Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

ČR uskutečnila díky evropským fondům projekty za 939 miliard Kč

Tereza Chlebounová, Euroskop, 3. 1. 2018
ESI fondy

Jaký dopad mají evropské strukturální fondy na českou ekonomiku? Tomu se věnuje studie zpracovaná na Úřadu vlády, kterou na konci loňského roku představil státní tajemník pro evropské záležitosti Aleš Chmelař v Evropském domě. Debaty se zúčastnili také Vladimír Kváča z České evaluační společnosti, Petr Bouchal z ministerstva pro místní rozvoj a Petr Janský z Institutu ekonomických studií FSV UK. Diskuzi moderoval David Klimeš z Hospodářských novin.

 

Evropské strukturální a investiční fondy (ESI fondy) mají jednoznačně kladný vliv na růst HDP České republiky. Nevyčerpání byť jen jednotek procent poskytované pomoci mohou způsobit citelnou ztrátu v růstu HDP, vyplývá z analýzy. Studii s názvem „Dopad ESI fondů na hospodářský růst ČR“ zpracovalo Oddělení strategií a trendů EU Úřadu vlády a zaměřuje se na období let 2004-2015, kdy se Česko zapojilo celkem do tří programových období čerpání evropských fondů. 

Nejvíc prostředků z fondů získal Středočeský kraj


V období 2004-2015 byly v České republice proplaceny projekty za zhruba 939 miliard Kč, přičemž zhruba 20 % z této částky bylo financováno z národních veřejných zdrojů ČR a 80 % z ESI fondů. Podle analýzy to dokládá, že zapojení do projektů je pro domácí aktéry (např. obce nebo veřejné organizace) výhodné, protože podíl spolufinancování je relativně nízký.

Největší část zdrojů putovala v období 2004-2015 do Středočeského kraje – jednalo se o 121 miliard korun. Naopak nejméně prostředků z celkové částky (35 miliard) vyčerpal Liberecký kraj. Pokud se ale objem peněz rozpočte na obyvatele každého kraje, nejlépe z toho vyjde kraj Karlovarský, kde připadlo 120 tisíc Kč na obyvatele, a nejhůře Praha se 73 tisíci Kč na obyvatele.

V rámci České republiky existuje velký rozdíl mezi hospodářskou výkonností jednotlivých krajů, což je dáno především situací Prahy. Podle Chmelaře analýza ukázala, že peníze z fondů přispěly ke konvergenci krajů, především s nástupem programového období 2007-2013.

 

Rozhovor se státním tajemníkem Alešem Chmelařem o studii:

(Videorozhovor spustíte kliknutím na obrázek)

Titulka videa 

 

Zlepšily se dojezdové časy na železnici i znečištění Vltavy


Podle analýzy by se česká vláda měla zasazovat o získání co největšího objemu finančních prostředků na kohezní politiku v rámci rozpočtu EU. Vladimír Kváča nicméně upozornil, že nelze jen maximalizovat čerpání bez ohledu na efektivní využití finančních prostředků. „Nejde jen o to, kolik čerpáme, ale jaký to má dopad na život obyvatel,“ zdůraznil Kváča.

Petr Bouchal v této souvislosti jmenoval konkrétní přínosy čerpání peněz z fondů EU, které se projevují v běžném životě. Na modernizovaných železničních tratích se například snížily dojezdové časy, nové obchvaty snížily znečištění ve městech, díky čističkám pokleslo znečištění Vltavy o desítky procent, 600 tisíc lidí je také díky fondům nově připojeno na moderní kanalizaci, firmy zavedly nové produkty a zvýšily svou konkurenceschopnost.

Při hodnocení výsledků čerpání například na úrovni ministerstev se podle Bouchala stále častěji zohledňuje nejen celkový objem peněz, ale právě i tyto konkrétní dopady. Bouchal také připomněl studii Evropské komise z roku 2016, která sledovala období 2007-2015. Podle ní bylo HDP České republiky v roce 2015 díky prostředkům z fondů o 4 % vyšší, reálné mzdy se zvýšily o 3 % a produktivita o 3,5 %, míra konvergence vzrostla podle Komise dokonce o polovinu.

Veřejné investice v ČR tvoří z velké části evropské peníze


Data podle Bouchala také ukazují, že významná část veřejných investic v ČR pochází právě z evropských peněz. Například v oblasti průmyslu a stavebnictví se v období 2007-15 jednalo dokonce o 93 % veškerých investic.

Zhruba 23 % prostředků z fondů jde na běžné výdaje (například platy), zatímco 77 % jsou kapitálové výdaje, které mohou mít například formu investic.

Petr Janský upozornil na určitou centralizaci čerpání prostředků z fondů EU. Projekty jsou podle něj řízeny zhruba dvakrát častěji na ústřední úrovni než na úrovni místní. Je například pravděpodobnější, že projekt na stavbu nové silnice povede spíš Ředitelství silnic a dálnic než kraj.

Autor: Tereza Chlebounová

Další články v rubrice

Jak modernizovat daňové systémy v EU?

Dominika Šafránková, psáno pro Euroskop, 13. 4. 2018

Jak funguje rozpočet EU a co s ním bude dál?

Petr Pospíšil, Euroskop, 12.3.2018

Migrace jako hrozba, nebo šance pro EU?

Petr Pospíšil, Euroskop, 2.3.2018