Tereza Chlebounová, Euroskop, 6. 10. 2017
REPORTÁŽ – Zajímají veřejnost evropská témata? Je EU příliš složitá na vysvětlení? A umí se bránit dezinformacím? O těchto a dalších tématech diskutovali redaktor Hospodářských novin Ondřej Houska a šéfredaktor serveru Info.cz Michal Půr v rámci další debaty z cyklu Café Evropa s názvem „Mediální obraz EU – jak se orientovat mezi hoaxy a pravdou?“
Oba hosté se shodli, že zpravodajství o evropských záležitostech je značně nevyvážené. Zatímco například u vnitropolitických témat předkládají média obvykle názory obou stran, v případě Evropské unie prezentují pouze český pohled, který bývá často kritický. Naopak chybí pozice „Bruselu“ – vysvětlení, proč například Evropská komise v určité otázce zaujala danou pozici nebo považovala za nutné přijmout konkrétní opatření.
Podle Michala Půra ze serveru Info.cz zájem o EU po českém předsednictví opadl a média o evropských záležitostech méně informují už jen z toho důvodu, že vysílají méně lidí přímo ke zdrojům informací v Bruselu. Bez přítomnosti v zákulisí je přitom podle něj obtížné se v komplikované agendě EU zorientovat.
Evropské záležitosti nejsou složitější než jiná témata
Ondřej Houska nicméně odmítl tvrzení, že EU je příliš složitá na vysvětlení. Podle jeho názoru není složitější než jakékoli jiné téma, které se má lidem předložit v celé své šíři. Do každého problému je potřeba nejdřív proniknout, aby se o něm dalo srozumitelně a přesně informovat. Zatímco novináři v západních zemích vnímají post v Bruselu jako prestižní, čeští novináři podle Housky nejeví o evropskou agendu zájem.
Účastníci debaty diskutovali také o tom, zda dění v EU vůbec zajímá běžné obyvatele. Houska uvedl jako příklad velmi populárního evropského tématu brexit, který zaznamenal větší sledovanost než domácí témata, což není obvyklé. Podle Půra se zájem liší případ od případu, o záležitostech EU je ale potřeba informovat bez ohledu na sledovanost.
EU se neumí bránit dezinformacím
Evropská unie podle názoru obou hostů neumí svou politiku vysvětlovat a nedokáže ani účinně bojovat s dezinformacemi. Tiskové zprávy Evropské komise jsou podle Housky psané nesrozumitelně a nikdo je nečte, zprostředkování evropských témat by ale mělo být úkolem médií, která mají reálný dopad na názory veřejnosti, nikoli tiskového oddělení.
EU má navíc podle něj dar vytvářet sama o sobě nereálná očekávání. Vzbuzuje například dojem, že sníží nezaměstnanost mladých a vytvoří nová pracovní místa, přitom nemá k dispozici nástroje, jak to zařídit. Podle Housky se pak nelze divit, že veřejnost vnímá Unii negativně, když tato očekávání nenaplní.
Česko se může inspirovat Dánskem
Oba hosté se také věnovali vlivu ČR v rámci EU, který podle nich slábne a je s ním do jisté míry propojen i pokles zájmu médií a veřejnosti. Podle Půra se Česko nevěnuje budování koalic s dalšími státy a bez spolupráce s nimi není schopné prosadit své zájmy.
Houska upozornil na nebezpečný mýtus o tom, že Česko bojuje za své národní zájmy, ale je vždy přehlasováno silnějšími státy. V této souvislosti uvedl příklad Dánska, které představuje malou zemi, není členem eurozóny a spoustu věcí v Bruselu kritizuje. Pokud se mu ale něco nelíbí, řeší to přímo s Evropskou komisí a s ostatními zeměmi, vysvětluje, proč se mu to nelíbí a jak by chtělo, aby se daná věc řešila, případně si vyjedná výjimku. Ve výsledku tak má Dánsko v EU mnohem lepší pozici a vliv než Česko, které se pouze vymlouvá, že je příliš malé na to, aby mohlo v Bruselu něco prosadit.
Akci pořádalo ve středu 26. září v Evropském domě v Praze Zastoupení Evropské komise v ČR a Informační kancelář Evropského parlamentu ve spolupráci s Institutem pro evropskou politiku EUROPEUM; debatu moderoval Filip Horký.
Autor: Tereza Chlebounová
