Tereza Chlebounová, Euroskop, 24. 4. 2018
Ve čtvrtek 19. dubna se na půdě Vysoké školy ekonomické v Praze uskutečnil 10. ročník mezinárodní konference Evropský den. V rámci panelu s názvem “Aktivní Česko v Evropě: Co může Česko nabídnout EU?“ vystoupili Aleš Chmelař, státní tajemník pro evropské záležitosti, Marek Mora, člen bankovní rady České národní banky a Karolína Kottová, vedoucí Politické sekce Zastoupení Evropské komise v ČR. Debatu moderoval Ondřej Houska z Hospodářských novin.
Aleš Chmelař považuje za důležitý přínos České republiky revizi evropské směrnice o vysílání pracovníků. Česko podle něj moderovalo celoevropskou debatu o tomto tématu, podařilo se mu uklidnit situaci v Evropě a sjednotit země na určitém kompromisu. „Odvedli jsme velkou diplomatickou práci,“ zdůraznil Chmelař.
Velmi aktivně Česko vystupovalo také v případě dvojí kvality potravin. Přestože se jedná stejně jako v případě směrnice o vysílání pracovníků spíše o symbolickou legislativu, jde podle Chmelaře přímo k jádru věci. Tím jsou podle něj přetrvávající rozdíly mezi starými a novými členskými státy a jejich odlišné vnímání Evropské unie.
Významným tématem, kterým Česko přispívá do evropské debaty, je podle Chmelaře také obrana. Ta se stala spolu s konvergencí jednou z hlavních priorit vlády Bohuslava Sobotky. Chmelař uvedl, že obrana dokáže státy spojovat, protože je na rozdíl od řady jiných témat založená především na hodnotách.
Mora: Češi se necítí být v EU doma
„Pocit, že říkáme pořád ne, panuje spíš v Praze než v Bruselu,“ reagoval Chmelař na negativní domácí obraz českého vystupování v EU. V evropských institucích jsou podle něj Češi považováni za velmi profesionální a konstruktivní. S názorem, že Češi jsou příliš sebekritičtí, souhlasil i Marek Mora. „V EU není mnoho zemí, které se sebou pořád tak zaobírají, pořád hledáme sami sebe,“ myslí si Mora.
Podle státního tajemníka pro EU Aleše Chmelaře se Česku podařilo v Bruselu prosadit svůj vliv např. v jednání o revizi směrnice o vysílání pracovníků, v boji proti dvojí kvalitě potravin nebo v otázkách souvisejících s obranou. Zdroj: Evropská komise
Česko by podle Mory mělo být aktivní a ovlivňovat evropské záležitosti, nejdřív ale musí vzít evropský projekt za svůj a přestat rozlišovat na „my“ a „oni“. Češi se podle jeho názoru zatím necítí v EU jako doma. Přínosy členství vnímají jako automatické a naopak neustále zdůrazňují náklady a nevýhody.
ČR podle Mory ekonomicky patří do jádra Evropy
Přesto Mora nesouhlasí s tím, že by Česku hrozilo, že skončí na periferii Evropy. „Metafory, že jede nějaký rychlík a pokud do něj nenaskočíme, tak nám ujede, jsou přehnané,“ tvrdí Mora.
Za jádro EU bývá často označována eurozóna, tu ale Mora považuje za příliš heterogenní na to, aby mohla tvořit jádro. Dělení na jádro a periferii je podle něj příliš nejasné a zavádějící. „Z hlediska ekonomiky patří ČR do jádra (EU),“ uvedl Mora.
Největší slabinou Česka je podle názoru Mory komunikace v evropských institucích, ale ještě více doma. ČR by se také měla více soustředit na vytváření koalic, které je sice náročné, ale pro prosazování zájmů nezbytné.
Kottová: Česko si pořád hlídá svůj píseček uvnitř EU
Také podle Karolíny Kottové si Česko vede v Unii ve srovnání s dalšími státy celkem dobře a mělo by mít větší sebevědomí. Potvrdila, že zejména čeští úředníci mají v Bruselu velmi dobrou reputaci.
Problematické je ale vnímání Evropské unie v Česku. “Neustále si vykolíkováváme svůj malý píseček ve velké Evropské unii,” popisuje postoj ČR Kottová. Češi podle ní mají pořád obavy, aby jim EU nepošlapala jejich zájmy.
Kottová odhaduje, že bude zapotřebí delší časové období, aby se vnímání Unie změnilo. Ideálně by podle ní měla změna přijít “shora” – za příklad označila státnické projevy francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, kterými ovlivňuje náladu v zemi a postoj jejích obyvatel k EU.
Kottová také připomněla, že pokud chce Česko nebo jakýkoli jiný stát prosazovat v Unii své zájmy, musí si především “udělat domácí úkoly”. Ve chvíli, kdy přijde Evropská komise s novým návrhem, ČR si musí vytvořit dopadové studie a rozhodnout se, jak v dané otázce vystupovat. Klíčové je sdělit ostatním, jaká je její představa a kde jsou potenciální červené linie. Jedině tak lze podle Kottové úspěšně vyjednávat a dosáhnout kompromisu, který bude Česku vyhovovat.
Autor: Tereza Chlebounová
