Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Kdy budeme v Česku kupovat stejné potraviny jako v Německu?

Petr Pospíšil, Euroskop, 2.5.2018
čokoláda

REPORTÁŽ - „Kdy budeme v českých obchodech kupovat stejné potraviny jako v Německu?" Tento název nesl veřejný seminář uspořádaný Eurocentrem Praha ve čtvrtek 26. dubna. Diskutovat přišli europoslankyně Olga Sehnalová, Jan Pivoňka z Vysoké školy chemicko-technologické a Vratislav Janda, ředitel pro korporátní záležitosti Nestlé Česko, s.r.o.

Olga Sehnalová na úvod uvedla svoji základní premisu: výrobek ve dvou zemích stejně nazvaný by měl zároveň mít stejné složení. Europoslankyně Sehnalová představuje jednoho z prvních představitelů unijních institucí, kteří projevili snahu dostat problém dvojí kvality potravin do popředí probírané agendy.

Velkým milníkem pro ni byl rok 2017, kdy se k problému vyjádřila celá řada politiků z nových členských států, a předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker jej zmínil ve své Zprávě o stavu Unie. Komise k tématu vydala doporučení, následované legislativním balíčkem nové spotřebitelské politiky.

čokoláda
O tom, že praxe dvojí kvality potravin není v EU přípustná a Češi by měli mít v čokoládě stejně kakaa jako v jiných zemích osmadvacítky, mluvil na proslovu o Stavu Unie předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Zdroj: Pxshere

 

Důležité bude stanovit metodiku testování


Sehnalová zdůraznila, že řešení je nutné nalézt na úrovni EU. Situaci podle ní komplikuje chybějící právní základ, jenž by umožnil objektivní vyhodnocování dvojí kvality potravin. Je nutné zavedení společné metodiky testování, které budou aplikovatelné i na posuzování nepotravinářského zboží, jako jsou čistící prostředky či kojenecké produkty.

Ke zlepšení by podle europoslankyně pomohlo rovněž doplnění směrnice o nekalých obchodních praktikách, zkvalitnění spolupráce mezi dozorovými orgány a větší aktivita spotřebitelských organizací.

Výzkum VŠCHT odhalil rozdíly mezi státy


Jan Pivoňka z Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT) představil závěry výzkumu realizovaného na zadání Ministerstva zemědělství v roce 2015. Pro účely tohoto výzkumu VŠCHT analyzovala složení 25 výrobků nabízených na trhu v Česku, na Slovensku, v Rakousku a Německu.

Výzkum odhalil kvalitativní rozdíly přibližně u jedné třetiny zkoumaných produktů. Konkrétně například u špaget, které byly v Česku a na Slovensku vyrobeny z běžné pšenice a v Rakousku z kvalitnější tvrdé, nebo u salámové pizzy, v jejímž případě byl v Česku nabízen pouze analog sýra.
 

Janda: Odlišné složení může být ospravedlnitelné, je třeba zkoumat důvody


Vratislav Janda, reprezentující společnost Nestlé, na úvod deklaroval, že je proti dvojím standardům kvality a podporuje jednotnou evropskou metodiku testování. Následně poukázal na to, že i podle Pokynů Evropské komise se použití různých přísad pod stejnými značkami všeobecně nepovažuje za nezákonné.

Za účelem stanovení, kdy je odlišné složení ospravedlnitelné a kdy nikoli Janda přednesl následující několikastupňový test. Zaprvé je třeba zjistit, zda jsou na obalu výrobku jasně uvedené odlišnosti v receptuře (pokud ano, nejedná se o problematický případ). Pokud nikoli, je třeba se ptát, zda je rozdíl v receptuře „významný" (pokud ne, nejde o problém). A zatřetí – v situaci, kdy rozdíl významný je – musíme zjistit, zda pro použití odlišné receptury existují prokazatelné důvody, které by tento postup opodstatnily.

Těchto prokazatelných důvodů podle Jandy existuje celá řada. Mohou spočívat jednak v právní úpravě (v podobě požadavků lokální regulace, specifické regulace u jednosložkových potravin), ale též v nutričním profilu vstupních surovin. Důvody však mohou mít příčinu i v interních rozhodnutích či omezeních, jako jsou rozdílné technologie na závodech, odlišné místní podmínky na trhu a očekávání zákazníků či dočasné rozdíly při postupném uvádění inovovaných výrobků.

Autor: Petr Pospíšil, Euroskop

Další články v rubrice

REPORTÁŽ: Jaké kosmické aktivity zajišťuje Agentura GSA?

Tereza Chlebounová, Euroskop, 20. 11. 2018

V čem se Češi a Slováci v EU (ne)shodnou?

Lucie Vinařská, psáno pro Euroskop, 27. 10. 2018

REPORTÁŽ: Jak se změní evropské zemědělství?

Tereza Chlebounová, Euroskop, 5. 10. 2018

REPORTÁŽ: Jaká je budoucnost české vesmírné politiky?

Tereza Chlebounová, Euroskop, 20. 9. 2018

REPORTÁŽ: Co může EU čekat od střední Evropy?

Tereza Chlebounová, Euroskop, 19. 9. 2018