Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Dlabajová: Sociální pilíř musí zohlednit i zájmy zaměstnavatelů

Petr Pospíšil, Euroskop, 7.7.2018
euro_house

REPORTÁŽ - Sociální problematika je další oblastí, kde Unie svoje možnosti a potenciál teprve začíná využívat. Jde o citlivou oblast, v níž překážku pro integraci kromě limitů ve Smlouvách představuje i odlišná situace národních ekonomik v rámci EU. Přesto diskuze o „Evropském sociálím pilíře" nabývají na hlasitosti – a i proto byla sociální oblast jedním z témat letošního Prague European Summit. Co si o ní myslí europoslankyně Martina Dlabajová?

„Sociální dimenze je důležitou součástí evropské integrace," předeslala hned na úvod zlínská rodačka. Jedním dechem však dodala, že rozhodovací zodpovědnost z velké části zůstává na úrovni členských zemí – pravomoci Unie v sociální oblasti jsou pouze podpůrné a koordinační. Navzdory tomu však nyní v sociální oblasti evidujeme více než sedm desítek směrnic zabývajících se danou problematikou. Co mají společného? Kladou důraz na zaměstnanost, pracovní mobilitu a investice do rozvoje lidských kapacit.

Jakožto podnikatelka však Dlabajová kritizovala způsob, kterým evropský sociální pilř vzniknul. Předložení legislativního návrhu totiž předcházela veřejná konzultace, která ovšem podle české europoslankyně byla poněkud nevyvážená, neboť drtivá většina shromážděných podnětů pocházela od odborových svazů a naopak zaměstnavatelské asociace byly zastoupeny jen zřídka.

Cíle sociálního pilíře? Tvorba pracovních míst a posílení vnitřního trhu


Dlabajová tuto nevyváženost vnímá negativně, neboť podle jejího názoru by měl evropský sociální pilíř primárně sledovat dva obecné, dlouhodobé cíle – zaprvé vytváření pracovních míst, zadruhé posilování vnitřního trhu EU.

Dokončení jednotného vnitřního trhu zůstává podle tuzemské političky jednou z hlavních priorit. Dlabajová však varovala před zaměňováním dokončování jednotného vnitřního trhu EU s procesem konvergence (snižování rozdílů) mezi jednotlivými členskými státy. Rozdílné hodnoty konvergence odráží to, že mezi členskými zeměmi přetrvávají rozdíly v produktivitě práce a v jejích cenách.

Pracovní mobilita mezi členskými zeměmi by měla být intentivnější


Politička se sama označila za velkého příznivce „pracovní mobility", posteskla si ovšem, že v Evropě činí míra pracovní mobility mezi zeměmi EU 0,2 procenta, což je již na první pohled nedostatečné číslo. Změnit tuto statistiku k lepšímu si klade za cíl například portál EURES, jenž byl zřízen právě s tím, aby občanům Unie přiblížil podmínky pro život, studium, práci či cestování v jiných členských zemí EU.

Autor: Petr Pospíšil, Euroskop

Další články v rubrice

Studenti si vyzkoušeli, jak se rozhoduje v institucích EU

Jiří Hladík, psáno pro Euroskop, 19. 3. 2019

Jak EU bojuje proti změnám klimatu?

Tereza Chlebounová, Euroskop, 15. 3. 2019

Jak si stojí ČR v rozvoji umělé inteligence?

Tereza Chlebounová, Euroskop, 1. 2. 2019