REPORTÁŽ: Jaká je budoucnost české vesmírné politiky?


Tereza Chlebounová, Euroskop, 20. 9. 2018

Jakou strategii by měla Česká republika zvolit pro své působení ve vesmíru? Jak se vyvíjí planetární obrana? A jak regulovat narůstající aktivity v kosmu? Budoucnosti lidstva ve vesmíru a roli České republiky v ní se věnoval odborný panel 10. ročníku mezinárodního sympozia o české zahraniční politice „Rethinking the Future“, který se uksutečnil ve čtvrtek 20. září v Černínském paláci.

Václav Kobera z ministerstva dopravy připomněl, že Česká republika vytvořila první národní kosmický plán teprve v roce 2010, a to ve spolupráci s Evropskou vesmírnou agenturou. Plán byl původně stanoven na 6 let a přestože byl poměrně ambiciózní, jeho cíle se podařilo naplnit se značným předstihem. V současnosti proto již běží druhý národní plán na období 2014-2019.

Hlavní úkol v počátečním období podle Kobery spočíval především ve vybudování kapacit a rozvoji mezinárodní spolupráce. Cílem bylo také přesvědčit vládu, že vesmír není pouze záležitostí vědy, ale i průmyslu a ekonomiky.

Česká republika by se nyní podle Kobery měla zaměřit na budování kosmického průmyslu s větší přidanou hodnotou. Zároveň je podle jeho názoru potřeba zviditelnit ČR na evropské a mezinárodní úrovni a posilovat bilaterální vztahy s partnerskými zeměmi. Za krok správným směrem označil Kobera například probíhající spolupráci s Lucemburskem, které patří v oblasti kosmických technologií a vesmírných programů k nejaktivnějším zemím Evropy.

Budoucnost lidstva ve vesmíru: Role České republiky

Panel s názvem Budoucnost lidstva ve vesmíru: Role České republiky se věnoval české kosmické politice, průmyslu, planetární obraně i právním aspektům vesmírných aktivit. Zdroj: Pixabay.com

České firmy spolupracují s NASA či Airbusem

České firmy zabývající se kosmickými technologiemi nejsou podle Jakuba Brože z ministerstva obrany příliš známé, jedná se však o zavedené podniky, které spolupracují například s velkými společnostmi jako je Airbus či agenturou NASA, nebo dodávají díly pro rakety Ariane.

Za klíčové považuje Brož investice do výzkumu a vývoje a také rozvoj velkých národních projektů, které české firmy propojí. K tomu je potřeba přesvědčit důležité hráče, že vývoj slouží i veřejnosti. Brož připomněl, že řada vynálezů určených pro kosmický průmysl, jako je například GPS, našla svoje uplatnění v běžném životě.

Ve vesmíru jsou čím dál častěji aktivní i soukromí aktéři, mezi nimi například známý Elon Musk a jeho společnost SpaceX. Brož proto apeluje, aby si hráči rozdělili role. Státy by se měly soustředit na výzkum, vědecké mise a zkoumání takzvaného hlubokého vesmíru. Se soukromými společnostmi by naopak mohly spolupracovat při vývoji kosmických lodí a technologií.

Planetární obrana jako příležitost pro spolupráci

Nikola Schmidt z Institutu politických studií Univerzity Karlovy se ve svém příspěvku věnoval tématu planetární obrany, které dlouho nebyl přikládán velký význam. Poté, co se v roce 2013 nad Čeljabinskem rozpadl meteor a jeho zbytky způsobily zranění tisíců lidí, však finanční prostředky na výzkum planetární obrany narostly téměř dvacetinásobně.

Schmidt zdůraznil, že planetární obrana zdaleka nespočívá už jen v astronomickém pozorování asteroidů, ale také ve vývoji technologií. Jedním ze způsobů, jak bezpečně odklonit asteroidy ohrožující Zemi, je použití výkonného laseru. Česká republika má přitom podle Schmidta několik prvotřídních laserových výzkumných center. Obranu planety považuje Schmidt také za skvělou platformu pro mezinárodní spolupráci států.

Vesmírné právo pro aktivity v kosmu

S rostoucím zájmem nových, často soukromých aktérů o vesmír vzniká potřeba kosmické aktivity nějakým způsobem regulovat. Mahulena Hofmann z Lucemburské univerzity se podílela na studii, která zkoumala právní aspekty dobývání kosmu. Právě Lucembursko se stalo první evropskou zemí, která vytvořila zákon o těžbě v kosmu. Současně připravuje legislativu, která by měla řešit i další vesmírné aktivity.

Podle Hofmannové je potřeba nalézt mechanismus, pomocí nějž budou zájemcům přidělovány licence. Operátoři by se nejprve registrovali u národních orgánů a ty by pak kontaktovaly mezinárodní autoritu. S tímto konceptem pracuje i vládní výzkumná skupina v Haagu (Hague International Space Resources Governance Working Group), která sdružuje zástupce vlád, průmyslu, akademické sféry, výzkumných center a mezinárodních organizací a jejímž cílem je nalézt globální rámec pro aktivity ve vesmíru. Zabránilo by se tak možným střetům a zároveň by registrovaní operátoři získali mezinárodní ochranu.

Autor: Tereza Chlebounová, Euroskop

Sdílet tento příspěvek