Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Panel Prague European Summit: Koheze není jen o penězích

Tereza Chlebounová, Euroskop, 20. 6. 2018
euro_house

Jak se změní kohezní politika po roce 2021? A jde v ní pouze o peníze nebo i o hodnoty? O budoucnosti kohezní politiky diskutovali akdemici, zástupci evropských institucí, občanské společnosti a akademické obce na odborném panelu, který se uskutečnil ve středu 20. června v rámci mezinárodní konference Prague European Summit.

Účastníci diskuze se shodli, že na kohezní politiku nelze nahlížet pouze optikou peněz - kolik státy platí a kolik dostanou. Důležitým aspektem koheze jsou hodnoty, zejména solidarita. Na ně se ale při debatách o rozpočtu většinou zapomíná.
 
"Nejde jenom o obálku peněz, kterou dostaneme, ale také o to, co s ní uděláme, jaké budou výsledky," myslí si Dana Spinantové, ředitelka Generálního ředitelství pro regionální a městskou politiku Evropské komise. Komise podle ní navrhuje novou podobu kohezní politiky, která bude modernější, jednodušší, flexibilnější a umožní státům finance snadněji využít na své priority.
  
Zároveň je podle Spinantové potřeba si uvědomit, že koheze neznamená pouze redistribuci peněz z jedné země do jiné. Finance jsou využívány také na projekty, které přinesou prospěch všem, jako je například výzkum bezpečnějšího ukládání jaderného odpoadu nebo léčby rakoviny. Také posilování konkurensechopnosti nebo inovací prospívá nejen příjemcům evropských peněz.

 
Kohezní politika není jen redistribuce peněz, ztělesňuje také určité hodnoty.
Důležité není jen množství přerozdělených peněz, ale také dosažené výsledky. Zdroj: Pexels.com
 

Balázs: Čerpání fondů musí být transparentní a odpovědné

 
Pokud bude přístup k financím z evropských fondů podmíněn například dodržováním principů právního státu, nemělo by se to podle Spinantové dotknout koncových příjemců, ale vždy pouze národních orgánů, které jsou za situaci zodpovědné.
 
Péter Balázs, profesor Středoevropské univerzity, připomněl, že evropské prostředky jsou veřejnými penězi a jako takové musejí splňovat podmínky transparentnosti a odpovědnosti. 
 
Komise se podle jeho názoru snaží tyto aspekty posílit, v otázce transparentnosti, která úzce souvisí s vládou práva a fungování justice, ale může narazit na velmi rozdílné názory jednotlivých členských států.
 

Leszczyna-Rucidlová: Regiony dokáží dobře využít i méně peněz 

 
"Je to podruhé, kdy Komise snížila rozpočet pro kohezní politku, proto je to horké téma," komentoval rozruch ohledně návrhu nového víceletého finančního rámce Nicola Francesco Dotti z bruselské Vrije Universiteit.
 
Podle Magdy Leszczyny-Rucidlové vnímají snížení rozpočtu na kohezi jinak státy a jinak regiony. Státy mají spíš tendeci považovat ho za problém, zatímco regiony (přinejmenším v Polsku) jsou přesvědčeny, že dokážou efektivně pracovat i s menší částkou.
 

Begg: Kohezní politika mění kabát

 
"Kohezní politika je velmi úspěšná ve vymýšlení důvodů, proč má existovat," myslí si Ian Begg, profesor na London School of Economics. Původně měla snižovat rozdíly mezi regiony, nyní je nově prezentována jako investiční nástroj.
 
Kohezní politika se do velké míry zaměřuje na podporu inovací. Inovace ale vznikají pouze v malém množství regionů, EU by se proto podle Begga měla soustředit spíš na vytvoření podmínek a využití potenciálu oblastí, kde se inovacím nedaří.
 
Autor: Tereza Chlebounová, Euroskop