Debata expertů: Kdy se z EU stane silný globální hráč?


Petr Pospíšil, Euroskop, 20.12.2017

Stane se někdy EU silným globálním hráčem? Jaké vnitřní problémy tomu brání a jak je možné je překonat? Na tyto a související otázky se zaměřil poslední letošní seminář v Eurocentru Praha. Téma navazovalo na dlouhodobou debatu probíhající mezi evropskou odbornou i laickou veřejností, i na dokumenty vydané na toto téma samotnou Evropskou unií – Globální strategii či Diskusní dokument o využití potenciálu globalizace.

Diskutovat v roli panelistů přišli Vít Beneš z Ústavu mezinárodních vztahů, Jarolím Antal, ředitel Centra evropských studií Vysoké školy ekonomické v Praze, a Petr Kolář, bývalý velvyslanec České republiky v USA či Rusku.

Vít Beneš hovořil o vnitřních faktorech ovlivňujících pozici EU jako globálního aktéra. Podle Beneše relativní stabilitu Evropské unii dodává jak zakotvení ve Smlouvách, tak i praxe členských států. Federace standardního typu se však od EU odlišují mimo jiné tím, že nečelí riziku dezintegrace, jež se naplnilo v případu brexitu, který demonstroval institucionální zranitelnost Unie.

Beneš: Unii chybí společná fiskální politika

Zásadní problém současného modelu evropské integrace spatřuje Beneš ve slabé ekonomické konvergenci členských států a v tom, že Unii chybí jednotná fiskální politika, jež by doplnila již existující a relativně úspěšnou politiku monetární. Federální rozpočet by ovšem podle Beneše měl být nezávislý na národním a naopak. Zároveň by neměl být používán za účelem sanování problémů národních rozpočtů.

EU však podle analytika rozhodně „není bezzubá“ a slouží evropským státům i v jejich zahraniční politice jako užitečný podpůrný mechanismus. Evropské státy dnes více než dříve přebírají iniciativu při řešení krizí ve svém sousedství, což ilustroval francouzsko-německým postupem vůči krizi na Ukrajině, Německem iniciovanou dohodou s Tureckem o migraci či aktivitou italských orgánů při řešení problému převaděčství v Libyi.

Antal: Z hlediska obchodu je EU globálním hráčem

Pakliže v oblasti vnitřních institucionálních pravomocí čelí Unie vícero limitům, v oblasti vnějších ekonomických vztahů je její pozice navýsost globální, což další z řečníků, Jarolím Antal, ilustroval pohledem na statistiky: EU reprezentuje pouhých 7 % globální populace, přičemž se na celosvětové obchodní výměně podílí celou pětinou.

Nejnovější vývoj je charakteristický množstvím obchodních dohod uzavíraných s třetími zeměmi. Jednání o dohodě CETA byla zahájena v roce 2009, dohoda TTIP se začala projednávat v roce 2013, v současné době se připravují obchodní dohody mj. s Austrálií či Novým Zélandem. Nejedná se přitom o „pouhé“ dohody zřizující zónu volného obchodu, nýbrž o vysoce sofistikované, komplexní dokumenty, které řeší i problematiky vzájemného uznávání standardů, regulační otázky, ochranu zeměpisných označení nebo řešení případných investičních sporů.

Kolář: EU? Ekonomický gigant, politický trpaslík

Petr Kolář shrnul závěry obou předřečníků slovy, že pro úspěch se EU musí jednak obhájit navenek, jednak zajistit dostatečnou kohezi uvnitř. Navenek je dle Koláře Unie vnímána v souladu s otřepanou frází jako „ekonomický gigant, ale politický trpaslík“. Ještě nedávno, v 90. letech minulého století, tomu bylo jinak. Přistoupení či přidružení k EU se chápalo jako rozšíření prostoru stability, prosperity, míru, demokracie a svobody.

Co se od té doby změnilo? EU musela odolat celé řadě krizí, na kterých se projevilo, že kromě cukru je potřeba i bič. Jeho absence se dle bývalého českého velvyslance projevila na přístupu EU vůči Řecku. „Když se něco nedodržuje, lidé tomu přestávají věřit,“ uvedl v návaznosti na to Kolář. Je tedy zapotřebí, aby EU byla přísnější v kontrole dodržování vlastních pravidel.

Kromě cukru Unie potřebuje i bič

Dalším faktory ovlivňující geopolitickou pozici Evropské unie mají původ v okolním světě, který za poslední dvě dekády procházel turbulentním vývojem. V Rusku se nenaplnila očekávání o liberalizaci spojená s prezidentem Borisem Jelcinem. Citelnou změnu kurzu zahraniční politiky podstupují nynější Spojené státy s ohledem na kroky administrativy Donalda Trumpa.

Otázku, jež stojí v názvu semináře, Petr Kolář zodpověděl následovně: „Globálním hráčem EU bude, až bude schopna identifikovat a prosazovat společný evropský zájem – a bude k tomu mít efektivní nástroje.“

Recept na globální úspěch? TTIP, sankce a silní lídři v čele

Z těchto nástrojů Kolář vyzdvihl následující. Zaprvé je podle něj mimořádně důležitá dohoda TTIP, mezi EU a USA. Jednání o ní sice byla přerušena, jejich obnovení však není nemožné. Tato dohoda má podle bývalého ambasadora nejen ekonomický, nýbrž i politický a bezpečnostní rozměr. Zadruhé Kolář zdůraznil nutnost zachování ekonomických sankcí vůči Rusku. Tyto sankce jsou dle jeho slov jednou z mála věcí, které nám v očích Ruska dodávají respekt.

V neposlední řadě Kolář připomněl potřebu mít správné, charismatické lídry, kteří budou schopní Unii co nejlépe vést. Vít Beneš uvedl, že současná Unie v jeho očích připomíná spíše víceúrovňovou entitu nikoli nepodobnou středověkému impériu. Kolář doplnil, že k destabilizaci podobných impérií docházelo zejména proto, že nebyla schopna stabilizovat svoje okolí. I proto je politika Evropské unie vůči třetím zemím, a globální pozice EU v obecné rovině, mimořádně důležitá.

Autor: Petr Pospíšil, Euroskop

Sdílet tento příspěvek