Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Reforma institucí EU větší efektivitu nepřinese, myslí si odborníci

Tereza Chlebounová, Euroskop, 23. 2. 2018
seminar_EC_22.2.

Jakou reformu potřebuje Evropská unie, aby byla efektivnější? Jak změnila její fungování Lisabonská smlouva? A je řešením reformovat evropské instituce? Těmito a dalšími otázkami se na semináři Eurocentra Praha zabývali Václav Hampl, předseda senátního Výboru pro záležitosti Evropské unie, Petr Sokol z CEVRO Institutu a Ivo Šlosarčík, profesor evropského práva na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.

Seminář s názvem „Jak by mohla EU fungovat efektivněji?“ proběhnul ve čtvrtek 22. února v Evropském domě v Praze. Václav Hampl poukázal ve svém úvodním příspěvku na to, že Evropská unie musí být ze své podstaty složitým mechanismem. „Pokud chceme zachovat důraz na národní zvláštnosti, rozhodování bude vždycky složitější,“ předpokládá Hampl.

Uvedl nicméně několik konkrétních kroků, kterými by se fungování Unie dalo zjednodušit, aniž by vyžadovaly zásadní změny nebo dokonce překopání základních smluv. Jedním z nich je podle něj proces kontroly subsidiarity.

Národní parlamenty mají pouze 8 týdnů na to, aby podaly odůvodněné stanovisko, pokud je podle jejich názoru princip subsidiarity porušen. Tato lhůta je ale podle Hampla například o prázdninách příliš krátká a bylo by potřeba ji prodloužit. Naopak Evropská komise má na odpověď neomezeně dlouhou dobu – v tomto případě by naopak podle senátora bylo lepší lhůtu omezit, čímž by se proces zrychlil.

Seminář Eurocentra Praha se zabýval efektivitou fungování EU.

Účastníci semináře se shodli na tom, že diskuze o lepším fungování EU se příliš soustředí na reformu institucí. Zdroj: Euroskop.

Šlosarčík: Musíme se zabývat obsahem politiky, ne institucemi


„Debata se pořád stáčí ke změně institucí, jako by to mohlo všechno vyřešit,“ komentuje stav současné diskuze o reformě EU Ivo Šlosarčík. Podle jeho názoru je ale třeba se zaměřit spíš na fungování evropské politiky z hlediska jejího obsahu.

Šlosarčík poukázal třeba na nedostatek charismatu na úrovni EU, respektive Evropské komise a naopak přebytek charismatu na straně některých členských států – například Francie pod vedením prezidenta Emmanuela Macrona.  „Kalibrování charismatu na jedné straně a nudné byrokracie na straně druhé se příliš nedaří,“ myslí si Šlosarčík.

Podle Šlosarčíka se také zatím nenaplnil předpoklad, že se bude postupně vytvářet evropský politický národ. V současnosti jsme podle něj naopak svědky většího rozdělení. Také pojmy, se kterými se v evropské politice operuje, jsou chápány v každém státě jinak. To se týká například i hojně skloňovaného termínu solidarita. Těžko proto mohou fungovat reformy jako je celoevropská volební kandidátka nebo koncept takzvaných spitzenkandidátů.

Sokol: Jsme posedlí větší efektivitou


„EU může být efektivní a relativně efektivní je, na to, co je to za organizaci,“ myslí si Petr Sokol. Podle jeho názoru jsme svědky obsese, kdy se neustále honíme za větší efektivitou. Například v národních státech se efektivita fungování tolik neřeší, spíš se zaměřujeme na demokratičnost.

„EU bude efektivní, až zapomene na neustálou touhu měnit instituce,“ souhlasí Sokol s názorem Šlosarčíka. Lisabonská smlouva, která měla reformovat evropské instituce, podle něj politiku příliš nezměnila. Nově zavedená občanská iniciativa nebo žlutá karta byly využity minimálně, velký dopad neměla ani možnost Evropského parlamentu blokovat mezinárodní smlouvy.

Ani dva hlavní současné reformní návrhy – celoevropská kandidátka a spitzenkandidáti – podle Sokola fungování EU neovlivní. V každém případě ale podle jeho názoru časté snahy měnit instituce Evropské unii nesvědčí, stejně jako by národnímu státu neprospělo měnit každou chvíli ústavu. „Efektivita bude, až se instituce nechají nějakou dobu pracovat a nebudou se neustále přestavovat,“ předpokládá Sokol.

Autor: Tereza Chlebounová, Euroskop

Další články v rubrice

Jak ovlivní EU systém Spitzenkandidátů?

Tereza Chlebounová, Euroskop, 21. 6. 2018

Panel Prague European Summit: Koheze není jen o penězích

Tereza Chlebounová, Euroskop, 20. 6. 2018

Kam směřuje evropská politika sousedství?

Tereza Chlebounová, Euroskop, 19. 6. 2018