Fischer: Navzdory problémům alternativa k evropské integraci není


Petr Pospíšil, Euroskop, 11.10.2017

V rámci letošního ročníku každoroční konference Forum 2000 v úterý 10. října v Praze na Žofíně vystoupil bývalý rakouský prezident Heinz Fischer. Ve svém projevu na téma „Rakousko a Evropa“ shrnul ústavní a politický vývoj země našich jižních sousedů během druhé poloviny minulého století, pojmenoval současné výzvy, kterým Rakousko čelí, a vyjádřil se i k rakouským parlamentním volbám, které se konají v neděli 15. října.

Fischer, nejvyšší ústavní činitel Rakouska od roku 2004 do července 2016, uvedl svůj projev přáním, aby se lidé poučili z historie. Připomněl, že tak učinili politici stojící za znovuobnovením nezávislé Rakouské republiky po druhé světové válce, i politické osobnosti evropského formátu, jež se zasadily o zahájení procesu evropské integrace a mezi které řadíme Roberta Schumana či Jeana Monneta.

Po druhé světové válce bylo Rakousko pod správou čtyř zahraničních mocností a nemohlo provádět svoji vlastní zahraniční politiku. To se změnilo od roku 1955. Od té doby Vídeň usilovala o postupné sblížení s integrující se západní Evropou, za současného zachování korektních vztahů se zeměmi tehdejšího východního bloku.

Právě události, ke kterým došlo v těsném sousedství Rakouska, za „Železnou oponou“ v roce 1989, posílily šance na přijetí do tehdejších Evropských společenství. 1989 byl též rokem, v němž Vídeň adresovala do Bruselu svoji žádost o vstup do EU. Přístupové rozhovory probíhaly do roku 1994 a byly posvěceny referendem, ve kterém se dvě třetiny Rakušanů vyslovily pro vstup do Unie.

Podpora evropské integrace po vstupu Rakouska do EU ještě více vzrostla

Následně se Fischer plynule přenesl do současné doby prostřednictvím porovnání, jak se vyvíjela od vstupu do EU veřejná podpora evropské integrace. Na sklonku devadesátých let dokonce dosahovala ještě vyšší úrovně než v době referenda o vstupu, a to 82 procent. Hned o rok později, v roce 2000, však poklesla na 68 procent v důsledku diplomatických sankcí ze strany ostatních zemí Unie kvůli účasti strany Svobodných ve vládě.

Do začátku ekonomické krize v roce 2008 podpora členství v EU opět stoupala, během krize následoval logický pokles, nyní je však pozitivní vnímání Unie opět na vzestupu. Fischer to vysvětluje tím, že vystoupení Británie z EU a zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem přimělo rakouské voliče k větší jednotě a soudržnosti. „Lidé mají pocit, že je třeba držet se v nejisté době pohromadě,“ uvedl. Jedním z důsledků této současné „shody“ napříč rakouskou společností je i fakt, že Strana svobodných ve svém programu již zcela opustila myšlenku vystoupení z EU a deklarovala, že není proti samotnému členství Rakouska v EU, byť se k Unii staví kriticky.

V Evropě dochází ke krizi tradičních stran

V diskuzi po svém projevu Fischer čelil především otázkám k blížícím se parlamentním volbám. Rodák ze Štýrského Hradce uvedl, že po nadcházejících volbách nepokládá možnost vzniku koalice mezi Rakouskou lidovou stranou a Sociální demokracií za pravděpodobnou. Pravděpodobnost jejího utvoření odhaduje na méně než 20 procent, nepovažuje však tuto alternativu za zcela vyloučenou. Jakožto někdejší člen sociálně-demokratické strany byl též dotázán, zda se socialistické a sociálně-demokratické strany napříč Evropou nachází v krizi. Podle Fischera však nejde o jejich krizi, nýbrž obecně o krizi tradičních politických stran.

Citlivým tématem je dle Heinze Fischera problematika možného dalšího rozšiřování EU přijímáním nových členských zemí z regionu Západního Balkánu. Rakouský politik připomněl, že Vídeň byla velkým podporovatelem tzv. „východního rozšíření“ EU v roce 2004, nyní však podle něj nastává situace, kdy by další rozšiřování mohlo zkomplikovat rozhodovací procesy uvnitř EU. Ačkoli Fischer ponechal otázku vhodnosti přijetí balkánských zemí do Unie otevřenou, jasně se vymezil proti jednání s Tureckem, které by dle jeho slov v tuto chvíli nedávalo smysl.

Směřování Unie by mělo být jasné a sebejisté

Fischer se kriticky vyjádřil i k EU. Unie by podle něj neměla představovat různé varianty možného budoucího vývoje integrace, neboť pak není zřejmé, jakým směrem se chce vydat. Stejně tak rakouský politik označil za nešťastné výroky, v nichž unijní představitelé uvedli, že se EU nachází v krizi. Unie kvůli podobným krokům podle Fischera nepůsobí jako silný a důvěryhodný politický hráč, přitom důvěra v EU je podle něj zásadní. Bývalý rakouský prezident se ostatně sám prezentoval jako zastánce evropské integrace: „Máme hodně práce s věcmi, na jejichž zlepšení musíme pracovat. Jsem ale proti všem skupinám, které předstírají, že existuje něco lepšího než evropská integrace, uzavřel.“

Autor: Petr Pospíšil

Sdílet tento příspěvek