Konference pojednala o aktuálních hrozbách pro bezpečnost


Petr Pospíšil, Euroskop, 2.5.2018

České Budějovice hostily ve dnech 12. a 13. dubna mezinárodní konferenci věnovanou současným hrozbám pro bezpečnost. Konference s názvem „Evropa svobody, bezpečnosti a práva“ se uskutečnila v prostorách Krajského úřadu Jihočeského kraje a kromě akademiků na ní vystoupili i pracovníci bezpečnostních složek a představitelé státní správy. Celou akci organizovala Vysoká škola evropských a regionálních studií ve spolupráci s Konrad Adenauer Stiftung.

Nejnovější trendy v oblasti evropské bezpečnostní spolupráce představila dvojice německých účastníků – Marwan Mussa a Robert Fischer, pracující pro velvyslanectví SRN v Praze. Schengenský prostor, tedy zóna bez pravidelných kontrol na vnitřních hranicích, s sebou přinesl nutnost posílení bezpečnostních nástrojů, spolupráce a interoperability jednotlivých národních policejních složek.

Policejní spolupráce mezi členskými zeměmi probíhá prostřednictvím pěti hlavních platforem. První z nich je Interpol, nejčastěji využívaný prostředek mezinárodní policejní spolupráce, neomezující se pouze na členské země EU. Zadruhé evropské policejní úřady využívají Europol – evropský policejní úřad, pro který v současné době pracuje asi 130 vyšetřovatelů, kteří provádí především analytickou činnost, ale Europol může za účelem potírání přeshraniční kriminality například i vytvořit tzv. společný vyšetřovací tým (joint investigation team, zkráceně JIT).

Zatřetí Spolková policie vysílá do ostatních zemí tzv. styčné důstojníky (liaison officers), kteří působí na velvyslanectví své země v zahraničí. Celkově Spolkový kriminální úřad disponuje počtem 63 styčných důstojníků působících v 51 místech ve 49 zemích. V Praze tuto funkci vykonává Robert Fischer a kromě České republiky má na starosti i Slovensko. Začtvrté mezi policisty existují různé více či méně formalizované sítě pro spolupráci, např. tzv. databáze SIRENE.

Mezi zeměmi se rozvíjí platformy pro přímou spolupráci policistů

A konečně pátý kanál policejní spolupráce představuje přímá spolupráce, realizovaná zejména mezi policejními složkami operujícími v pohraničí. Příkladem takovéto přímé spolupráce je Společné centrum česko-německé policejní a celní spolupráce Petrovice-Schwandorf. Centrum plánuje společné hlídky v příhraniční oblasti, provádí společná vyšetřování či setkávání policistů a státních zástupců, poskytujících prostor pro výměnu zkušeností a osvědčených postupů.

Konference v Českých Budějovicích - zahájení
Prorektor Vysoké školy evropských a regionálních studií Jiří Dušek při zahájení konference. Zdroj: Kateřina Patáková, Eurocentrum České Budějovice

Němečtí bezpečnostní experti zmínili i nejnovější prvky posilující bezpečnostní spolupráci v širším smyslu. Řadí mezi ně například posílení agentury Frontex, která může vydávat společné operační plány či zasahovat na vnější hranici, dále připravovaný systém cestovních povolenek ETIAS, určený pro státní příslušníky třetích zemí, které mají s EU uzavřený bezvízový styk, či směrnice o jmenné evidenci cestujících.

Zločinecké skupiny se europeizují, spolupráce bude stále nezbytnější

Mussa a Fischer zakončili svoje vystoupení pozitivním konstatováním, že české složky zajišťující bezpečnost podle nich fungují velice dobře. Skupiny pachatelů se však v posledních letech mimořádně europeizují, a proto se potřeba spolupráce bude do budoucna zvyšovat.

Na konferenci vystoupil i styčný důstojník Rakouska, Friedrich Lennkh. Připomněl, že dle žebříčku Global Peace Index se Rakousko umístilo jako 4. nejbezpečnější stát na světě a Česká republika obsadila 6. příčku. V obou zemích klesá kriminalita a zároveň narůstá úspěšnost objasňování trestných činů.

Bezpečnost bude ústředním tématem rakouského předsednictví

Podle Lennkha ovšem pozorujeme paradoxní jev, kdy na jednu stranu stoupá objektivní bezpečnost, paralelně s tím však narůstá i vnímání subjektivního nebezpečí. I pro to si nadcházející rakouské předsednictví Radě EU stanovilo bezpečnost za jednu ze svých prioritních oblastí, čemuž odpovídá i oficiální motto předsednictví – „Evropa, která chrání“.

Konference v Českých Budějovicích - Marek Souček
Příspěvek na téma „Role EU v Evropě svobody, bezpečnosti a práva“ přednesl Marek Souček z Úřadu vlády ČR. Zdroj: Kateřina Patáková, Eurocentrum České Budějovice

Na konferenci vystoupil i Marek Souček z Odboru koordinace evropských politik Úřadu vlády ČR. Připomněl, že cílem Unie je vytvořit prostor s vysokým standardem svobody a bezpečnosti a garancí práva. Po přijetí Lisabonské smlouvy došlo ke komunitarizaci oblasti vnitřní bezpečnosti, která v praxi znamená, že při hlasování o nezbytných opatřeních v Radě již není vyžadována jednomyslnost, ale postačuje dosažení kvalifikované většiny.

Souček: EU nejspíš navýší prostředky na vnitřní bezpečnost

Oblast vnitřní bezpečnosti je založena na víceletém plánování v podobě pětiletých cyklů – i proto budou kroky rakouského předsednictví v oblasti bezpečnost velice důležité. Souček předpokládá, že nový víceletý program pravděpodobně přinese navýšení prostředků vyčleněných na vnitřní bezpečnost. Očekává rovněž tlak na harmonizaci a přijímání nových opatření na unijní úrovni.

Souček též vyvrátil řadu mýtů rozšířených mezi laickou veřejnosti o zajišťování bezpečnosti v EU. Tak například v oblasti ochrany vnějších hranic zůstává odpovědnost na bedrech jednotlivých členských států a EU se zaměřuje na podpůrné iniciativy, jako je kontrola osob, dohled nad překračováním vnějších hranic, integrovaný systém řízení vnějších hranic či nástroje podporující státy v první linii.

Do budoucna je třeba zapracovat na plném využívání existujících databází a jejich propojování. Oblast udělování azylu je dokonce spadá mezi výlučné pravomoci členských států a Unie v ní stanovuje pouze procesní a kolizní pravidla. Unie nemá ani pravomoc vyšetřovat či stíhat občany členských zemí, tzv. eurozatykač (evropský zatýkací rozkaz) pouze umožňuje jednodušší a efektivnější postup v přeshraničních případech.

Autor: Petr Pospíšil, Euroskop

Sdílet tento příspěvek