Petr Pospíšil, Euroskop, 7.6.2018
REPORTÁŽ – Vztah Polska k Evropské unii je v posledních letech pod velkým drobnohledem. Jak však vidí zahraničněpolitickou orientaci země polští „insideři“? O tom do Prahy přijeli diskutovat Sebastian Płóciennik z Polského institutu pro mezinárodní otázky (PISM), Jakub Groszkowski z Centra pro východní studia (OSW) a Maria Skóra zastupující berlínské Progresivní centru. Diskuze proběhla v rámci pracovního oběda organizovaného Asociací pro mezinárodní otázky, ve spolupráci s Friedrich Naumann Stiftung.
Experti se nejprve zaměřili na bilaterální vztahy Polska se západoevropskými státy. Podle Marie Skóry je současná polská vláda premiéra Morawieckého otevřenější dialogu a hledání konsensu. Na druhou stranu ve vztazích s evropskými velmocemi, Německem a Francií, lze stále pozorovat ochlazení bilaterálních vztahů.
Bilaterální spolupráce Polska s Francií a Německem je v útlumu
Sebastian Płóciennik připomněl, že po výhradách vůči krokům polské vlády z úst německé kancléřky Merkelové v létě 2017 se neuskutečnilo žádné setkání na vysoké úrovni představitelů obou zemí. Rovněž Výmarský trojúhelník, formát neformálního setkávání politických lídrů Německa, Francie a Polska, datuje svůj poslední summit roku 2011.
Skóra doplnila, že polsko-německý dialog je stále do značné míry orientován na minulost a historii, namísto toho, aby se zaměřoval na posilování spolupráce do budoucna. Německo má mnohem vřelejší vztah k Francii. Płóciennik však zdůraznil, že v současnosti mají Berlín i Varšava společný cíl: nevytvářet další štěpící linie v Evropě, jež i tak prochází turbulentním obdobím. Jakéhosi „Trojského koně“ Płóciennik spatřuje v Itálii, která prochází politicky nestabilním obdobím a má mnohem větší potenciál destabilizovat Evropu.
Veřejný obraz Merkelové v Polsku a Česku nelze srovnávat
Navzdory historicky problematickému vztahu Polska s Německem se ovšem Angela Merkelová těší mnohem větší podpoře v Polsku než například v České republice. „Veřejný obraz Merkelové v Česku a Polsku je nesrovnatelný,“ uvedl Jakub Groszkowski. Kde hledat vysvětlení? Německá kancléřka hlasitě vystupuje proti Rusku, v čemž souzní s náladou většiny polské společnosti. Proto ji Poláci podporovali i ve volbách do Spolkového sněmu. Její tehdejší konkurent, Martin Schulz, navíc opakovaně volal po přísnějším postupu Evropské unie vůči státům, které se dopustí porušení unijního práva.
Co se týče postojů k Evropské unii, diskutující připomněli zajímavý rozdíl: drtivá většina Poláků (v průzkumech dosahující pravidelně výsledku mezi 80 a 90 procenty) podporuje členství Polska v Unii. Když jsou však Poláci tázáni ohledně členství v eurozóně, podpora rapidně klesá a nedosahuje ani většiny. V čem spatřovat příčiny?
Kancléřka Angela Merkelová se setkala s polským premiérem Mateuszem Morawieckim při návštěvě Varšavy v březnu. Zdroj: čtk
Eurozóna umožňuje kontrolovat ekonomickou sílu Německa
Zaprvé, jak uvedl Płóciennik, Polsko je k ekonomické integraci zdrženlivější; mnozí Poláci by asi chtěli takovou úroveň integrace, jaká byla v 70. či 80. letech minulého století. Neuvědomují si však, že před dokončením jednotného trhu byly ekonomiky např. zemí Beneluxu fakticky mnohem více vázané na německou ekonomiku. Eurozónu naopak Płóciennik vnímá jako nástroj, jak německou ekonomickou sílu a vliv kontrolovat.
Zadruhé veřejný obraz eurozóny trpí tím, že je mnohými euroskeptickými politiky prezentována jako „zóna ekonomického úpadku“. Podle Płóciennika se však i postoje k eurozóně mohou velice snadno změnit, například, když by došlo k zavedení společného evropského pojištění proti nezaměstnanosti. Takový krok, který dle polského výzkumníka není nepředstavitelný, by totiž byl veřejností vnímán jako sociální zabezpečení navíc.
Maďarské předsednictví V4 se orientovalo spíše globálně než k EU
Na závěr polští odborníci pohovořili i o probíhajícím maďarském předsednictví Visegrádské čtyřky, které se blíží ke svému závěru. Cílem Budapešti podle diskutujících bylo posílit obraz Maďarska, a to z globální – spíše než jen čistě evropské – perspektivy. Polští hosté však ocenili, že lídři zemí V4 pod maďarským vedením posílili mechanismy spolupráce parlamentů a parlamentních výborů, dále rozhodli o vyčlenění prostředků na podporu námořních hlídek ve Středozemním moři a vhodně delegovali agendu dvojí kvality potravin na Českou republiku a Slovensko. Od nadcházejícího slovenského předsednictví nicméně očekávájí, že bude orientováno spíše evropsky.
Autor: Petr Pospíšil, Euroskop
