Petr Pospíšil, Euroskop, 6.7.2018
REPORTÁŽ – Inovací, věda a výzkum se stále častěji dostává na program diskuze evropských lídrů. Lze předpokládat, že se snižujícím se poměrem Evropanů na globální populaci vzroste nutnost toho, aby se obyvatelé Starého kontinentu staly skutečnými nositeli kvality a průkopníky nejnovějších technologických trendů. Co chybí Evropě k tomu, aby vytvořila pověstné americké Silicon Valley? A může k tomu nějak napomoci i Evropská unie? O tom při Prague European Summit diskutovali ekonom Tomáš Sedláček a držitel Nobelovy ceny za chemii Jean-Marie Lehn.
Ekonom Tomáš Sedláček položil provokativní řečnickou otázku: „Proč nemáme evropské Silicon Valley?“ Na otázku vzápětí sám odpověděl: „Americká mentalita je od té evropské odlišná.“ Laureát Nobelovy ceny Jean-Marie Lehn s ním souhlasil a rozdíl ilustroval lapidárně: „Ve Spojených státech musíte zkoušet. V Evropě musíte promýšlet. Správný přístup by měl být: Zkoušejme.“ Sedláček ovšem s nobelistou polemizoval: „Evropská mentalita je hlubší. Evropa je místo, kde vznikla demokracie.“
Výměna názorů mezi oběma osobnostmi světové vědy nakonec skončila smírem: „Kdyby měl být vynalezen nový zdroj energie, kde by k tomu vynálezu došlo pravděpodobněji – v Evropě, nebo v USA?“ otázal se svého amerického protějšku Sedláček. Lehn se nepřiklonil ani k jedné straně. „Vidíte, z hlediska inovací jsou Evropa i Spojené státy na stejné úrovni, jsou srovnatelné,“ uzavřel Sedláček.
V energetice se musíme posouvat dopředu
Právě zdrojům energie oba řečníci věnovali velký prostor: „Energie hýbou světem,“ uvedl přesvědčivě Lehn. Podaří-li se lidstvu získat více energie, tato by mohla být využita například k výrobě nových materiálů. Otázka, která rozděluje jak vědeckou komunitu, tak politickou sféru, zní – odkud novou energii získat. Lehn podporuje jadernou energetiku a poukázal na to, že v Německu z důvodu odklonu od jaderné energii dochází k obnovování elektráren zpracovávajících uhlí. „Potřebujeme se posouvat dopředu,“ nabádal k ostražitosti před podobnými kroky laureát Nobelovy ceny.
Dle jeho slov významný, dosud ovšem nepříliš využitý potenciál v sobě skrývá Slunce. Sedláček zcela souhlasil – Slunce k naší planetě vysílá ohromné množství energie, zatím jsem se ovšem nenaučili s ní pracovat, regulovat ji a ovládat.
Zleva: Tomáš Sedláček, Karin Zadorozhny-Movsesjen, Jean-Marie Lehn. Zdroj: Prague European Summit
Ještě odvážnější pozici zaujal francouzský nobelista ke kontroverznímu tématu geneticky modifikovaných organismů. „Potřebujeme je,“ pronesl lakonicky. Vnímání „přijatelnosti“ různých vědeckých a technologických výdobytků, mezi něž geneticky modifikované organismy bezpochyby patří, se podle Lehna v průběhu času vyvíjí a mění, co včera přijatelné nebylo, zítra být může. Je potřeba se adaptovat.
Evropa se musí v oblasti vzdělávání začít více integrovat
Oba diskutující se zaměřili i na „evropský aspekt“ – možnou přidanou hodnotu Evropské unie na poli vědy, výzkumu a inovací. Unie disponuje ve vzdělávací oblasti pouze podpůrnou a koordinační pravomocí, i tak se ovšem snaží tento, pro budoucnost velice důležitý sektor podporovat. Příkladem je činnost tzv. European Research Council – instituce, která podporuje nové projekty, trendy a myšlenky na poli výzkumu a inovací.
Kvartérní sektor je pro Unii velkou výzvou, Tomáš Sedláček jí však věří: „Evropa dokázala dosáhnout míru mezi Francií a Německem, mezi Velkou Británií a Irskem. Brusel je symbolické místo pro evropskou integraci, ale i pro evropskou dezintegraci. Nyní nastal čas pro větší integraci v oblasti vzdělávání.“ „Dvousetprocentní souhlas,“ reagoval Lehn. Francouzský vědec zdůraznil nutnost vzdělávat „mladé mozky“.
Autor: Petr Pospíšil, Euroskop
