Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Jak skloubit evropskou integraci a suverenitu členských států?

Petr Pospíšil, Euroskop, 31.1.2018
Beseda Sovereignty

REPORTÁŽ - „Suverenita a Evropská unie – jakým výzvám budeme čelit?" Tak zněl název veřejné debaty, která v Praze proběhla v úterý 30. ledna. Řeč byla především o problematickém vztahu mezi unijními institucemi a členskými zeměmi, který vyvrcholil nedávnou aktivací procedury podle čl. 7 Lisabonské smlouvy vůči Polsku.

Jako hosté přišli diskutovat předseda francouzské odnože Evropského hnutí Yves Bertoncini, bývalý český poslanec Ivan Gabal a Nicolas Bouchet, spolupracovník berlínské kanceláře German Marshall Fund. Debatu moderoval Christian Kvorning Lassen z pražského institutu Europeum, který akci pořádal.

Lassen v úvodu připomněl, že Unie v reakci na každou z aktuálních krizí musela přistoupit k nepopulárním opatřením, ať už jimi byla úsporná opatření v případě krize eurozóny či povinné kvóty na přerozdělení uprchlíků v případě krize migrační. Ve stínu těchto krizí však zůstává jiný problém, dlouhodobějšího rázu: vztah jednotlivých států k Bruselu. Ve světle procedury dle čl. 7 SEU vyvstává otázka, jak skloubit integraci se suverenitou členských států.

Ve společném domě musí platit stejná pravidla pro všechny


Bertoncini situaci ilustroval prostřednictvím následující analogie: „Všichni žijeme v jednom domě, a proto se všech týkají společná práva i povinnosti". Jedním z těchto pravidel je i hlasování kvalifikovanou většinou v Radě, které může v určitých případech vést i k tomu, že stát bude muset respektovat nepopulární rozhodnutí, se kterým nesouhlasí.

Francouzský řečník varoval před přílišným zjednodušováním, jež můžeme například pozorovat při umělém rozdělování Unie na „Západ" a „Východ" či „Sever" a „Jih". Kromě suverenity je problematickou i otázka solidarity mezi členskými zeměmi – středoevropské země hájí myšlenku tzv. „pružné (flexibilní) solidarity", ke které se Bertoncini staví rovněž obezřetně a spíše skepticky. Naopak nadějným příkladem fungujícího sdílení suverenity je Pohraniční a pobřežní stráž, která může sloužit jako příklad pro podobné společné iniciativy do budoucna.

Evropská agenda je domestikována, domácí má prioritu


Beseda - Sovereignty in the EU
Zleva: Ivan Gabal, Yves Bertoncini, Christian Kvorning Lassen a Nicolas Bouchet. Zdroj: Institut pro evropskou politiku EUROPEUM

Gabal s Bertoncimi nesouhlasil, podle něj v EU dělící linie mezi západními a východními členskými státy existuje a ve svém důsledku snižuje akceschopnost Unie v kritických situacích. Gabal zároveň vypozoroval zajímavý trend, kdy dochází k „domestikaci" evropské agendy – evropská, často spíše zahraniční témata jsou prezentována jako domácí, národní problémy. Příkladem je ohlas, jaký v české společnosti vyvolává téma migrace, byť se týká spíše jiných členských zemí.

Společným jmenovatelem pro členské země je, že domácí agenda má pro voliče prioritu - čímž lze vysvětlit snahu o tuto „domestikaci" kontroverzních evropských témat ze strany některých, zejména euroskeptických politických stran.

Přehnaný důraz může státy odradit od spolupráce


Nicolas Bouchet hned v úvodu svého vystoupení pesimisticky předpověděl, že svědky potíží ohledně dodržování principů právního státu budeme do budoucna stále častěji. Varoval však před přehnanou reakcí ze strany Komise a jiných unijních institucí, protože taková reakce by mohla vést k tomu, že určité státy zformují v Radě neformální „blokační skupinu", která by kromě sankcí vůči dotčeným členským zemím znemožnila i schválení jiných unijních opatření.

Bouchet kriticky poznamenal, že postup Unie je často příliš idealistický. „Musíme si vyjasnit, jakou cenu jsme schopni a ochotni zaplatit za vymáhání našich hodnot," uzavřel.

 

Autor: Petr Pospíšil, Euroskop

Další články v rubrice

Jak se v pohledu na EU liší Praha, Berlín a Paříž?

Tereza Chlebounová, Euroskop, 25. 4. 2018