Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Obranný výzkum? Unijní spolufinancování může být motivací

Petr Pospíšil, Euroskop, 8.7.2018
tank tiger 600x345

REPORTÁŽ - V posledních dvou letech, po britském referendu o brexitu, patří obrana a bezpečnost k oblastem, v nichž Unie učinila nejvýraznější posun dopředu. Iniciativy jako PESCO či Evropský obranný fond jsou vítány s nadějí, že pomohou posílit obranyschopnost Evropy a v dlouhodobém horizontu mohou pomoci dosáhnout strategické autonomie. K té je ovšem podle účastníků Prague European Summit stále velmi daleko.

Alice Billon-Gallandová z European Leadership Network nejprve zodpověděla zásadní otázku, z čeho vlastně pramení potřeba měnit status quo v bezpečnosti a obraně. Evropská unie a NATO se podle ní v bezpečnostní oblasti soustředí na odlišné činnosti, což otevírá potenciál ke vzájemné podpoře, využívání synergií a vzájemnému doplňování. Motivaci více se soustředit na vlastní obranu a bezpečnost podle Stevena Blockmanse z Centre for European Policy Studies představují rovněž externí faktory - konkrétně to, co Blockmans trefně označil jako tzv. „faktor BPT" (brexit – Putin – Trump).

Globální strategie evropské zahraniční a bezpečnostní politiky z roku 2016 vychází z předpokladu, že „tvrdou sílu" v případě potřeby zajistí NATO, zatímco Unie se ve svých bezpečnostních iniciativách bude soustředit na „soft power", použitelnou například proti nastupujícím hybridním hrozbám.

Unie se snaží větší harmonizaci motivovat finančně


Motivačním faktorem dle Billon-Gallandové bezpochyby jsou i finanční prostředky, kterými Komise plánuje podpořit společný obranný výzkum a harmonizaci veřejných zakázek v oblasti zbrojení napříč členskými státy EU.

Právě tato výběrová řízení – a jejich nedostatečná harmonizace na unijní úrovni – představují velký problém, neboť vedou k enormní roztříštěnosti zbrojních systémů napříč Evropou a jejich následné nekompatibilitě. Příčinu národní roztříštěnosti nepochybně lze spatřovat v lobbingu ze strany představitelů národního zbrojního průmyslu. Jak tento lobbing překonat?

Proč je zbrojní lobby tak silná? Jde o strategickou oblast


Bram Vranken z Vredesactie předeslal, že jde o komplexní a závažný problém. Národní zbrojní podniky nechtějí redukovat či uzavírat produkci a ztrácet tak pracovní sílu i zdroj zisku. Na druhou stranu se však Vranken nedomnívá, že bezpečnost a obrana je z ekonomického hlediska nějak mimořádně výnosný sektor oproti jiným oblastem národního hospodářství. Důvodem, proč jsou zbrojní lobby relativně silné, tak dle něho je fakt, že státy bezpečnost a obranu tradičně považují za specifický, strategicky významný sektor, do kterého připouští jen minimální zásahy.

PES Defence Panel
Účastníci panelu o bezpečnosti v rámci Prague European Summit 2018 (zleva Steven Blockmans, Bram Vranken, Alice Billon-Gallandová, moderátor Matthew Karnitschnig, Filomena Chiricová a Jan Macháček). Zdroj: Prague European Summit

Ovšem odlišné trajektorie sledované národním zbrojním průmyslem podle něj způsobují i určité negativní externality, kupříkladu v té podobě, že v ozbrojených konfliktech v Sýrii, na Ukrajině či v Libyi se bojovalo s využitím vojenských technologií a zbraní vyrobených v Evropě. Jak doplnila Filomena Chiricová z kabinetu eurokomisaře Jyrkiho Katainena, trhy s veřejnými zakázkami v oblasti obrany tak zůstávají nepříliš otevřené evropské či mezinárodní soutěži.

Dokud společně nebudeme utrácet více, utrácejme lépe


Chiricová však zároveň nabídla určitou cestu ven z této slepé uličky: „Namísto otázky ´Zda na obranu utrácet více společně´ je možné se ptát ´Jak společně vynaložené prostředky využívat lépe,´ navrhla. Příkladem hodným následování mohou být různé přeshraniční bezpečnostní a obranné projekty, které vedou k vytváření inkluzivních dodavatelských řetězců. Větší harmonizaci jistě napomůže i stálá strukturovaná spolupráce PESCO a projekty realizované v jejím rámci, které umožňují částečné financování z Evropského obranného fondu.

Navzdory pomalu se zvyšujícím výdajům na obranu však není realistické očekávat, že evropské státy by se v dohledném horizontu svými obrannými schopnostmi mohly vyrovnat Americe. „V krátkodobém a střednědobém horizontu, v nejbližších desetiletích, Evropa zůstane vojensky závislá na Spojených státech amerických, uzavřela na toto téma Billon-Gallandová.

Autor: Petr Pospíšil, Euroskop

Další články v rubrice

REPORTÁŽ: Jaké kosmické aktivity zajišťuje Agentura GSA?

Tereza Chlebounová, Euroskop, 20. 11. 2018

V čem se Češi a Slováci v EU (ne)shodnou?

Lucie Vinařská, psáno pro Euroskop, 27. 10. 2018

REPORTÁŽ: Jak se změní evropské zemědělství?

Tereza Chlebounová, Euroskop, 5. 10. 2018

REPORTÁŽ: Jaká je budoucnost české vesmírné politiky?

Tereza Chlebounová, Euroskop, 20. 9. 2018