Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Věra Jourová: Základní práva nejsou „abstraktní věci“

Petr Pospíšil, Euroskop, 3.7.2018
Jourová FELF 345

Věra Jourová od roku 2014 v Evropské komisi zodpovídá za portfolio spravedlnosti, ochrany spotřebitele a rovnosti žen a mužů. Právě o těchto tématech hovořila s účastníky Future European Leaders Forum, jež proběhlo při příležitosti letošního Prague European Summitu.

Dle české eurokomisařky potřeba aktivně se postavit za základní práva v poslední době nabývá na urgentnosti. Ve veřejné diskuzi podle Jourové stále častěji rezonuje názor, že lidé potřebují ekonomickou prosperitu, dobré jídlo a podobně, a nezajímají je „abstraktní věci jako základní práva". S tímto názorem Jourová zásadně nesouhlasí: „V listopadu 1989 jsme jídla měli dost, ale bojovali jsme za naši svobodu a důstojnost."

I proto podle ní evropská integrace musí být založena na určitých hodnotách a sama si například nedokáže představit, že by součástí jednotného trhu byl autoritářský režim. Ostatně v odpovědi na otázku, proč se Komise zapojila do řešení ústavních změn v Polsku, uvedla, že některé z ústavních změn by mohly být nezvratné.

Ženy nepotřebují kvóty, ale spravedlivou soutěž


Rovnost pohlaví je v současné době rovněž třaskavým tématem. Dle Jourové společnost potřebuje rozmanitost a „zdravý mix" žen i mužů. Co se pracovního trhu týče, eurokomisařka je přesvědčena, že pohlaví samo o sobě nepředstavuje kvalifikaci. „Silné ženy nepotřebují kvóty, ale spravedlivou soutěž," prohlásila. Sama za jednu ze svých priorit v této oblasti označila pomoc ženám v tíživých situacích, ať už jde o oběti domácího násilí, matky samoživitelky či ženy v důchodovém věku.


Jourová - FELF
Věra Jourová promluvila k účastníkům Future Leaders Forum. Zdroj: Prague European Summit

Česká členka Evropské komise se vyjádřila i k dalšímu aktuálnímu problému – k falešným zprávám (tzv. fake news). Problém podle ní spočívá v tom, že se jedná o odlišnou kategorii než jevy, které jsou již trestné napříč celou Unií – terorismus, násilný extrémismus či dětská. U těchto činů je tvrdá regulace snazší. „Lhát však trestné není," naznačila, proč je boj proti dezinformacím složitější.

Terorismus vyžaduje tvrdé potírání, fake news jsou specifické


V případě potírání nenávistných projevů (hate speech) se Komise vydala cestou dobrovolné akce ze strany členských zemí. U terorismu by Unie měla přikročit k tvrdší regulaci formou závazných legislativních aktů. Falešné zprávy a dezinformace nesou spíše podobnost s nenávistnými projevy, proto Jourová na úrovni EU očekává spíše nezávazná doporučení a dobrovolné kroky členských států.

Pro střední Evropu jsou mimořádně důležitým tématem fondy kohezní politiky. Návrh nového unijního rozpočtu – víceletého finančního rámce – pro léta 2021-2027 potvrdil předpoklady, že země střední Evropy dostanou z regionálních fondů méně prostředků. Podle Jourové je však nový mechanismus pro výpočet nároku na unijní prostředky v pořádku.

Nový výpočet pro fondy regionální politiky? Vyvážený kompromis


„Čím bohatší země je, tím méně prostředků ze strukturálních fondů může získat," zopakovala členka Evropské komise základní princip. Kdyby však jediným kritériem výpočtu zůstalo HDP, v praxi by to způsobilo, že pokles by pro některé státy nebyl čtvrtinový, ale bezmála poloviční. Zahrnutím dalších, pomocných kritérií výpočtu, se Komisi podařilo dosáhnout vyváženého kompromisu.

V neposlední řadě eurokomisařka zdůraznila význam komunikace o EU. „Unie musí v oblasti komunikace dělat více – přibližovat lidem svoji činnost a zdůvodňovat svoje kroky," vyzvala Jourová.

Autor: Petr Pospíšil, Euroskop