Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Migrace jako hrozba, nebo šance pro EU?

Petr Pospíšil, Euroskop, 2.3.2018

REPORTÁŽ - Obhájci migrace vyzdvihují její přínos pro pracovní trh a demografický efekt na stárnoucí evropskou populaci. Její odpůrci naopak poukazují na negativní průvodní jevy migrace, které se projevují zejména ve chvíli, kdy migrace není doplněna úspěšnou integrací. Máme migraci spíše vítat, nebo se jí obávat? Na toto téma se 1. března vedla diskuze v Evropském domě.

Debatovat přišli Helena Langšádlová, členka Výboru pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, Lucie Sládková, vedoucí české mise Mezinárodní organizace pro migraci (IOM), a Radko Hokovský, externí odborný asistent Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Langšádlová: Evropa měla pomáhat nejzranitelnějším


Helena Langšádlová na úvod připomněla, že migrace je fenomén spjatý s lidstvem od jeho prvopočátků. Zdůraznila nutnost rozlišovat mezi legální ekonomickou migrací (za účely práce, studia, výzkumu aj.) a uprchlictvím. Ohledně uprchlické krize vrcholící v roce 2015 Langšádlová přístup Evropy zkritizovala za to, že vzhledem k omezeným evropským kapacitám se měla pomoc přednostně poskytovat těm nejzranitelnějším skupinám (ženám, dětem, nemocným). Místo toho na Starý kontinent putovali jednotlivci, kteří na to měli sílu a peníze a ke kterým se připojilo nemalé procento ryze ekonomických migrantů.

Langšádlová pokládá za selhání, že došlo ke ztrátě kontroly nad vnější hranicí. Uprchlickou krizi podle ní pomohlo vyřešit až uzavření dohody mezi Unií a Tureckem, přesto chybný postup vyvolal určité druhotné hrozby – nárůst radikalismu krajně pravicových stran, vzestup islamistické radikalizace a posílení vlivu Ruska v Evropě, projevujícího se šířením falešných zpráv.

Pozitivně Langšádlová naopak hodnotí vznik společné Evropské pobřežní a pohraniční stráže, zlepšené užívání databáze otisků prstů EURODAC i uzavírání smluv s africkými státy, které většinou řeší i problematiku zpětného navracení neúspěšných žadatelů o mezinárodní ochranu.

Sládková: Imigraci za prací Česko potřebuje


Lucie Sládková kritizovala veřejný diskurz o migraci, který v jejích očích leckdy postrádá fakta. Připomněla doby, kdy Česká republika přijímala velké množství muslimských migrantů (kosovských Albánců) a nikdo se nad tím nepozastavoval. Z globálního hlediska přitom největší migrační pohyb nenastává v Evropě, nýbrž v Asii a Africe. V tuzemsku nyní legálně pobývá 503 tisíc cizinců, což tvoří 5 procent české populace. Česko se nachází pod unijním průměrem, který se rovná 8 procentům. Migrace se ovšem vyznačuje vysokou dynamikou – v roce 1993 v ČR pobývalo 78 tisíc migrantů a nyní počet migrantů přicházejících do Česka za prací meziročně narůstá o 20 až 30 tisíc lidí. Podle Sládkové tento typ migrace ČR potřebuje, zvládne a nikoho to nezatíží.

Pracovní migranti však čelí mnohým výzvám, upozornila Sládková. Často dělají podřadné práce, označované „3D" (z anglického „dirty – difficult – dangerous" - špinavé, náročné, nebezpečné). Jejich potenciál tak zůstává nevyužit, a to i kvůli problematickému způsobu uznávání zahraničních kvalifikací. Dalším rizikem jsou různí zprostředkovatelé a šedá ekonomika. Migranti dle Sládkové příliš nevyužívají pomoc úřadů, protože jim nedůvěřují, ani neziskových organizací, které jim nabízí bezplatnou pomoc, což v jejich očích opět vyvolává nedůvěru.



Migranti v Calais v době vrcholící migrační krize v roce 2015. Zdroj: čtk

Vedoucí české mise IOM vyvrátila i některé nejrozšířenější mýty o migraci – jako například, že migranti sem chodí kvůli sociálním dávkám, zapříčiňují vyšší kriminalitu či berou práci domácímu obyvatelstvu. Sládková odmítla i prognózy toho, že evropská populace bude vytlačena populací muslimskou. Muslimové v současnosti představují 4,9 procenta obyvatel evropských zemí, jejich porodnost je sice o něco vyšší, například v Německu už ovšem i ta klesla z průměrné hodnoty 2,6 dítěte na ženu na 1,9. Od roku 2014 Unie zaevidovala 3 miliony žádostí o azyl – i kdyby čistě hypoteticky všichni žadatelé uspěli, znamenalo by to nárůst evropské populace pouze o 0,5 procenta.

Hokovský: Strach není zcela iracionální, vnímání je europeizováno


Radko Hokovský polemizoval s tvrzením, že strach z migrace je iracionální. Podle Hokovského dochází k tomu, že české vnímání je europeizované – vychází z obrazů ze západní Evropy. Tyto obrazy jsou sice zveličené a vytržené z kontextu, zachycují však negativní aspekty migrační politiky západoevropských států (nedůsledné vymáhání přistěhovaleckých norem, opožděné vytváření integrační politiky či absence systému prevence šíření islamistického extrémismu), ze kterých je třeba se poučit.

Hokovský uznal, že diskuze je polarizovaná. Jeden extrém je vnímání migrace jako „zla" a apriorní odmítání veškeré migrace (včetně legálních pracovních migrantů, o něž máme zájem). Druhý extrém je snaha umožnit zcela neomezenou migraci, která je chápána jako vždy přínosný fenomén. Hokovský pokládá obě krajní polohy za chybné a nebezpečné. Volá po tom, abychom si jasně stanovili, jaký typ migrace chceme a jaký nikoli.

Celospolečenská shoda panuje v odmítání masové, nekontrolované a nelegální migrace. V našem zájmu naopak je přistěhovalectví regulované, kontrolované a legální (které ostatně můžeme pozorovat v případě přistěhovalců z Vietnamu či Ukrajiny). Třetí rovina diskuze se odvíjí okolo uprchlictví. Podle Hokovského je třeba uprchlíkům pomáhat přímo v jejich zemi. Oceňuje proto rozvíjející se kooperaci s Afrikou, ač podle něj měla být zahájena dříve.

Do budoucna Hokovský volá po důslednější realizaci návratové politiky, zlepšené ochraně vnějších hranic a navázání spolupráce s hraničními třetími zeměmi, která může probíhat i na mezistátní bilaterální bázi. „Česká migrační politika je nastavená mimořádně dobře, přísně, a z toho důvodu není čeho se bát," uzavřel Hokovský.

Autor: Petr Pospíšil, Euroskop

Další články v rubrice

REPORTÁŽ: Jaké kosmické aktivity zajišťuje Agentura GSA?

Tereza Chlebounová, Euroskop, 20. 11. 2018

V čem se Češi a Slováci v EU (ne)shodnou?

Lucie Vinařská, psáno pro Euroskop, 27. 10. 2018

REPORTÁŽ: Jak se změní evropské zemědělství?

Tereza Chlebounová, Euroskop, 5. 10. 2018

REPORTÁŽ: Jaká je budoucnost české vesmírné politiky?

Tereza Chlebounová, Euroskop, 20. 9. 2018