzsko-německého partnerství příliš produktivních.

Nový francouzský prezident Emmanuel Macron podle jejího názoru přinesl především nový impulz a nové ideje, zatímco německé instituce z velké části pouze recyklují už existující návrhy. Pawel Swieboda upozornil, že znovunastolení pozitivní agendy v Evropě započalo už před příchodem Macrona, proevropský kandidát zvítězil například v prezidentských volbách v Rakousku v prosinci 2016.

Macron a jeho vláda věří v partnerství s Německem

Christian Lequesne souhlasil s Lippertovou, že uplynulých pět let spolupráce se neslo spíš v duchu zažehnávání krizí („crisis management“), Macron má ale vůli přinést změnu a nastolit novou proaktivní agendu. Nový francouzský prezident i lidé, kterými se obklopil, podle jeho názoru hodně věří v partnerství s Německem. Mnozí z nich mluví německy, například premiér Édouard Philippe, ministryně obrany Sylvie Goulardová nebo ministr hospodářství Bruno Le Maire. Pokud se má EU pohnout kupředu, bude k tomu podle Lequesnea Německo vždy zapotřebí.

První setkání Macrona s německou kancléřkou Angelou Merkelovou bylo hodnoceno převážně jako umírněné, Lequesne ale zdůraznil, že došlo takto brzy i na otevření citlivých témat, jako je změna zakládajících smluv EU. Složitá bude dle jeho názoru především spolupráce v otázce fiskální politiky, ve které se Berlín pohybuje kupředu pouze velmi opatrně.

Zájmy Paříže a Berlína se v oblasti obrany sbíhají, vize se ale liší

Účastníci panelu se věnovali také tématu obranné spolupráce. Nicole Koenigová poukázala na rozdílné vize Francie a Německa ohledně strukturované spolupráce (PESCO), která by umožnila členským státům užší integraci v obranné a bezpečnostní oblasti. Zatímco Francie chce nastavit vysokou laťku, Německo by radši udrželo nízká kritéria, aby se PESCO účastnilo co nejvíce států, ideálně všech 27. Dohoda tak podle Koenigové nebude snadná, na druhou stranu ale podle ní v Německu převažuje pocit, že právě v téhle oblasti se lze pohnout kupředu.

Koenigová také uvedla, že strategické zájmy Francie a Německa v oblasti obrany a bezpečnosti se v současnosti sbíhají v Africe, byť z různých důvodů. Německo se o kontinent zajímá jako o zdroj migrace, zatímco pro Francii je důležitý historicky. Lippertová souhlasila, že obrana představuje oblast, ve které se zájmy obou zemí přibližují, zejména ve spojitosti s odchodem Británie, která představovala pro Francii důležitého partnera.

Podle Lippertové také čeká obě země debata o principech eurozóny, na něž mají rozdílný pohled. V této souvislosti zmínila zejména otázku fiskální kázně. Do této diskuze by se ale podle ní měly zapojit další státy, například Itálie. Lippertová mimo jiné upozornila, že eurozóna nemusí nutně tvořit i politické jádro EU, přestože se nejen v Německu jedná o častý názor.

Autor: Tereza Chlebounová

Sdílet tento příspěvek