Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Jak ovlivní EU systém Spitzenkandidátů?

Tereza Chlebounová, Euroskop, 21. 6. 2018
ballot_box

Měla by se volba předsedy Evropské rady odvíjet od výsledků voleb do Evropského parlamentu? A jaký dopad to má na rozdělení moci v EU? Budoucností systému Spitzenkandidátů se zabýval odborný panel, který proběhnul ve středu 20. června v Lobkowiczkém paláci v rámci mezinárodní konference Prague European Summit. Debatu moderoval šéfredaktor portálu EUobserver Eric Maurice.

"V EU existují dvě výkonné moci, Komise a Rada. Během krizových let se moc posunula víc směrem k Radě," myslí si Boris Zala, člen Evropského parlamentu. Systém Spitzenkandidátů by podle něj tento proces zvrátil. "Pokud má Komise fungovat jako skutečná výkonná moc a nebýt jen ve službách Rady, potřebuje legitimitu," dodal Zala. Tu by jí podle jeho názoru mohli Spitzenkandidáti zajistit.
 
Zala je nicméně přesvědčen, že napětí mezi komunitárním a národním principem přetrvá, dokud se z EU nestane federace. Systém Spitzenkandidátů je podle něj malým krůčkem směrem tímto směrem, nepředstavuje ale skutečnou reformu. EU by se podle Zaly měla nejdřív zaměřit na vytvoření evropských politických stran a celoevropských nadnárodních kandidátek.

 
Systém Spitzenkandidátů má podnítit zájem občanů EU o evropské volby.
Systém Spitzenkandidátů má podnítit zájem občanů o volby do Evropského parlamentu a umožnit jim ovlivnit evropskou politiku. Zdroj: Audiovizuální služba Evropské komise.


Mariniová: Podoba Komise závisí na osobnosti předsedy


Role Evropské komise závisí podle Adeliny Mariniové, šéfredaktorky portálu Euinside.eu na osobě jejího předsedy. Za předsednictví Jeana-Claudea Junckera se podle ní stala političtější než dříve, nezpůsobil to ale systém Spitzenkandidátů. "Juncker chtěl být předsedou Rady, ne Komise. Často vidíme, jak soupeří s Donaldem Tuskem," připomněla Mariniová.

Předseda Evropské komise nicméně podle jejího názoru musí být viditelnější a odpovědnější osoba než předseda Evropské rady. Státy v Radě vědí podle Mariniové nejlépe, kdo bude schopen dobře vyvažovat jejich zájmy, v případě Komise je ale situace jiná. Zároveň Mariniová připustila, že koncept politické Komise může dodávat munici populistickým stranám v členských státech.


Další vývoj záleží na výsledcích voleb 2019


Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron se v úterý 19. června shodli, že do voleb v roce 2024 bude vytvořena celoevropská kandidátka. V současné době je ale podle Mariniové obtížné předvídat, jestli se to skutečně stane. Existují totiž signály, že současná nejsilnější frakce lidovců ztratí v Evropském parlamentu většinu, takže bude složitější návrh realizovat.
S tím souhlasí i Viktoria Vajnaiová z bruselské organizace Dr2 Consultants, která se zabývá poradenstvím v oblasti veřejných záležitostí. Pochybuje také o tom, že by ve volbách v roce 2019 uspěl systém Spitzenkandidátů. "Lidé nebudou vědět, že vlastně hlasují pro Spitzenkandidáty," myslí si Vajnaiová.

Podle jejího názoru je potřeba více přímé komunikace s evropskými občany, aby se zvýšilo jejich povědomí o těchto iniciativách. Evropská komise sice na informovanost v členských státech vynakládá značné finanční prostředky, výsledky ale zatím nejsou příliš patrné. "Je to dlouhodobý proces, ale možná se to do roku 2014 podaří," doufá Vajnaiová.


Ondarza: Politická Komise by měla odevzdat některé pravomoci


"Posun směrem k političtější Komisi probíhá už delší dobu, nejenom během Junckerova předsednictví," tvrdí Nicolai von Ondarza z think-tanku Stiftung Wissenschaft und Politik. Politická Komise ale podle něj ztratila v některých státech důvěru, například v souvislosti s prosazováním principů právního státu. "Komise může být politická, pak by se ale měly oddělit některé její pravomoci," dodal Ondarza.
 
Koncept Spitzenkandidátů bude podle něj pro občany zajímavý jedině v případě, že si budou moct vybírat z výrazných kandidátů na předsedu Komise. Už Juncker a Martin Schulz byli podle jeho názoru mnohem známější, než jakýkoliv jiný kandidát před nimi. Ondarza je přesvědčen, že v budoucnu bude kandidáty znát daleko víc voličů.

Zároveň ale upozornil, že systém Spitzenkandidátů vytváří příliš velký tlak na jednotlivé osoby. Mnohem lepší variantu by proto podle něj představovaly celoevropské kandidátky.
 
Autor: Tereza Chlebounová, Euroskop