Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Přiblíží se české platy západní Evropě?

Libor Škácha, Euroskop, 7. 11. 2017
bankovky, koruny

Eurocentrum Praha uspořádalo seminář s názvem „Kdy budou mít Češi platy srovnatelné s Němci?“, na kterém vystoupili Ilona Švihlíková z Univerzity Jana Amose Komenského v Praze a ekonom České spořitelny Michal Skořepa. Oba hosté se ve svých příspěvcích zaměřili na vývoj českých mezd ve vztahu k platům našich západoevropských sousedů po roce 1989 a na to, co jejich růst ovlivnilo.

 

Hospodářská konvergence a snížení rozdílů mezi českými a zahraničními platy není nijak novým tématem v českém veřejném prostoru, diskutuje se o něm již od počátku 90. let. Lze jej považovat za jeden z porevolučních cílů, který byl akcentován během transformace československé a později české ekonomiky. Do jaké míry se stanoveného cíle podařilo dosáhnout a jaké trendy lze ve vývoji českých platů pozorovat?


Transformace české ekonomiky a její důsledky


Ilona Švihlíková úvodem svého příspěvku připomněla, jaké okolnosti pravděpodobně sehrály roli při snaze dohnat výkonnost západoevropských ekonomik. Mezi tři základní faktory, které ovlivnily vývoj českého hospodářství, byly dle Švihlíkové „hluboké devalvace na počátku transformace, snaha začlenit se do světové ekonomiky a mezinárodní dělby práce a následný odliv peněz z ekonomik“.

Se snahou o integraci do mezinárodního obchodu se pojí vliv zahraničních investic a příchod zahraničních firem a investorů. „To sice pomohlo k zaměstnanosti, na druhou stranu však zahraniční vlastníci odvádí dividendy do svých mateřských zemí a tím způsobují odliv peněz z české ekonomiky“, dodala akademička.

Švihlíková: Platy v poměru k německým rostly, ale ne dostatečně


Během své prezentace docentka Švihlíková také představila grafy, které znázorňovaly, jak se české platy po roce 1989 přibližovaly těm německým. Česká parita kupní síly vůči té německé se zvýšila z původních 12 % v roce 1993 na 43 % k roku 2009, aby se v roce 2015 ustálila na 40 %.

Švihlíková k tomuto faktu dodala, že: „i díky závislosti české ekonomiky na vývoji západních trhů je to pravděpodobně maximum, kterého lze z české pozice dosáhnout." Další příčina podle ní může být i ve společné evropské měně, která podle Švihlíkové působí nikoliv jako konvergenční, ale jako divergenční nástroj, čímž prohlubuje rozdíly.

Lék na nízké české platy


Nízké platy v poměru k těm německým netrápí jen Česko. Tento problém se týká také např. Slovenska či Maďarska. Ale jde vůbec tento stav někam změnit? Podle Švihlíkové ano, ale "jen velmi komplikovaně a ve značně omezené míře". V českém zájmu je podle ní změnit závislou pozici české ekonomiky směrem k výhodnějšímu postavení.

Jako některé z možných nástrojů, jak tento negativní fenomén změnit, zmínila řízení investičních pobídek, zdanění dividend či podporu domácích firem. Dalšími opatřeními může být snaha napravit domácí deformace v oblastech sociálního bydlení či daňové soustavy.

Přibližování ekonomik i institucí


Michal Skořepa svou část uvedl rozdělením konvergence na dvě dimenze. Ty dle něj spočívají nejen v konvergenci ekonomik, ale také v konvergenci institucí.

„Konvergence institucí značí to, že se v evropském (nejen ekonomickém) prostředí etablovaly určité zvyky, normy chování a pravidla hry," doplnil Skořepa. Toto přibližování institucionálních pravidel bylo završena plněním kodaňských kritérií a následným vstupem do EU. Jedná se na jedné straně o právně závazné normy jako ochrana soukromého vlastnictví a lidských práv, ale i třeba o nepsaná pravidla jako respekt k zákonům nebo fungováním soudů.

Hospodářská konvergence marketingu a ekonomiky


Česká republika se podle Skořepy musí od západních zemí učit i v oblasti marketingu, tedy schopnosti hospodářský produkt zabalit, prodat a prezentovat jak uvnitř státu, tak na mezinárodních trzích. "Pro domácí trh byla tato část konvergence úspěšná, pro zahraniční trhy stále probíhá, jelikož se jedná o běh na dlouhou trať," poznamenal Skořepa.

Na úrovni ekonomiky se také stále učíme. V některých oblastech dokáže česká ekonomika vyrábět stejně dobře či dokonce lépe, než firmy v zahraničí. A to nejen díky know-how, které do ČR během transformace přišlo. Na druhé straně zahraniční investice a podíly ve vlastnictví mají za následek, že část současného zisku odtéká do zahraničí, podotkl stejně jako Švihlíková i Skořepa. 

Celkově však Skořepa připomněl, že české platy překonaly platy slovinské a pomalu se blíží ke španělským, ačkoliv je potřeba mít na paměti, že je mezi nimi stále rozdíl.

Vstup do unijních struktur měl a má dle Skořepy pozitivní dopad na rozvoj, plánování podnikání a investice. Do budoucna však doporučuje, abychom se snažili podporovat již etablované a špičkové české firmy a vytvářeli takové podmínky, aby tyto podniky nebyly nuceny odcházet do zahraničí. Za důležité přitom považuje udržování daňové stability a jednoduchého podnikatelského prostředí.

Autor: Libor Škácha, Euroskop

Další články v rubrice

Názory expertů: Jaká bude Evropa v roce 2025?

Tereza Chlebounová, Euroskop, 14. 11. 2017

Debata ekonomů: Měla by Česká republika přijmout euro?

Tereza Chlebounová, Euroskop, 16. 10. 2017