REPORTÁŽ: Jak se změní evropské zemědělství?


Tereza Chlebounová, Euroskop, 5. 10. 2018

Jak bude vypadat české zemědělství po roce 2020? Jak se zjednoduší Společná zemědělská politika EU? A jaký dopad bude mít zastropování dotací? O těchto a dalších tématech diskutovali odborníci na prvním z cyklu podzimních seminářů, který proběhnul ve čtvrtek 4. října v Evropském domě v Praze.

Debaty s názvem „Reforma Společné zemědělské politiky EU: Jak bude vypadat evropské zemědělství v budoucnosti?“ se zúčastnili Jiří Šír, ředitel Odboru zahraničně obchodní spolupráce Ministerstva zemědělství, Martin Pýcha, předseda Zemědělského svazu ČR a Petr Havel, agrární analytik. Diskuzi moderoval Štěpán Černý, ředitel Odboru koordinace evropských politik Úřadu vlády ČR.

Černý na úvod připomněl, že zemědělská politika je jednou z nejstarších evropských politik a je také nejvíce europeizovaná. „I Čech může rozhodovat o tom, jak bude vypadat zemědělství ve Švédsku,“ řekl Černý. Zdůraznil, že Evropská komise vnímá zemědělskou politiku nejen jako způsob rozvoje venkova, ale také jako způsob dosažení klimatických cílů.

„Byť Společnou zemědělskou politiku často kritizujeme, je podle našeho názoru úspěšná,“ uvedl Martin Pýcha. Připomněl, že Evropa má nejmenší stupeň degradace půdy ze všech světadílů, je schopna generovat největší přebytek potravin, které jsou navíc velmi kvalitní a bezpečné.

Jak bude vypadat evropské zemědělství v budoucnosti?

O dotace by při zastropování přišly velké zemědělské podniky, ty jsou ale zároveň největšími zaměstnavateli. Zdroj: Pxhere.com

Česká republika má největší rozlohu jednotlivých zemědělských podniků v Evropské unii. Právě velké podniky by případné zastropování přímých plateb zasáhlo nejvíce. Ty přitom zaměstnávají 42 % všech pracovníků v zemědělství. Zastropování by podle Pýchy tudíž vedlo k poklesu zaměstnanosti na venkově.

Pýcha upozornil, že průměrné zemědělské družstvo v ČR má 120 vlastníků, zastropování by se tedy nedotklo pouze pár osob, ale celkem zhruba 2 milionů vlastníků.

Zároveň kritizoval skutečnost, že zastropování by „trestalo“ nejen podniky s velkou rozlohou, ale také ty, které se věnují živočišné výrobě. Ta je náročnější, nevytváří takový zisk jako rostlinná a potřebuje tudíž větší podporu. Zemědělci by byli nuceni živočišnou výrobu opustit a zvětšit plochy obilovin a řepky, což není podle Pýchy žádoucí stav.

Šír: Jednání o reformě je teprve na začátku

Jiří Šír zdůraznil, že vyjednávání o nové podobě společné zemědělské politiky stojí teprve na začátku a výsledná podoba se pravděpodobně nestihne dojednat před volbami do Evropského parlamentu v květnu 2019. Zůstává otázkou, jak se k reformě bude stavět nové obsazení parlamentu. Novou zemědělskou politiku ovlivní také konečná podoba víceletého finančního rámce na období 2020-27.

Šír vyjádřil obavu, že reforma přinese místo zjednodušení naopak více byrokracie. Řada povinností se navíc přesune na bedra členských států, které budou muset předložit národní strategické plány, jak budou politiku provádět. Plnění pak bude potřeba kontrolovat a vyhodnocovat, což přinese další administrativní zátěž. Nová politika musí být podle Šíra udržitelná nejen pro zemědělce, ale i pro státní správu.

Havel: Zastropování automaticky neznamená méně peněz

„Je pošetilé, když by někdo usiloval o to, aby české zemědělství získalo z Evropské unie méně peněz, než by mohlo získat,“ prohlásil Petr Havel. „Podpora zastropování ale nutně neznamená, že bychom přišli o peníze.“

Ze zastropování se podle Havla dělá v Česku větší problém, než je nezbytné. Pokud by k němu skutečně došlo, nemusí to mít fatální dopady. ČR pouze nebude moct peníze použít na přímé platby. Je proto potřeba mít v záloze alternativní plán, jak je využít jiným způsobem, například v rámci rozvoje venkova.

Havel se věnoval také problematice potravinové soběstačnosti, kterou by podle některých kritiků mohlo zastropování ohrozit. Uvedl, že Českou republiku sužuje eroze, kvůli níž ročně z polí mizí 31 milioů tun zeminy a zejména velká pole tak ztrácí úrodnost. Podle Havla eroze představuje větší ohrožení potravinové bezpečnosti, než případné reformy společné zemědělské politiky.

Autor: Tereza Chlebounová, Euroskop

Sdílet tento příspěvek