Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Kam směřuje evropská politika sousedství?

Tereza Chlebounová, Euroskop, 19. 6. 2018
Ukraine_Moldova_EU_flags
V úterý 19. června proběhla v rámci mezinárodní konference Prague European Summit diskuze na téma evropské politiky sousedství. Zúčastnili se jí Pierre Mirel, čestný generální ředitel Evropské komise, Sonja Lokarová, členka výkonné rady neziskové organizace Women's Lobby of Slovenia, a Daniela Morariová, státní tajemnice pro evropskou integraci Moldavské republiky.
"Evropská politika sousedství nefunguje," myslí si Pierre Mirel. "Potřebujeme země brát takové, jaké jsou, a ne takové, jaké bychom si je přáli mít."
 
Mirel považuje za chybu uzavření komplexních asociačních dohod Evropské unie s Ukrajinou, Moldavskem a Gruzií v roce 2014. EU podle něj ignorovala složitou geopolitickou situace, ve které se země nacházejí, lokální politiku, i skutečné potřeby zemí.
 
Unie měla s těmito státy uzavřít spíše preferenční dohody o volném obchodu. Ty by mohly být později rozšířeny, až by se podařilo další geopolitické hráče přesvědčit, že nejsou namířeny proti nim.
 
Pro úspěšné východní partnerství je podle Mirela potřeba otevřít dialog s Ruskem. "Máme společné zájmy - bezpečnost, energetiku, obchod. Nejprve potřebujeme vytvořit důvěru a pak se posunout ke konkrétním věcem. Rusko je závislejší na Evropské unii, než Evropská unie na Rusku," tvrdí Mirel.

Funguje evropská politika sousedství?
Jak by měla EU přistupovat ke svým sousedům a budoucím možným členům? Zdroj: Audiovizuální služba Evropské komise.

Lokarová: EU řeší víc ekonomiku než sociální práva

 
Panel se věnoval také politice rozšíření a poučením, které by si Unie měla vzít z přijímání nových členů. Podle Sonji Lokarové byla EU relativně úspěšná v oblasti západního Balkánu. "EU hledala společné zájmy, aktéry, kteří dokázali věci měnit, nechala státy vytvářet vlastní strategie," shrnuje Lokarová.
 
Zároveň ale podle jejího názoru kladla Unie příliš důraz na privatizaci, vyrovnaný rozpočet, tržní ekonomiku a opomíjela otázku sociálních práv obyvatel. Neinvestovala dost času a úsilí do zlepšení situace dětí nebo seniorů, vzdělávání či genderové rovnosti. 
 
Životní nejistota pak podle Lokarové vede k tomu, že se v zemích západního Balkánu zhoršuje obraz EU. Místní vlády jsou pak náchylnější přijmout nabídky od jiných aktérů, jako je třeba Rusko. Zároveň země vidí, že i členské státy EU řeší řadu problémů, a ptají se, jestli je členství skutečně tak žádoucí.
 

Morariová: Evropská integrace je maraton

 
"Evropská integrace je běh na dlouhou trať, maraton," popisuje Daniela Morariová situaci zemí, které se chtějí stát členy EU. "Není důležitá jenom vzdálenost, ale také cíl. Důležité je neztratit cestou rychlost a motivaci, důležitá je také příprava." 
 
Pro její rodnou zemi Moldavsko je podle Morariové vstup do Unie nejlepším způsobem, jak provést potřebné reformy. Ty je ale obtížné prosadit, pokud země nevidí světlo na konci tunelu.
Autor: Tereza Chlebounová, Euroskop