Jak ovlivní EU systém Spitzenkandidátů?

„V EU existují dvě výkonné moci, Komise a Rada. Během krizových let se moc posunula víc směrem k Radě,“ myslí si Boris Zala, člen Evropského parlamentu. Systém Spitzenkandidátů by podle něj tento proces zvrátil. „Pokud má Komise fungovat jako skutečná výkonná moc a nebýt jen ve službách Rady, potřebuje legitimitu,“ dodal Zala. Tu by jí podle jeho názoru mohli Spitzenkandidáti zajistit.

Zala je nicméně přesvědčen, že napětí mezi komunitárním a národním principem přetrvá, dokud se z EU nestane federace. Systém Spitzenkandidátů je podle něj malým krůčkem směrem tímto směrem, nepředstavuje ale skutečnou reformu. EU by se podle Zaly měla nejdřív zaměřit na vytvoření evropských politických stran a celoevropských nadnárodních kandidátek.

Role Evropské komise závisí podle Adeliny Mariniové, šéfredaktorky portálu Euinside.eu na osobě jejího předsedy. Za předsednictví Jeana-Claudea Junckera se podle ní stala političtější než dříve, nezpůsobil to ale systém Spitzenkandidátů. „Juncker chtěl být předsedou Rady, ne Komise. Často vidíme, jak soupeří s Donaldem Tuskem,“ připomněla Mariniová.

Předseda Evropské komise nicméně podle jejího názoru musí být viditelnější a odpovědnější osoba než předseda Evropské rady. Státy v Radě vědí podle Mariniové nejlépe, kdo bude schopen dobře vyvažovat jejich zájmy, v případě Komise je ale situace jiná. Zároveň Mariniová připustila, že koncept politické Komise může dodávat munici populistickým stranám v členských státech.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron se v úterý 19. června shodli, že do voleb v roce 2024 bude vytvořena celoevropská kandidátka. V současné době je ale podle Mariniové obtížné předvídat, jestli se to skutečně stane. Existují totiž signály, že současná nejsilnější frakce lidovců ztratí v Evropském parlamentu většinu, takže bude složitější návrh realizovat.
S tím souhlasí i Viktoria Vajnaiová z bruselské organizace Dr2 Consultants, která se zabývá poradenstvím v oblasti veřejných záležitostí. Pochybuje také o tom, že by ve volbách v roce 2019 uspěl systém Spitzenkandidátů. „Lidé nebudou vědět, že vlastně hlasují pro Spitzenkandidáty,“ myslí si Vajnaiová.

Podle jejího názoru je potřeba více přímé komunikace s evropskými občany, aby se zvýšilo jejich povědomí o těchto iniciativách. Evropská komise sice na informovanost v členských státech vynakládá značné finanční prostředky, výsledky ale zatím nejsou příliš patrné. „Je to dlouhodobý proces, ale možná se to do roku 2014 podaří,“ doufá Vajnaiová.

„Posun směrem k političtější Komisi probíhá už delší dobu, nejenom během Junckerova předsednictví,“ tvrdí Nicolai von Ondarza z think-tanku Stiftung Wissenschaft und Politik. Politická Komise ale podle něj ztratila v některých státech důvěru, například v souvislosti s prosazováním principů právního státu. „Komise může být politická, pak by se ale měly oddělit některé její pravomoci,“ dodal Ondarza.

Koncept Spitzenkandidátů bude podle něj pro občany zajímavý jedině v případě, že si budou moct vybírat z výrazných kandidátů na předsedu Komise. Už Juncker a Martin Schulz byli podle jeho názoru mnohem známější, než jakýkoliv jiný kandidát před nimi. Ondarza je přesvědčen, že v budoucnu bude kandidáty znát daleko víc voličů.

Zároveň ale upozornil, že systém Spitzenkandidátů vytváří příliš velký tlak na jednotlivé osoby. Mnohem lepší variantu by proto podle něj představovaly celoevropské kandidátky.