Petr Pospíšil, Euroskop, 25.6.2018
„Evropa pro občany,“ tak zní oficiální název unijního programu podporujícího snahy přiblížit „osmadvacítku“ veřejnosti. Jaké jsou hlavní překážky v tomto úsilí a jaké komunikační strategie jednotliví aktéři a instituce využívají? Na toto téma hovořili Karolína Kottová ze Zastoupení Evropské komise v ČR, ředitel Odboru komunikace o evropských záležitostech Úřadu vlády ČR Igor Blahušiak a Jakub Dürr z Ministerstva zahraničních věcí ČR.
Informační aktivity Evropské komise probíhají jednak v bruselské centrále, jednak v jednotlivých členských zemích prostřednictvím zastoupení Komise. Ta se snaží kromě široké veřejnosti zaměřovat i na práci s žurnalisty, pro které pořádá např. pracovní snídaně či speciální organizované výjezdy do Bruselu, ale i do jiných míst, které jsou z pohledu aktuálních evropských politických témat důležitá (např. v době vrcholící migrační krize Katánie či Řecko).
Mimořádnou výzvu v současnosti představují tzv. „fake news“ (falešné zprávy). Podle Karolíny Kottové je tento termín poněkud zprofanovaný, proto Komise raději užívá širší a výstižnější pojem „dezinformace“. Nedávno Komise vydala doporučení, jak by členské státy měly dezinformacím nejlépe čelit.
Pro úspěšnou spolupráci je podle Kottové potřeba do informačních aktivit zapojit i další aktéry – Komise ve svých informačních aktivitách aktivně kooperuje s Evropským parlamentem a Úřadem vlády ČR.
Zájem veřejnosti stoupá jen, když se něčeho bojí…
Dle Kottové je informování o evropských záležitostech obtížné kvůli nedostatečnému zájmu veřejnosti o Evropskou unii. „Lidé se o něco zajímají zejména, když se něčeho bojí,“ uvedla. Vyvolat zájem se proto Komise snaží například prezentací na zábavních akcích, jako jsou třeba hudební festivaly. Dalším prostředkem jsou návštěvy významných unijních představitelů, eurokomisařů apod., v České republice a při této příležitosti konané veřejné debaty s těmito osobnostmi.
Panel o komunikaci proběhl v rámci Future European Leaders Forum PES 2018.
Zdroj: Prague European Summit
Evropané mají možnost využívat i různé instituty umožňující jejich přímé zapojení. Těmito jsou petice směřované Evropskému parlamentu, veřejné konzultace Evropské komise či evropská občanská inicitiva (European Citizens´ Initiative), umožňující evropské veřejnosti iniciovat návrh legislativní normy Evropské unie.
Evropští občané například navrhli zákaz glyfosátu
Pro úspěšné využití tohoto nástroje je třeba shromáždit jeden milion podpisů ze sedmi různých členských zemích. V nedávné době historicky čtvrtá úspěšná iniciativa dokázala tuto hranici překonat (jejím předmětem byl navrhovaný zákaz požívání pesticidu glyfosát v Unii – k zákazu zatím nedošlo, do budoucna však není vyloučen).
Igor Blahušiak své vystoupení zahájil v optimistickém duchu – podle pravidelných průzkumů veřejného mínění Eurobarometr důvěra Čechů vůči Evropské unii roste. Dle nedávného průzkumu mezi lety 2016 a 2018 důvěra v EU narostla o 13 procentních bodů. Neměli bychom však jen na základě tohoto údaje propadat přehnanému uspokojení, neboť celounijní průměr je stále o šest procent vyšší.
Zleva: Christal Morehouse (moderátorka), Karolína Kottová, Igor Blahušiak a Jakub Dürr. Zdroj: Prague European Summit
Výzkumy na jedné straně ukazují – jako například nedávná studie Chatham House – že celých 36 procent evropské veřejnosti spadá do kategorie označené jako „zdrženliví Evropané“ (hesitating Europeans), na druhou stranu ovšem jiný průzkum odhalil, že Unie ze strany veřejnosti zdaleka není vnímána jako prioritní téma.
Nejlepší lék proti předpojatosti? Osobní kontakt
Problém při komunikaci s veřejností dle Blahušiaka je předpojatost mnoha lidí, kteří na Unii nahlížejí perspektivou hluboce zakořeněných stereotypů, podporovaných bulvárně vděčnými a medializovanými tématy jako vysavače, igelitové tašky, banány či pomazánkové máslo. Za jednu z nejosvědčenějších metod komunikace s euroskeptickou veřejností Blahušiak pokládá osobní kontakt. Vyzdvihl též spolupráci se Zastoupením Evropské komise a Ministerstvem zahraničních věcí.
Jakub Dürr, reprezentující posledně jmenovanou instituci, za nejobtížnější součást komunikace o EU považuje to, jak lidem ukázat přidanou hodnotu evropské integrace. Evropská unie byla vytvořena seshora, jedná se de facto o projekt elit, který je navíc velice komplexní strukturou. Všechny tyto faktory ve své kombinaci zapříčiňují, že Unie může pro nemalou část veřejnosti být obtížně srozumitelná. Lidé přitom nemusí znát všechny detaily institucionálního fungování EU.
Naději však Dürrovi dodal vývoj po parlamentních volbách, kdy ačkoli některé strany poněkud neočekávaně vyvolaly diskuzi o nezbytnosti členství v jiném integračním uskupení – NATO, mezi veřejností podpora členství v Severoatlantské alianci naopak vzrostla.
Autor: Petr Pospíšil, Euroskop
