Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

REPORTÁŽ: Co může EU čekat od střední Evropy?

Tereza Chlebounová, Euroskop, 19. 9. 2018
Babiš_Orbán

Jakou roli bude region střední Evropy hrát v Evropské unii? Hrozí České republice „orbanizace“ její evropské politiky? A co bude pro Česko znamenat brexit? Těmto a dalším otázkám se věnoval první panel 10. ročníku mezinárodního sympozia o české zahraniční politice, který se uskutečnil ve středu 19. září v Černínském paláci. Dvoudenní akci s názvem „Rethinking the Future“ uspořádal Ústav mezinárodních vztahů.

„Hlavním problémem české evropské politiky je nedostatek zájmu, chybějící veřejná debata o budoucnosti EU a eurozóny,“ tvrdí Vít Beneš z Metropolitní univerzity Praha. Podle jeho názoru se Česká republika zabývá především debatou o migraci, která pro ni ale nepředstavuje strategické téma. Naproti tomu Beneš pozoruje nezájem o klíčové otázky, jako je institucionální reforma, demokratický deficit a obecně budoucí podoba EU.

V důsledku podle Beneše nemá Česká republika svým evropským partnerům co nabídnout. „Je škoda, že jsme se dostali do pozice, kdy musíme vysvětlovat, že jsme vlastně proevropští a že chceme v EU zůstat,“ myslí si Beneš. Česko by podle něj mělo do evropské debaty přispívat zajímavými návrhy a vizemi, místo aby se omezilo pouze na vzkaz, že nechce z Unie odejít.

Premiéři Andrej Babiš a Viktor Orbán

Mezinárodní sympozium o české zahraniční politice se věnovalo budoucnosti středoevropských zemí v EU. Zdroj: ČTK


Visegrádská skupina není jednotná


Milan Nič z německého think-tanku Deutsche Gesellschaft für Auswärtige Politik představil pohled Berlína na středoevropský region. Německo podle jeho názoru dlouhou dobu považovalo stabilitu regionu za samozřejmou a všímá si pouze zemí, kde nastanou problémy. Česká republika a Slovensko jsou proto do jisté míry přehlíženy. Ekonomická spolupráce ČR a Německa je navíc tak významná, že politika podle Niče ve vzájemných vztazích zabírá až druhé místo.

Vztahy mezi Babišem a Orbánem nejsou tak silné, jak bychom si mohli myslet,“ komentuje Nič obavy z možné „orbanizace“ české zahraniční a evropské politiky. Zároveň ale podle něj přestává fungovat česko-slovenský tandem uvnitř Visegrádské čtyřky (V4), který se snažil světu ukázat pragmatičtější a proevropštější tvář regionu.

„Česká vláda je více evropská než běžná populace, zatímco v Maďarsku je populace proevropštější než premiér Orbán,“ tvrdí Dániel Bartha z budapešťského think-tanku Centre for Euro-Atlantic Integration and Democracy. Visegrádská skupina je podle jeho názoru v Bruselu vnímána jako toxická, některé členské státy to ale chtějí zvrátit. V budoucnu proto nemůžeme očekávat žádnou větší koordinaci mezi státy V4 v evropských otázkách.

ČR bude muset po brexitu hledat nové partnery


Monika Brusenbauch Meislová z Masarykovy univerzity v Brně otevřela téma vztahů České republiky, respektive středoevropského regionu s Británií po jejím vystoupení z EU. Česko podle ní přijde v EU o podobně naladěného partnera a bude muset hledat nové spojence a vytvářet nové koalice.

Británie bude po brexitu prohlubovat bilaterální vztahy s jednotlivými zeměmi EU a vybírat si, na které se přednostně zaměří. Česká republika by proto měla usilovat o to, aby neztratila důležité kontakty, které s Británií v minulosti navázala, včetně cenné britské expertízy, kterou v mnoha oblastech využívá.

Autor: Tereza Chlebounová, Euroskop

Další články v rubrice

Studenti si vyzkoušeli, jak se rozhoduje v institucích EU

Jiří Hladík, psáno pro Euroskop, 19. 3. 2019

Jak EU bojuje proti změnám klimatu?

Tereza Chlebounová, Euroskop, 15. 3. 2019

Jak si stojí ČR v rozvoji umělé inteligence?

Tereza Chlebounová, Euroskop, 1. 2. 2019