V Krakově se diskutovalo o budoucí roli EU a NATO


Petr Pospíšil, Euroskop, 23.1.2018

„Role EU a NATO v poskytování míru a bezpečnosti v Evropě“ – tak zněl název konference, pořádané polskou organizací European Academy of Diplomacy ve spolupráci s Konrad Adenauer Stiftung. Program konference se zaměřil na budoucí politický i bezpečnostní vývoj v Evropské unii v kontextu nových politických změn i měnící se pozice NATO.

Jan Olbrycht, europoslanec a bývalý starosta polského města Cieszyn, na úvod připomněl, že ve střední Evropě se často setkává s názorem, že EU je v krizi. Z unijní perspektivy má však jiný dojem. Současné problémy jsou v Bruselu podle něj vnímány jako výzva a příležitost k zahájení věcné debaty o budoucím, „pobrexitovém“ vývoji Unie.

Osobní dojem polského politika je takový, že EU se nebude snažit integraci nyní přespříliš prohlubovat, protože by to v současnosti bylo citlivé vzhledem k riziku nárůstu nacionalismu a euroskepticismu. Panuje však shoda na tom, že Unie musí působit silná ve schopnosti současným problémům čelit, a díky tomu být přijatelná pro větší počet Evropanů.

Právní řád je vše, co EU má. Proto ho musí dodržovat

Christian Davies, varšavský reportér britského deníku The Guardian, zdůraznil důležitost brexitu pro obraz EU. Klíčové podle novináře je, aby proces vystoupení Spojeného království z EU proběhl řádně, za respektování všech právních norem. „Právní řád je vše, co EU má. Nedisponuje žádnými jinými prostředky donucení kromě práva – na rozdíl od národních států, které mají policii a jiné složky,“ uvedl Davies.

Ještě větší důležitost podle něj má, aby v souladu s evropským právem postupovaly i členské země, neboť opačný vývoj by demonstroval neschopnost Unie vynucovat svoje vlastní pravidla, což by podlomilo její důvěryhodnost.

Optimističtější notu naladila Katarzyna Pisarska, ředitelka hostitelské organizace European Academy of Diplomacy. Podle ní by doznívající krize eurozóny, rusko-ukrajinský konflikt, imigrační krize a brexit mohly svádět k očekávání, že evropská integrace bude buď přímo zastavena, nebo přinejmenším zásadně zpomalena. Dosavadní reakce na úrovni unijních institucí ovšem podle jejích slov naznačuje přesně opačnou situaci.

Dílčí krize a problémy doposud integraci spíše posílily

Krize eurozóny vyústila ve věcnou diskuzi o nezbytnosti měnové politiky, která vedla k posunu v ekonomické a finanční oblasti (vytváření bankovní unie či unie kapitálových trhů). Všechny členské země EU opakovaně souhlasily s prodloužením protiruských sankcí, a to navzdory dlouhodobě pozitivním vztahům některých z nich (Kypr, Malta) s Moskvou. Imigrační krize nevedla k destrukci volného pohybu uvnitř Schengenského prostoru a k dlouhodobému obnovení hraničních kontrol mezi členskými státy, které naopak souhlasily s vytvořením společných iniciativ (Evropská pohraniční a pobřežní stráž). A konečně v souvislosti s brexitem se žádný z členských států nepokusil zpochybnit mandát Evropské komise k vyjednávání s Velkou Británií.

Krakow conference - panel 1
Zleva: Katarzyna Pisarska, Christian Davies a Jan Olbrycht. Zdroj: European Academy of Diplomacy

K optimismu dle Pisarské vybízí i pohled na podporu EU ze strany evropské veřejnosti (dosahující v průměru 60 procent a například v Polsku 70 procent). Ovšem velkým zdviženým ukazováčkem je nárůst podpory euroskepticismu napříč Evropou.

Ohledně přístupu Komise k jednání o brexitu Davies v diskuzi vyzdvihl, že cílem nesmí být Británii „trestat“ za účelem pomsty, nýbrž pouze – střídmě a bez emocí – vyslat signál, že je zkrátka výhodnější být uvnitř Evropské unie než mimo ni. Zatím se podle diskutujících tento signál daří vysílat úspěšně – v Německu po brexitu vzrostla podpora EU o 12 procent.

Brexit povede k silnější pozici států eurozóny

Olbrycht, který je v Evropském parlamentu odpovědný za přípravu nadcházejícího rozpočtu (víceletého finančního rámce), poukázal na další efekty, které brexit za každých okolností pro zbývající „EU27″ přinese. Brexit dle jeho očekávání zcela jistě oslabí pozici nečlenských zemí eurozóny uvnitř EU, protože po odchodu Británie bude příspěvek zemí eurozóny do unijního rozpočtu představovat celých 85 procent rozpočtu EU.

Bývalý německý ministr financí Wolfgang Schäuble ve svých projevech často rozlišoval mezi „plným členstvím v EU“, rovnajícím se členství v měnové unii, a „částečným členstvím v EU“, týkajícím se těch členských zemí, které doposud euro nezavedly. Nejen proto je dle Olbrychta nutné přiznat si, že vícerychlostní evropská integrace je v současné době realitou.

Polský europoslanec dokonce vyjádřil přesvědčení, že nynější EU je nikoli dvourychlostní, ale třírychlostní (rozdělena na nejbohatší státy eurozóny, ostatní státy eurozóny a nečlenské státy eurozóny). Podstatou evropské integrace je ovšem podle něj rychlost jediná, stejná pro všechny. Scénář vícerychlostní EU je tak nynější výzvou především pro země střední a východní Evropy.

NATO není jen o penězích, ale i o schopnostech. Proto PESCO vítá

Krakow conference - Robert Pszczel
Robert Pszczel. Zdroj: European Academy of Diplomacy

Na konferenci se hovořilo i o nedávno spuštěné stále strukturované spolupráci (PESCO). Robert Pszczel, pracovník Oddělení veřejné diplomacie NATO, zmínil, že NATO není pouze o penězích, ale i o schopnostech, a proto NATO iniciativu PESCO vítá. Je podle něj vyloučeno, že PESCO povede k vytvoření „společné evropské armády“, ovšem iniciativa sleduje velice užitečné a potřebné cíle, jako je vytváření synergií mezi národními vojenskými a obrannými systémy. Vlajkovou loď pak bude s největší pravděpodobností představovat tzv. vojenský Schengen, který odstraňuje logistické bariéry komplikující přepravu vojenského vybavení mezi členskými státy Unie.

„Nástup administrativy prezidenta Trumpa v bezpečnostní oblasti vedl k období globální nejistoty,“ uvedl Pszczel. I proto je posilování spolupráce evropských zemí v obraně a bezpečnosti žádoucí. Ačkoli se tato spolupráce stále teprve vytváří, s porovnáním situace před pěti či šesti lety se jedná o pokrok nikoli nevýznamný.

Autor: Petr Pospíšil, Euroskop

Sdílet tento příspěvek